Poslanci projednali zákon o ukládání elektřiny a lepším využití obnovitelných zdrojů díky agregaci flexibility
Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošla minulý měsíc novela energetického zákona známá jako Lex OZE 3.
Přímo navazuje na loni schválenou novelu Lex OZE 2 a zavádí možnost ukládání elektřiny prostřednictvím akumulace a efektivnější využití obnovitelných zdrojů v ČR díky tzv. agregaci flexibility. Novela tak přímo podporuje energetickou transformaci České republiky. Nyní míří do druhého čtení, účinná by mohla být od ledna 2025.
Projednávání Lex OZE 3 v Poslanecké sněmovně je krokem k odstranění bariér dekarbonizace, decentralizace a modernizace české energetiky. Aby mohly v ČR využívat levnou energii z obnovitelných zdrojů i obce a firmy, je třeba zajistit dostatečnou kapacitu sítě a legislativně podpořit rozvoj menších i velkých obnovitelných zdrojů. Právě to Lex OZE 3 umožní zavedením akumulace vyrobené energie a agregace flexibility.
V procesu schvalování by se poslanci ale měli zaměřit na to, aby především v oblasti poskytování flexibility nová regulace směřovala k optimálnímu zapojování všech účastníků trhu, ať už se jedná o energetické komunity nebo aktivní zákazníky. Pokud bude systém dobře nastaven, podpoří rozvoj komunitní energetiky, která má potenciál pokrýt až 80 % spotřeby domácností.
„Zákon lex OZE III je dalším velmi důležitým krokem směrem k decentralizaci a dekorbanizaci české energetiky. Zavedení agregace flexibility a rozvoj akumulace pomůže vyrovnávat poptávku po elektřině a její nabídku (výrobu) v časech, kdy se nepotkávají. To ulehčí řešení výkyvů v síti a umožní výstavbu dalších obnovitelných zdrojů. Jak ukázala společná studie Delta Green a ČEPS, i jednotlivé domácnosti budou schopné poskytovat svou flexibilitu, tedy snižovat nebo zvyšovat svou spotřebu v reakci na potřeby sítě (např. nabíjením elektromobilu v čase přebytku elektřiny). Díky této změně svého spotřebního chování budou finančně odměňovány a získají další způsob jak ušetřit na energiích,” vysvětluje Jan Bakule, právník expertní skupiny Frank Bold.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
