Poslanci projednali zákon o ukládání elektřiny a lepším využití obnovitelných zdrojů díky agregaci flexibility
Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošla minulý měsíc novela energetického zákona známá jako Lex OZE 3.
Přímo navazuje na loni schválenou novelu Lex OZE 2 a zavádí možnost ukládání elektřiny prostřednictvím akumulace a efektivnější využití obnovitelných zdrojů v ČR díky tzv. agregaci flexibility. Novela tak přímo podporuje energetickou transformaci České republiky. Nyní míří do druhého čtení, účinná by mohla být od ledna 2025.
Projednávání Lex OZE 3 v Poslanecké sněmovně je krokem k odstranění bariér dekarbonizace, decentralizace a modernizace české energetiky. Aby mohly v ČR využívat levnou energii z obnovitelných zdrojů i obce a firmy, je třeba zajistit dostatečnou kapacitu sítě a legislativně podpořit rozvoj menších i velkých obnovitelných zdrojů. Právě to Lex OZE 3 umožní zavedením akumulace vyrobené energie a agregace flexibility.
V procesu schvalování by se poslanci ale měli zaměřit na to, aby především v oblasti poskytování flexibility nová regulace směřovala k optimálnímu zapojování všech účastníků trhu, ať už se jedná o energetické komunity nebo aktivní zákazníky. Pokud bude systém dobře nastaven, podpoří rozvoj komunitní energetiky, která má potenciál pokrýt až 80 % spotřeby domácností.
„Zákon lex OZE III je dalším velmi důležitým krokem směrem k decentralizaci a dekorbanizaci české energetiky. Zavedení agregace flexibility a rozvoj akumulace pomůže vyrovnávat poptávku po elektřině a její nabídku (výrobu) v časech, kdy se nepotkávají. To ulehčí řešení výkyvů v síti a umožní výstavbu dalších obnovitelných zdrojů. Jak ukázala společná studie Delta Green a ČEPS, i jednotlivé domácnosti budou schopné poskytovat svou flexibilitu, tedy snižovat nebo zvyšovat svou spotřebu v reakci na potřeby sítě (např. nabíjením elektromobilu v čase přebytku elektřiny). Díky této změně svého spotřebního chování budou finančně odměňovány a získají další způsob jak ušetřit na energiích,” vysvětluje Jan Bakule, právník expertní skupiny Frank Bold.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




