Změny zákona o zadávání veřejných zakázek: jak ovlivní zadavatele a jak dodavatele?
Dne 3. dubna 2025 vstoupila v účinnost dlouho očekávaná novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).
Tato novela přináší několik zásadních úprav, které ovlivní proces zadávání veřejných zakázek. Změny v ZZVZ reagují na potřebu zvýšení transparentnosti a efektivity při nakládání s veřejnými prostředky a zároveň reflektují nové požadavky evropské legislativy. Novela je mimo jiné implementací nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh do českého právního řádu.
O jaké změny se jedná?
Zvýšený limit pro veřejné zakázky malého rozsahu
Jednou z klíčových změn je navýšení finančních limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. Nově se zvyšují prahové hodnoty, od kterých zadavatelům vzniká povinnost postupovat v režimu ZZVZ.
Pro dodávky a služby se limit zvyšuje z dosavadních 2 milionů Kč na 3 miliony Kč bez DPH, u stavebních prací se pak hranice posouvá ze 6 milionů Kč na 9 milionů Kč bez DPH.
Tato změna se bude vztahovat na nově vyhlašovaná zadávací řízení. Pokud již bylo zadávací řízení zahájeno v režimu ZZVZ a jeho hodnota přesahuje původní limit 2 miliony Kč, ale nepřesahuje nový limit 3 miliony Kč, nelze již od režimu zákona o zadávání veřejných zakázek opustit. Zadavatel by mohl již zahájené zadávací řízení zrušit pouze za splnění podmínek uvedených v § 127 ZZVZ.
Zvýšené limity se promítnou i do pravidel pro změny smluv. Od účinnosti novely bude možné měnit již uzavřené smlouvy bez aplikace speciálních pravidel v § 222 ZZVZ, pokud hodnota závazku po změně nepřekročí nový limit pro veřejné zakázky malého rozsahu (tedy 3 miliony Kč pro dodávky a služby a 9 milionů Kč pro stavební práce).
Nové limity umožní zadavatelům realizovat více zakázek nižší hodnoty mimo režim ZZVZ, což přispěje ke snížení administrativní zátěže. Změna také reflektuje dlouhodobý růst cen na trhu, který dosud nebyl nijak právně zohledněn.
Úpravy v průběhu zadávacího řízení a hodnocení nabídek
Novela zavádí nové požadavky v průběhu zadávacího řízení, zejména v souvislosti s aplikací nařízení o zahraničních subvencích. Zadavatelé budou u velkých zakázek (s předpokládanou hodnotou minimálně 250 milionů EUR) povinni od účastníků řízení vyžadovat informace o případné zahraniční podpoře.
Pokud účastníci tyto informace neposkytnou, bude zadavatel povinen vyzvat je k doplnění nabídky do deseti pracovních dnů. Tato změna má zvýšit transparentnost a zajistit, aby zadavatelé měli přehled o finanční podpoře, kterou účastníci získali z jiných států.
V praxi budou muset účastníci v rámci zadávacího řízení předkládat čestná prohlášení o tom, zda v posledních třech letech obdrželi zahraniční subvence. Jestliže hodnota těchto subvencí překročí stanovený limit, budou povinni doložit důkazy o jejich přijetí.
Nová pravidla pro zadávací lhůtu
Novela také upravuje pravidla pro zadávací lhůty v případě, že Evropská komise zahájí šetření ohledně zahraničních subvencí. Pokud bude probíhat přezkum nebo hloubkové šetření oznámených zahraničních finančních příspěvků, může být zadávací lhůta prodloužena o dobu trvání tohoto šetření.
Tato změna v praxi znamená, že zadavatelé musí počítat s možným zpožděním procesu zadávání zakázky, než Evropská komise vydá své stanovisko. Zároveň však platí, že nová pravidla se budou týkat pouze velkých zakázek dosahujících hodnot stanovených v nařízení.
Účastníci budou mít nově možnost ze zadávacího řízení odstoupit během doby, kdy probíhá hloubkové šetření oznámených zahraničních finančních příspěvků. Tato doba se bude počítat od doručení informace ze strany zadavatele o zahájení hloubkového šetření do doručení informace o jeho ukončení účastníku zadávacího řízení.
Zadavatelé budou povinni informovat o zákazu uzavření smlouvy podle novelizovaného § 40 odst. 4 ZZVZ, a to obesláním účastníků či zveřejněním informace na profilu zadavatele.
Vyloučení účastníků řízení
Novela zavádí nové důvody pro vyloučení účastníků zadávacího řízení. Zadavatelé budou moci vyloučit účastníky, u nichž bude zjištěno, že obdrželi zahraniční subvence, které negativně ovlivňují hospodářskou soutěž. Tato změna je v souladu s evropskými předpisy a má zajistit, aby veřejné zakázky nebyly přidělovány subjektům, které získaly nedovolenou finanční výhodu.
Rozšíření pravomocí (ÚOHS)
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) získává nové pravomoci v oblasti zahraničních subvencí. Nově bude oprávněn vyžadovat od firem informace o obdržených zahraničních podporách a předávat je Evropské komisi. V případě potřeby bude ÚOHS rovněž moci provádět šetření na území ČR a spolupracovat s Evropskou komisí při posuzování dopadů zahraničních subvencí na české veřejné zakázky.
Změna v povinném uveřejňování na profilu zadavatele
Další změnou je úprava limitní hodnoty pro povinné zveřejňování uzavřených smluv na profilu zadavatele. Tento limit se z dosavadních 500 tisíc Kč bez DPH zvyšuje na 1 milion Kč bez DPH. Povinnosti vyplývající z tzv. zákona o registru smluv však zůstávají nezměněny.
Úprava zákona o ochraně hospodářské soutěže
Novela přináší ještě jednu zajímavou změnu a tou je úprava zákona o ochraně hospodářské soutěže. Do zákona bylo opětovně vloženo omezení doby, po kterou může trvat sankce v podobě zákazu plnění veřejných zakázek za přestupek týkající se uzavření kartelových dohod – nově půjde uložit zákaz plnění veřejných zakázek na dobu tří let. Pokud však řízení před ÚOHS skončí narovnáním, bude sankce omezena na jeden rok.
Shrnutí na závěr
Novela zákona o zadávání veřejných zakázek přináší řadu významných změn. Zatímco některé úpravy, jako zvýšení limitů pro zakázky malého rozsahu, zjednoduší administrativu a sníží náklady, jiné, například pravidla pro zahraniční subvence, kladou vyšší nároky na transparentnost a spolupráci s Evropskou komisí. Zadavatelé by měli své interní procesy přizpůsobit novým pravidlům, aby byli na změny připraveni.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




