Policejní orgán neprodleně zahájil úkony trestního řízení proti neznámému pachateli. Po vyhodnocení zajištěných stop a získaných informací se Policie ČR soustředila na osobu Kevina Dahlgrena, příbuzného obětí, který měl v inkriminované době pobývat v jejich domě, a kterého nebylo možné po tomto činu dohledat. Kevin Dahlgren byl od počátku podezřelý z vraždy svých příbuzných a byl na něho vydán mezinárodní zatykač. Na letišti ve Washingtonu byl krátce po přistání zadržen Policií Spojených států amerických.
V současné době je Dahlgren ve vazbě ve Spojených státech, kde probíhá extradiční řízení o jeho vydání do České republiky. První bezpodmínečný krok pro vydání Dahlgrena byl již učiněn, tzn. že Ministerstvo spravedlnosti ČR podalo žádost o vydání Spojeným státům. Vyvstává otázka, jak mají za tohoto stavu, kdy se o vydání podezřelého rozhoduje v jeho domovském státě, postupovat české orgány činné v trestním řízení.
Ač se tak na první pohled může zdát, nelze za tohoto stavu věci využít institut řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. trestního řádu[1], a to z důvodu vazby Kevina Dahlgrena, neboť řízení proti uprchlému lze konat jen za podmínky, že uprchlý může svobodně rozhodovat o svém pobytu[2]. Orgány činné v trestním řízení tedy za této situace musí vyčkat rozhodnutí soudů Spojených států o vydání podezřelého do ČR. Bude-li Kevin Dahlgren do ČR vydán, bude proti němu vedeno „klasické“ trestní řízení a o jeho vině či nevině rozhodnou soudy ČR. Nebude-li vydán do ČR, zahájí příslušné české orgány řízení proti němu jako uprchlému a bude souzen v ČR v jeho nepřítomnosti.
*Autory příspěvku jsou Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna, a Pavel Kohút, asistent v AK Gřivna.
[1] Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
[2] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vedené ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 2/2004
Diskuze k článku ()