K trestnému činu sexuálního nátlaku
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. poskytl komentář k aktuálnímu tématu, kdy Krajský soud v Ostravě rozhodl ve svém rozsudku ze dne 31.3.2014 o odsouzení naturisty Iva Žurky k trestu odnětí svobody na tři roky. Ivo Žurek se měl dopustit trestného činu sexuálního nátlaku.
Komentovaná aktualita: Naturista nechal fotit nahé děti, do vězení má jít na tři roky
V daném případě se lze na základě dostupných informací domnívat, že soud odsoudil obžalovaného Žurka za trestný čin sexuálního nátlaku podle ustanovení § 186 TZ odst. 2, kdy objektivní stránka skutkové podstaty spočívá v jednání „pachatele, který přiměje jiného k pohlavnímu styku, k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování zneužívaje jeho závislosti, nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu“.[1]
Obnažováním se rozumí „vysvlékání se oběti, při němž se ukazují části těla, které z estetických a tradičních důvodů bývají zakryty. Jedná se tak o svlékání jednotlivých částí oděvu prováděné za účelem sexuálního vzrušení pachatele, kdy jsou odhalovány hlavně eroticky významné části těla, zvláště genitálie nebo pozadí u obou pohlaví a prsa u žen apod.“[2] Naturismus sám o sobě samozřejmě nelze považovat za trestný. Přimět však dítě se svléknout a inkasovat za takové jednání peníze, však není možné nazvat běžným a zdravým naturismem a takové jednání lze charakterizovat jako závadné, kdy se v tomto případě jedná dokonce o pokračující trestný čin dle ustanovení § 116 TZ. Pojem přiměje jiného není založen na násilí nebo pohrůžkách a neobsahuje v sobě ani žádné jiné prvky agresivity.[3] Jedná se o nenásilnou formu, kdy dítě jedná v důsledku dobrovolně.
V popisované věci však rozhodně nelze hovořit o sbírce fotek do domácího alba naturisty, ale o komerčním jednání s dětskou nahotou, které je společensky škodlivé. Koneckonců, lze považovat za normální jednání, na základě kterého rodiče dostávají peníze a jiné další benefity za nahé fotky svých dětí? Je normální dávat MP4 přehrávače dítěti za to, že se nechá vyfotit nahé? Domnívám se, že není. Snad se nemýlím a jsem normální.
* Autor příspěvku je odborný asistent a tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o
[1] Zároveň však na základě dostupných informací nelze vyloučit ustanovení § 185 odst. 1, alinea 2.
[2] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1853.
[3] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1853.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


