Komentář: Týrání svěřené osoby
Ústecký krajský soud poslal na pět let do vězení matku, která způsobila smrt svého osmiměsíčního syna tím, že dítě krmila převážně jen moukou s vodou a čajem. Dítě navíc utrpělo poranění v oblasti mozku, což naznačuje i jisté násilné projevy ze strany matky.
Soud její jednání kvalifikoval jako týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, v jehož důsledku byla způsobena dítěti smrt. Jedná se o úmyslný trestný čin. Trestní zákoník stanoví sazbu odnětí svobody ve výši 5 až 12 let. Soud tedy uložil matce dítěte trest na nejnižší hranici trestní sazby, ačkoliv musel dospět k závěru, že neposkytováním dostatečné stravy matka týrala svého syna. Vzhledem k tomu, že se jednalo o osmiměsíčního kojence, který zemřel pravděpodobně v důsledku podvýživy, což je velmi trýznivý způsob úmrtí, jeví se uložený trest jako velmi mírný. Je otázkou, jestli matka, která dítě krmila převážně jen moukou s vodou a čajem z důvodu nedostatečných finančních prostředků, mohla učinit něco, čím by tomu zabránila. Je obecně známo, že matky bez finančních prostředků používají tyto nepatřičné náhražky k poskytnutí alespoň nějaké stravy dítěti. Nicméně uložení trestu na nejnižší hranici trestní sazby naznačuje, že na celou záležitost by se mohlo také nahlížet tak, že by její jednání nebylo kvalifikováno jako úmyslné, ale nedbalostní a pak by přicházelo v úvahu kvalifikovat jednání matky jako usmrcení z nedbalosti, za nějž by bylo možné uložit trest odnětí svobody až na tři léta. Je možné, že tato úvaha bude předmětem podaného odvolání.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
