Komentář: Týrání svěřené osoby

Ústecký krajský soud poslal na pět let do vězení matku, která způsobila smrt svého osmiměsíčního syna tím, že dítě krmila převážně jen moukou s vodou a čajem. Dítě navíc utrpělo poranění v oblasti mozku, což naznačuje i jisté násilné projevy ze strany matky.

AG
advokátní koncipient v AK doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.

Soud její jednání kvalifikoval jako týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, v jehož důsledku byla způsobena dítěti smrt. Jedná se o úmyslný trestný čin. Trestní zákoník stanoví sazbu odnětí svobody ve výši 5 až 12 let. Soud tedy uložil matce dítěte trest na nejnižší hranici trestní sazby, ačkoliv musel dospět k závěru, že neposkytováním dostatečné stravy matka týrala svého syna. Vzhledem k tomu, že se jednalo o osmiměsíčního kojence, který zemřel pravděpodobně v důsledku podvýživy, což je velmi trýznivý způsob úmrtí, jeví se uložený trest jako velmi mírný. Je otázkou, jestli matka, která dítě krmila převážně jen moukou s vodou a čajem z důvodu nedostatečných finančních prostředků, mohla učinit něco, čím by tomu zabránila. Je obecně známo, že matky bez finančních prostředků používají tyto nepatřičné náhražky k poskytnutí alespoň nějaké stravy dítěti. Nicméně uložení trestu na nejnižší hranici trestní sazby naznačuje, že na celou záležitost by se mohlo také nahlížet tak, že by její jednání nebylo kvalifikováno jako úmyslné, ale nedbalostní a pak by přicházelo v úvahu kvalifikovat jednání matky jako usmrcení z nedbalosti, za nějž by bylo možné uložit trest odnětí svobody až na tři léta. Je možné, že tato úvaha bude předmětem podaného odvolání.

* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu