I dlouhodobou nájemní smlouvu lze zrušit
Nejvyšší soud se přiklonil k názoru, že je možné zrušit nájemní smlouvu postupem stanoveným v § 2000 občanského zákoníku.
Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 26 Cdo 740/2021, zabýval situací, kdy syn, ještě za účinnosti předešlého občanského zákoníku, uzavřel nájemní smlouvu se svými rodiči jakožto nájemci. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 35 let a předmětem nájmu byly pozemky a dům, který měl být rodiči využíván výlučně k bydlení.
Následně však syn v rámci exekučního řízení vedeného proti jeho osobě o předmět nájmu přišel a nový vlastník se rozhodl domáhat zrušení nájemní smlouvy postupem stanoveným v § 2000 občanského zákoníku a rodiče předešlého vlastníka zažaloval.
Podle § 2000 občanského zákoníku byla-li smlouva bez vážného důvodu uzavřena na dobu určitou tak, že zavazuje člověka na dobu jeho života, anebo že zavazuje kohokoli na dobu delší než deset let, lze se po uplynutí deseti let od vzniku závazku domáhat jeho zrušení. Soud závazek zruší i tehdy, pokud se okolnosti, z nichž strany zřejmě vycházely při vzniku závazku, změnily do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby byla smlouvou dále vázána.
Dále je pro posuzovaný případ relevantní § 2204 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého ujednají-li strany nájem na dobu delší než padesát let, má se za to, že byl nájem ujednán na dobu neurčitou s tím, že v prvních padesáti letech lze nájem vypovědět jen z ujednaných výpovědních důvodů a v ujednané výpovědní době.
Nejvyšší soud uvedl, že po účinnosti nového občanského zákoníku se v odborné literatuře okrajově objevoval názor, že v případě nájmů se uplatní pouze zvláštní úprava popsaná v § 2204 odst. 2 občanského zákoníku, která vylučuje obecnou úpravu dle § 2000 občanského zákoníku.
Nejvyšší soud však přisvědčil obecně převládajícímu právnímu názoru, že na nájemní vztahy se uplatní obě tato ustanovení nezávisle na sobě, neboť obě řeší jinou právní otázku. Zatímco § 2204 odst. 2 řeší, zda byl nájem uzavřen na dobu neurčitou nebo určitou, § 2000 se užije teprve poté, kdy je tato otázka vyřešena a upravuje obecně možnost zrušení dlouhodobých smluv uzavřených na dobu určitou.
V posuzovaném případě však Nejvyšší soud konstatoval, že zde byly shledány vážné důvody pro sjednání nájemní smlouvy na dobu určitou přesahující 10 let, což znamená, že nebyly splněný podmínky uvedené v § 2000 a potvrdil tak rozhodnutí předešlých soudů, které žalobu zamítly.
Další články
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.
Co nás Duolingo naučilo o retenci a jak se na to dívá GDPR
Duolingo připomíná roky neaktivity. Z pohledu GDPR to ale otevírá zásadní otázku: kdy už uchovávání osobních údajů přestává být legální?
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?




