Obcházení EET založením "soukromého klubu"

Povinnostem souvisejícím s EET se nelze vyhnout účelovým založením "soukromého klubu"

Foto: Fotolia

Nejvyšší správní soud posuzoval případ, ve kterém celní úřad udělil manželům pokutu za porušování povinností plynoucích ze zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Manželům měly plynout příjmy z poskytování stravovacích služeb, a proto měli být tzv. subjekty evidence tržeb. S tím spojené povinnosti však neplnili - neodesílali údaje o tržbách a zákazníkům nevystavovali účtenku. Manželé v minulosti provozovali restauraci ve vesnici Otěvěk (část města Trhové Sviny), avšak krátce před spuštěním elektronické evidence tržeb (EET) její provoz oficiálně ukončili. Na stejném místě začali provozovat „soukromý klub“ tvořený dle nich příznivci automobilů a motocyklů všech kubatur a značek. Tvrdili, že jejich nemovitost slouží pouze jako klubovna, kterou pronajali klubu, a povinnosti dle zákona o elektronické evidenci tržeb se na ně proto nevztahují. Poukazovali na to, že klub svým členům poskytuje občerstvení buď ze zásob, které si sami přinesou, nebo které jim klub zajistí. Došlo i k přejmenování podniku na soukromý klub, vyvěšení této informace na budovu a příchozím hostům byly vydány klubové karty.

Z podkladů získaných celním úřadem vyšlo najevo, že manželé i nadále poskytovali běžné stravovací služby, ze kterých jim plynuly příjmy. Provoz „soukromého klubu“ zcela odpovídal chodu restaurace; manželé se různou měrou starali o obsluhu, inkasování plateb, přebírání tržby od servírky, zajištění zásobování i zaměstnávání kuchaře. Klubovou kartu ve skutečnosti vydávali komukoliv, kdo projevil zájem o stravovací služby a byl ochotný sdělit libovolné jméno či přezdívku a telefonní číslo. Předložení karty navíc stěžovatelé od hostů ani nevyžadovali, členství v klubu neověřovali a spokojili se s jejich tvrzením, že již kartu mají z dřívějška.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že uvedené kroky stěžovatelů nemohly zastřít zjevnou podstatu vyvíjené činnosti, kterou bylo poskytování stravovacích služeb veřejnosti.

„Z provedeného dokazování bez jakýchkoliv pochybností vyplynulo, že stěžovatelé založením ‚soukromého klubu‘ sledovali obcházení zákona o elektronické evidenci tržeb. Pokud by Nejvyšší správní soud za těchto okolností jejich postup akceptoval, popřel by tím smysl právní úpravy a připustil jednoduchou cestu, jak se zákonným povinnostem vyhnout,“ vysvětlil předseda senátu Nejvyššího správního soudu Milan Podhrázký.

Soudní senát k tomu mimo jiné dodal, že „vnímá různost názorů na zavedení evidence tržeb a respektuje rozličné pohledy na význam a smysluplnost tohoto institutu. Pokud však účinná a podle dřívějších závěrů Ústavního soudu ústavně konformní právní úprava (navíc způsobem zcela jednoznačným) stanoví určitá pravidla, je i z hlediska rozumného uspořádání společenských vztahů na místě žádat, aby subjekty, které dané regulaci podléhají, tato pravidla dodržovaly. Způsob, jakým se stěžovatelé v nynější věci pokusili vyhnout plnění povinností dle citované úpravy, je přitom natolik zjevným obcházením dané regulace, postavený navíc na čistě formálním zastření skutečného stavu, že v žádném případě nemůže požívat soudní ochrany“.


Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího správního soud k rozhodnutí ve věci sp. zn. 8 Afs 163/2019 ze dne 28. ledna 2021

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu