Ústavní právo

Text usiluje o základní reflexi jevu nárůstu významu sociálních sítí (jako jednoho z druhů tzv. digitálních platforem) a jejich právní regulace v kontextu veřejného zájmu.

Dne 3. prosince 2021 vložilo Ministerstvo zdravotnictví do elektronické knihovny legislativního procesu eKLEP, která slouží k výměně dokumentů v rámci procesu přípravy dokumentů legislativní povahy, návrh novely tzv. očkovací vyhlášky.

Dne 3. prosince 2021 vložilo Ministerstvo zdravotnictví do elektronické knihovny legislativního procesu eKLEP, která slouží k výměně dokumentů v rámci procesu přípravy dokumentů legislativní povahy, návrh novely tzv. očkovací vyhlášky.

Dne 3. prosince 2021 vložilo Ministerstvo zdravotnictví do elektronické knihovny legislativního procesu eKLEP, která slouží k výměně dokumentů v rámci procesu přípravy dokumentů legislativní povahy, návrh novely tzv. očkovací vyhlášky.

Nejvyšší soud při posuzování odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením unijního práva dovodil, že Ústavní soud ČR nemá v řízení o ústavních stížnostech povinnost obracet se s předběžnými otázkami na Soudní dvůr EU.

Článek se zabývá problematikou rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu dle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky v kontextu současné pandemie covid-19.

Právo na informace je právem ústavním, tedy právem té nejvyšší síly.

Vzhledem k aktuální povolební situaci a intenzivním diskuzím o zdravotním stavu prezidenta České republiky panují pochybnosti ohledně jeho schopnosti řádně vykonávat prezidentskou funkci.

Článek si pokládá otázku, zda a případně za jakých okolností může být legitimní představa o umělé inteligenci nadané základními právy.

Pozdě, ale přece. Německé občanství jako náprava křivd – velkorysá liberalizace německého zákona o státním občanství vstoupila v platnost.

Vlastnické právo k nemovité věci lze pozbýt (případně je možné omezit některou z jeho esenciálních složek – například ius utendi či ius fruendi) jednak se souhlasem vlastníka, k čemuž by mělo v demokraticky fungujícím právním státě podle mého názoru docházet v drtivé většině případů, ale i proti jeho vůli.

Rozhodování českých soudů a správních orgánů zpravidla podléhá několikainstančnímu přezkumu. V tomto procesu můžeme identifikovat vztah mezi "nižší" a "vyšší" instancí, přičemž každá z nich pro své rozhodování používá určitá měřítka, určitý referenční rámec.

Vlastnické právo k nemovité věci lze pozbýt (případně je možné omezit některou z jeho esenciálních složek – například ius utendi či ius fruendi) jednak se souhlasem vlastníka, k čemuž by mělo v demokraticky fungujícím právním státě podle mého názoru docházet v drtivé většině případů, ale i proti jeho vůli.

Vlastnické právo k nemovité věci lze pozbýt (případně je možné omezit některou z jeho esenciálních složek – například ius utendi či ius fruendi) jednak se souhlasem vlastníka, k čemuž by mělo v demokraticky fungujícím právním státě podle mého názoru docházet v drtivé většině případů, ale i proti jeho vůli.

Již 1. října 2021 nabude účinnosti teprve druhá novela Listiny základních práv a svobod, která výslovně zakotvuje právo bránit sebe nebo jiného i se zbraní. Žádné nové právo však nepřináší.

Právo volit ve volbách do Spolkového sněmu v Německu 26. září 2021 a o necelé dva týdny později do Poslanecké sněmovny v České republice 5. a 6. října 2021 mají i občané, kteří nežijí v Německu nebo v České republice.

Jaké je postavení nouzového zákonodárství, tedy možnosti tvorby právních předpisů nahrazujících zákony?

Hlavním cílem dané práce je objasnit, zda vedle zásady zákonného soudce existuje také požadavek na zákonného přísedícího, a dále jestli je tento princip v českém právním řádu případně dostatečně naplňován. Nejprve je stručně rozebírána zásada zákonného soudce.

Nouzový stav, který umožňuje vládě přijímat rozsáhlá protiepidemická opatření, už není jediným právním rámcem pro zvládání pandemie. Zákonodárci schválili Zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 neboli pandemický zákon.

V Slovenskej republike došlo v krátkej dobe k prijatiu rekordného počtu zákonov, ktoré označujeme ako mimoriadne, a to z viacerých dôvodov. Štát nimi reagoval na mimoriadnu situáciu spôsobenú pandémiou Covid-19 a boli prijaté v mimoriadne rýchlom legislatívnom režime.

Neschopnost veřejné moci efektivně čelit jakýmkoli mimořádným situacím a bezbranná vystavenost občanů nikým a ničím nekontrolované vládní libovůli v těchto situacích jsou nejen dva naprosto nežádoucí extrémy, ale také dvě noční můry každého konstitucionalisty.

Do jaké míry se mají soudci podílet na tvorbě předpisů, podle nichž posléze soudí? Jak by měl vypadat ideální soudce? Které z právnických povolání je nejnáročnější z hlediska etických výzev, kterým musí jeho příslušníci čelit?

Ačkoliv je téma nouzového vládnutí, mimořádných pravomocí a výjimečného stavu oblíbeným předmětem právních, politologických a filosofických diskusí, doprovází je častá terminologická zmatení ohledně zkoumaného objektu.

Článek se zabývá obsahem a formou tzv. legislativních zvyklostí. Jedná se o zvláštní druh pravidel legislativní činnosti, která mají určitý význam, ale velmi obtížně identifikovatelný obsah odlišný od jiných závazných legislativních pravidel (včetně legislativní techniky).

Právo na soukromí je považováno za jedno ze základních práv každého člověka a je chráněno nejen na mezinárodní či ústavní, ale také zákonné úrovni. V tomto kontextu je možné vycházet rovněž z právní úpravy zakotvené v novém občanském zákoníku, který na více místech poskytuje soukromoprávní ochranu osobnosti člověka.