Legitimita sledování a šíření fotografií z výkonu práce v průběhu trestu odnětí svobody
Bývalý fotbalista, nynější fotbalový trenér Tomáš Řepka se soudil s bulvárním týdeníkem o legitimitu jeho sledování a šíření fotografií z výkonu jeho práce v pekárně v průběhu trestu odnětí svobody.
Městský soud v Praze dne 28. 4. 2022 potvrdil prvostupňové rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 11. 2021, kterým bylo rozhodnuto, že není možné někoho pronásledovat, zvláště za situace, kdy se nemůže bránit – jako je případ, kdy je ve výkonu trestu odnětí svobody a je v zaměstnání. Fotografie byly pořízeny bez jeho souhlasu a vědomí, bez vědomí Vězeňské služby a bez vědomí jeho zaměstnavatele.
Bulvární týdeník v srpnu 2019 uveřejnil článek s titulkem „Tajné foto z vězení“, s upoutávkou na titulní stránce tohoto časopisu s popisem „Jedinečná fotoreportáž z věznice“.
Zveřejněné fotografie ze sledování jej zachytily při práci v pekárně v době výkonu trestu.
Sledování, pořízení a zveřejnění fotografií neobstojí v testu proporcionality co do otázky přínosu do debaty ve veřejném zájmu a okolnostech, za kterých byly pořízeny. Fotografie nebyly nezbytné k zajištění důvěryhodnosti informace o tom, že v rámci výkonu trestu pracuje pro pekárnu. Neměl možnost, jak se fotografování bránit, ani se mu nijak vyhnout. ESLP konstantně vychází z toho, že soukromý život se může odehrávat i na místech veřejných i veřejně přístupných, kde ale existuje rozumné očekávání, že soukromí bude zachováváno, kam bezesporu, podloženo i rozhodnutími Ústavního soudu, patří místo výkonu zaměstnání.
Právní meritum sporu
Toto zveřejnění je v rozporu s konstantní judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Zásah do jeho práv nebyl přiměřený s ohledem na sledovaný cíl bulváru a nebyl v souladu s kritérií dle propracované judikatury ESLP, Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, ale také tím, že při tvrzeném výkonu zpravodajské licence žalovaná porušila různé právní předpisy, mimo Občanský zákoník, také Zákoník práce, Zákon o zpracování osobních údajů a Evropská vězeňská pravidla, EÚLP.
Dne 4. 9. 2019 žalovaná jako vydavatel ve svém bulvárním týdeníku uveřejnila článek s titulkem „Tajné foto z vězení“, s upoutávkou na titulní stránce tohoto časopisu s popisem „Jedinečná fotoreportáž z věznice“.
V rámci tohoto článku na str. 6 byly uvedeny čtyři fotografie, z nichž jedna se nacházela také na titulní stránce časopisu. Tyto fotografie byly pořízeny bez souhlasu a bez vědomí nejen žalobce, ale i Vězeňské služby ČR, zaměstnavatele a dalších osob na fotografiích zachycených, a to při práci v rámci výkonu jeho trestu v době, kdy žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody a v rámci výkonu trestu mohl pracovat.
Žalobce je bezpochyby známou osobou v českém prostředí. Nicméně, jak vyplývá z rozsudku ESLP v případě von Hannover II, i v případě, že se jedná o veřejně známou osobu, jde-li o zveřejnění fotografií a informací, jejichž jediným cílem je uspokojení zvědavosti veřejnosti, je namístě svobodu projevu vykládat úzce (viz rovněž případ Dupate proti Lotyšsku). Skutečnost, že dotyčná osoba v minulosti s tiskem spolupracovala, neznamená, že napříště pozbývá ochrany před jakýmkoli zveřejněním fotografií.
Pokud jde o zásah do osobnostních práv žalobce předmětnou publikací článku a fotografií žalovanou a s tím související konflikt svobody projevu (příp. práva na informace a jejich šíření) a práva na ochranu soukromí, k této otázce existuje propracována judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jako „ESLP“), z níž vychází i judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího soudu v ČR, na základě které pro vyřešení konfliktů tohoto typu byl vypracován tzv. test proporcionality (viz zejména případy von Hannover proti Německu a nedávné rozhodnutí ESLP ve věci Dupate proti Lotyšsku), jenž zohledňuje následující kritéria:
- přínos do debaty ve veřejném zájmu,
- jak známá je osobnost a co je předmětem zprávy,
- předchozí jednání dotčených osob,
- obsah, forma a důsledky zveřejnění,
- okolnosti, za kterých byly fotografie pořízeny.
Další články
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.



