Odpovědnost jednatele za dluhy společnosti a ručení svým majetkem
Rozsah odpovědnosti jednatele za dluhy společnosti, ve které je nebo někdy byl jednatelem, a rozsah jeho ručení svým vlastním majetkem je stále diskutovaným tématem. Za dluhy společnosti ručí jednatel svým soukromým majetkem, pokud vzniknou porušením jeho povinnosti péče řádného hospodáře a pokud společnost nedisponuje majetkem potřebným k jejich pokrytí.
Jednatel je dále v případě porušení povinnosti péče řádného hospodáře povinen vydat společnosti prospěch z výkonu funkce ve společnosti a nahradit způsobenou škodu. Porušení povinnosti péče řádného hospodáře však může mít trestněprávní následky.
Porušení povinnosti jednatele a vznik škody např. v podobě dluhu společnosti
Hlavní zásadou výkonu funkce členů voleného orgánu společnosti, jako je i statutární orgán, je výkon této funkce s péčí řádného hospodáře dle § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („občanský zákoník“). Touto povinností se rozumí povinnost vykonávat funkci jednatele s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Loajalitou se přitom myslí povinnost jednatele upřednostňovat zájmy společnosti před svými vlastními zájmy, před zájmy svých blízkých apod. Vymezení výkonu funkce s potřebnými znalostmi a pečlivostí v sobě i dle názoru Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018 zahrnuje povinnost jednat informovaně, resp. při konkrétním rozhodování využít dostupné informační zdroje, na jejichž základě má jednatel pečlivě zvážit všechny možné výhody i nevýhody variant podnikatelského rozhodnutí. Podle Nejvyššího soudu ČR dále platí, že splnění povinnosti péče řádného hospodáře je nutné posuzovat z pohledu ex ante, tedy zda jednatel rozhodoval na základě informací a skutečností, které mu byly či při vynaložení příslušné péče mohly a měly být známy v okamžiku, v němž dotčená podnikatelská rozhodnutí učinil. Jednateli tedy nelze přikládat k tíži, že nevzal v potaz informace, které vyšly najevo až poté, co toto rozhodnutí učinil.
Speciální úpravu povinnosti výkonu funkce s péčí řádného hospodáře pro jednatele společnosti, a další členy volených orgánů obchodních korporací, obsahuje § 51 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („ZOK“), který stanovuje pravidlo podnikatelského úsudku, jako podmínku, při jejímž prokázání jednatelem platí, že jednatel při svém rozhodování nejednal v rozporu s péčí řádného hospodáře. Jednatel tedy nebude odpovídat za škodu, kterou společnosti přivodil svým rozhodnutím, pokud mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti. Jednatel tedy odpovídá za to, že při rozhodování dodržel zákonem stanovený postup, a neodpovídá tak za výsledek tohoto postupu. Pokud jednatel prokáže, že naplnil tyto podmínky podnikatelského rozhodování, bude v případě žaloby na náhradu škody chráněn před odpovědností. Aplikace tohoto pravidla podnikatelského úsudku však bude možná jenom na jednání jednatele činěná v rámci podnikatelského rozhodování, zejména pak jednání činěná ve vztahu k třetím osobám mimo společnost nebo vedení společnosti.
Porušením povinnosti výkonu funkce s péčí řádného hospodáře ve smyslu speciální úpravy dle § 51 odst. 1 ZOK, která se aplikuje na jednatele, může být např.:
- jednatel v rozporu se zájmy společnosti, ve které je jednatelem, a mimo pravidla o vedení účetnictví, z majetku společnosti odčerpá část prostředků pro své soukromé účely;
- jednatel poruší povinnost mlčenlivosti o důvěrných informacích, které jednatel v rámci výkonu funkce získal;
- jednatel jménem společnosti uzavře finančně nevýhodný obchod pro společnost, na kterém má vlastní zájem;
- zastává-li jednatel funkci člena orgánu ve více společnostech v rozporu se zákazem konkurence; nebo
- uzavře-li jednatel kupní smlouvu o prodeji nemovitosti sám se sebou, jako fyzickou osobou, přičemž sjednaná kupní cena je výrazně nižší než cena obvyklá.
Další články
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".



