Realitní zprostředkování již pouze prostřednictvím profesně způsobilých osob
Letos v březnu to byl rok, kdy nabyl účinnosti zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), (dále také „ZoRZ“).
Cílem této dlouho očekávané úpravy byla regulace odvětví realitního zprostředkování, které do té doby specifickou regulaci postrádalo. Jak vyplývá ze samotné důvodové zprávy, tato situace byla nevyhovující hned z několika důvodů. Těmi zásadními byla absence jakýchkoliv specifických profesních požadavků na osoby vykonávající činnost realitních zprostředkovatelů a s tím související častá neodbornost zprostředkovatelů, nedostatečná ochrana klientů a také absence povinnosti pojištění odpovědnosti z činnosti realitního zprostředkovatele. Záměrem zákonodárce proto bylo tyto a další nedostatky napravit a současně zajistit definici příslušných pojmů, které byly do té doby často v praxi užívány bez konkrétního zákonného podkladu.
Podrobným vymezením obsahu ZoRZ se v tomto příspěvku nebudu zabývat, jelikož zejména v loňském roce bylo toto téma poměrně hojně komentováno jak ze strany advokátů, tak samotných realitních kanceláří. Ráda bych ale upozornila na část týkající se odborné způsobilosti realitních zprostředkovatelů, která se pro některé možná nečekaně v důsledku událostí posledních měsíců, stala účinnou od 3. 3. 2021.
Odborná způsobilost realitních zprostředkovatelů
Před účinností ZoRZ bylo možné realitní zprostředkovatelskou činnost vykonávat na základě volné živnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona“, v rámci oboru „Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí“. K výkonu této činnosti tak nebyla vyžadována žádná odborná způsobilost a k získání živnostenského oprávnění pro tento obor postačovalo splnit obecné podmínky pro provozování živnosti volné. Jelikož cílem ZoRZ bylo zejména upravit odborné požadavky na realitní zprostředkovatele a zvýšit tak kvalitu jimi poskytovaných služeb, došlo současně s přijetím ZoRZ ke změně živnostenského zákona a činnost „realitní zprostředkování“ byla nově podřazena pod skupinu živností vázaných. Pro další výkon této činnosti proto realitní zprostředkovatelé musí získat nové živnostenské oprávnění v rámci živnosti vázané a doložit svou odbornou způsobilost, a to některým z následujících způsobů:
- vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
- vysokoškolské vzdělání v bakalářském programu, 1 rok praxe a absolvování mezinárodně uznávaného kurzu dle § 60a zákona č․ 111/1998 Sb. se zaměřením na nemovitosti organizovaného na státem akreditovaném ústavu,
- vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru, nebo
- profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
Další články
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
Přinese nový zbrojní zákon více bezpečnosti?
Od 1. 1. 2026 nahradil zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu (dále jen „nový zbrojní zákon“) dosavadní zákon č. 119/2002 Sb. Nejde jen o technickou novelizaci, ale o celkovou rekodifikaci civilního zbrojního práva.
Kryptoměny a realitní úschova v roce 2026: Legislativní limity tokenizovaných transakcí a smart kontraktů
Vstup kryptoaktiv do hlavního proudu realitního trhu v roce 2026 již není pouhou technologickou kuriozitou, ale pragmatickou výzvou pro právní praxi.
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?



