Revoluce v žalobách na vyklizení bytů
Od 01.01.2026 vstoupila v účinnost očekáváná novela občanského soudního řádu, která slibuje zásadní urychlení řízení o vyklizení bytů.
Cílem novelizace je urychlení procesu vyklizení nemovitostí určených k bydlení po skončení nájemního vztahu. Novela reaguje na skutečnost, že průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti činí v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní).
Jedním z prostředků, kterým má být zkrácení dosaženo, je tzv. rozkaz k vyklizení, o němž jsme Vás již dříve informovali zde a jehož implementace se zpozdila. Domníváme se však, že rozkaz k vyklizení není samospasný a pro zkušené neplatiče bude představovat pouze malou překážku.
Výrazně větší dopad však očekáváme od zákonem nově stanovených lhůt, ve kterých soudy musí ve věci samé (tedy ve věci vyklizení domu či bytu) rozhodnout. Soudy tak mají povinnost vydat rozhodnutí do 6 měsíců od zahájení řízení, nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné. Ačkoliv tato povinnost není absolutní a soud má v případě jejího nesplnění pouze povinnost uvést v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet, měla by na soudce vytvořit určitý tlak, aby rozhodovali včas.
Neméně důležitou změnou je pak omezení bezdůvodného odročování řízení na žádost účastníků (v praxi tedy především žalovaných), kdy nově může být jednání na žádost každého z účastníků odročeno pouze jednou. Tím by mělo být zabráněno účelovému odročování z často vyfabulovaných důvodů.
Ačkoliv novelizace v praxi může narážet na vytíženost českého soudního systému, navržené mechanismy jsou bezesporu vítaným prostředkem ochrany vlastníků nemovitostí před nespolupracujícími nájemci, které by měly přinést určité zrychlení.
Zdroj:
Zákon č. 176/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.



