Revoluce v žalobách na vyklizení bytů
Od 01.01.2026 vstoupila v účinnost očekáváná novela občanského soudního řádu, která slibuje zásadní urychlení řízení o vyklizení bytů.
Cílem novelizace je urychlení procesu vyklizení nemovitostí určených k bydlení po skončení nájemního vztahu. Novela reaguje na skutečnost, že průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti činí v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní).
Jedním z prostředků, kterým má být zkrácení dosaženo, je tzv. rozkaz k vyklizení, o němž jsme Vás již dříve informovali zde a jehož implementace se zpozdila. Domníváme se však, že rozkaz k vyklizení není samospasný a pro zkušené neplatiče bude představovat pouze malou překážku.
Výrazně větší dopad však očekáváme od zákonem nově stanovených lhůt, ve kterých soudy musí ve věci samé (tedy ve věci vyklizení domu či bytu) rozhodnout. Soudy tak mají povinnost vydat rozhodnutí do 6 měsíců od zahájení řízení, nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné. Ačkoliv tato povinnost není absolutní a soud má v případě jejího nesplnění pouze povinnost uvést v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet, měla by na soudce vytvořit určitý tlak, aby rozhodovali včas.
Neméně důležitou změnou je pak omezení bezdůvodného odročování řízení na žádost účastníků (v praxi tedy především žalovaných), kdy nově může být jednání na žádost každého z účastníků odročeno pouze jednou. Tím by mělo být zabráněno účelovému odročování z často vyfabulovaných důvodů.
Ačkoliv novelizace v praxi může narážet na vytíženost českého soudního systému, navržené mechanismy jsou bezesporu vítaným prostředkem ochrany vlastníků nemovitostí před nespolupracujícími nájemci, které by měly přinést určité zrychlení.
Zdroj:
Zákon č. 176/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
