Články s tagem: demokracie

Digitalizace státu může být dobrá zpráva: služby jsou dostupnější, procesy srozumitelnější a méně závislé na improvizaci. V ideálním případě přináší i více právní jistoty. E-demokracie však začíná ve chvíli, kdy už nejde jen o administrativní komfort, ale o ústavu v praxi: o to, jak se formuje politická vůle, jak se legitimizuje výkon veřejné moci a jak se chrání politická práva. Digitální prostředí totiž umí měnit podmínky procedury nenápadně – tak, že zásadní posun může vypadat jako pouhá modernizace.

Když Karel Šimka nazval svůj příspěvek „Právo je nic“, říkal jsem si, že v duchu kongresové dialektiky zvolím název „Právo je něco“. Ale co?[1]. Třeba „vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon“? „Nástroj k regulování života společnosti, jehož využívá stát v zájmu vládnoucí třídy“? A metodou volné asociace mě napadl další název příspěvku: „Ochrana ústavnosti jako nástroj usurpace moci“. K mému příspěvku by se hodil. Hodlám se totiž věnovat – jak ostatně napovídá i označení našeho konferenčního bloku – otázkám soudnictví, konkrétně pak soudnictví ústavního. A to nejen proto, že se v souvislosti s prezidentskými volbami v Rumunsku dostalo opět do popředí mediálního zájmu. Nakonec jsem zvolil název méně provokativní, přesto snad obsah vystihující.

Esej představuje právně-politologickou analýzu zkázy Řádu Jedi ve filmu Star Wars: Epizoda III – Pomsta Sithů, přičemž ji interpretuje jako modelový případ institucionálního selhání v době extrémní bezpečnostní krize.

V této epizodě podcastu Právní Kontroverze vede Petr Agha rozhovor s Otakarem Foltýnem – expertem na bezpečnostní strategii a člověkem, který bezpečnostní logiku státu zná z první ruky.

Z laického pohledu se o lobbingu četně mluví, i když je otázkou, zda také rozumí. Činnost pojmenovaná od latinského základu, „lobium“, [1] si napříč jazyky zachovala v etymologii význam určitého předsálí. A právě ovlivňování procesů státních orgánů, včetně legislativních, než z hlavního sálu vyjde výsledek, je to, co pod lobbingem hledat.

Druhý syn v rodině JUDr. Antonína Kloudy Jiří se narodil v roce 1903.

Varšava 11. prosince (ČTK) - Za neústavní označil dnes polský ústavní soud novelu zákona o nejvyšším soudu, která měla Varšavě pomoci uvolnit miliardy eur z fondů Evropské unie.

Demokratický deficit Evropské unie je zdánlivě tématem výlučně akademiků a teoretiků, expertů na problematiku evropské integrace a legislativců zabývajících se institucionalismem na úrovni Evropské unie.

Lucemburk 15. prosince (ČTK) - Polský zákon z roku 2019, kterým se mění pravidla o organizaci obecných soudů a o nejvyšším soudu, porušuje unijní právo, míní generální advokát Soudního dvora Evropské unie Anthony Michael Collins.

Varšava 26. května (ČTK) - Polský Sejm, dolní komora parlamentu, dnes schválil návrh zákona, který povede ke zrušení sporné disciplinární komory nejvyššího soudu. Podle kritiků jde o nástroj vládnoucích politiků k odstranění nepohodlných soudců.

Je tomu již více než měsíc od 17. listopadu, připomínky pádu nesvobodného režimu v roce 1989, a uzavření vysokých škol o půlstoletí dříve. Letošní výročí, stejně jako nadcházející vánoční svátky, se ale neslo v poněkud zvláštním duchu.

Platforma Rozumné právo je toho názoru, že boj s epidemií není válka či obdobný stav, a proto primární využívání nouzového stavu není vhodné. Stát musí hledat jiné formy pružného přijímání opatření pro boj s nemocí.

Příspěvek [1] je krátkým zamyšlením nad ideou demokratického právního státu, kdy je stručně pojednáno o jak o atributech právního, tak i demokratického státu. Demokratický právní stát a jeho podstatné náležitosti (tzv. materiální ohnisko) jsou klíčovým pojmem ústavní teorie.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Brusel/Budapešť 14. května (zpravodaj ČTK) - Maďarská vláda časově neohraničeným posílením svých pravomocí podle europoslanců porušuje hodnoty Evropské unie a unijní orgány by měly co nejrychleji zjednat nápravu. Většina poslanců se v dnešní debatě shodla na tom, že maďarský premiér Viktor Orbán zneužívá nouzový stav k dalšímu omezování demokracie a svobody projevu v zemi. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlásila, že Brusel bude velmi bedlivě sledovat, zda se vláda v Maďarsku vzdá mimořádných pravomocí, až pomine nouzová situace kvůli koronaviru. Podle mluvčího Orbána zvláštní pravomoci mohou skončit v závěru června.

Poslední dny měsíce března byly plné zásadních informací nejen pro boj s koronavirem, ale i pro dobu po něm. U nás ve verzi budoucího možného, v Maďarsku v realitě pátého roku nouzového stavu původně vyhlášeného pro velký příliv migrantů. Nynější epidemie pak byla důvodem pro předání prakticky absolutní moci do rukou vlády a jejího předsedy.

"V době výjimečné posiluje výkonná moc, ale i zde se musí dbát na ochranu před zneužitím moci." Nejen o ústavnosti nouzových opatření s ústavním právníkem a advokátem, doc. JUDr. Zdeněkem Koudelkou, Ph.D.

Po snad již téměř dokonané porážce tzv. Islámského státu zůstávají v zajetí stovky bojovníků IS, jejich žen, družek a dětí, kteří pocházejí z evropských zemí. Nezaznamenal jsem, že by mezi nimi byla osoba s občanstvím České republiky. Máme tedy (alespoň zatím) to štěstí, že nemusíme řešit, co s našimi zajatými občany.

Předmětem mého dnešního zamyšlení jsou tři okruhy: do jaké míry je potřebná regulace koncentrace vlastnictví médií nad rámec regulace obsažené v soutěžním právu, do jaké míry je tato koncentrace možná a do jaké míry může zákon omezit určité osoby, které jsou nějakým způsobem svázány s politikou, ve vlastnictví médií.

Podle předsedy Ústavního soudu ČR JUDr. Pavla Rychetského je úctyhodné, kam se náš demokratický systém za 27 let od revoluce posunul. Na druhou stranu stále vyvstává řada otázek a problémů, se kterými se musíme vypořádat. „Jsem si vědom toho, že moderní demokratický právní stát zatížil justici v rozsahu, který nemá v historii obdobu,“ uvádí k současnému stavu české justice, jejíž problémy nám jako její nejvyšší představitel vyložil v následujícím rozhovoru, ve kterém se mimo jiné zmíní o deficitech právního státu, novele Ústavy a problematice rozdílných civilizačních konceptů.

Letos v lednu uplynulo 25 let od přijetí Listiny základních práv a svobod jako ústavního zákona, tehdy ještě České a Slovenské Federativní Republiky. Již čtvrt století je tak Listina součástí našeho ústavního pořádku.

Jak široká má být svoboda slova, ústavou zaručená, ale samozřejmě zákony v určitých směrech omezená? To je v rukou zákonodárce, aby svou politickou vůli vtělil do konkrétních ustanovení. Na soudci pak je, aby zákon v konkrétních případech vyložil. Zejména u polických projevů, dotýkajících se navíc dvou totalitních ideologií, které tak tvrdě zasáhly do života Evropy ve dvacátém století, to však stále vzbuzuje emoce.