Články s tagem: právo informačních technologií

Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, účinný od 1. listopadu 2025, přináší komplexní úpravu práv a povinností v oblasti kyberbezpečnosti. Česká republika tak reaguje na rostoucí hrozby novou legislativou.

V dnešním prudce rozvíjejícím se technologickém světě se umělá inteligence (AI) stává nedílnou součástí každodenní reality téměř všech z nás. Informace o jejím vývoji a využití se pravidelně objevují v médiích – od predikcí zániku tradičních profesí přes autonomní vozidla a drony až po umění generované algoritmy.

Přinášíme rozhovor s jedním z řečníků letošního kongresu Právní prostor, JUDr. Zdeňkem Kučerou, Ph.D., na téma Aktu o umělé inteligenci (AI Akt).

Prodej a šíření padělků a neoprávněný přístup k originálním produktům je rostoucí problém, se kterým se potýkají značky napříč odvětvími. Zdaleka nejde jen o dovoz „fejkových“ kabelek a prodej napodobenin obrazů vydávaných za originály slavných mistrů. EUIPO na platformě ACAPT (Anti-Counterfeiting and Anti-Piracy Technology) zveřejnilo přehledného průvodce dostupných technologií poskytujících různé formy ochrany. V tomto článku se zaměříme na nástroje, které jsou využívány pro ochranu digitálních produktů.

Nástroje a systémy umělé inteligence jsou dnes v hledáčku snad každé větší firmy jako součást její inovační agendy. Ať už firma technologie vyvíjí, zavádí je svým zákazníkům, připravuje strategii jejich adopce nebo se je jen sama chystá využívat, vždy se vyplatí záměry probrat s právními experty. Ti s téměř nekonečným výčtem příležitostí, které umělá inteligence přináší, řeší řadu právních témat. Pojďme se podívat na ty nejčastější.

12. a 13. září proběhl na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně již 16. ročník konference České právo a informační technologie. O aktuální témata opět nebyla nouze.

Používáte nebo poskytujete služby v oblasti cloudových technologií? Měli byste zbystřit, jelikož rok 2024 přináší řadu legislativních změn. Evropská certifikace je za dveřmi, orgány veřejné správy čeká ukončení spolupráce s neověřenými provozovateli cloudových služeb a také soukromí poskytovatelé narazí na novinky nejen ve smluvní dokumentaci. Pojďme si nové povinnosti představit detailněji.

Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity uspořádal ve dnech 14. a 15. září 2023 již patnáctý ročník národní konference České právo a informační technologie. Co vše hýbe světem práva informačních technologií? Co nás čeká v blízké budoucnosti?

Tento příspěvek se jmenuje Aktuální otázky práva informačních technologií. Když jsem název v předstihu vymýšlel, chtěl jsem se skutečně soustředit na to, co bude v dané době aktuální. V současné době je nejaktuálnější nikoliv problém digitalizace české státní správy či justice, to je "old story", "very old story", a jak říká nejmenovaný místopředseda vlády, máme jednu z nejlepších strategií digitalizace. Jen s tou realizací to jde nějak pomalu. Digitalizace mi už dneska připadá trošičku jako "vyprávěnej oběd", ale to se nedá nic dělat. Kupodivu nejaktuálnější otázkou dneška je otázka umělé inteligence jako takové.

E-commerce bude tématem letošního ročníku tradiční konference LAW FIT, která spojuje svět práva a informačních technologií. Konferenci pořádá 29. května 2023 Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) ve svých prostorách. Akce je určena pro širokou odbornou veřejnost a vstup je po registraci zdarma.

Evropští zákonodárci se v posledních letech prostřednictvím rozličných legislativních balíčků snaží reagovat na současný technologický stav společnosti, a nemohl jim tak uniknout ani rozvíjející se trend kryptoměn. Bylo jen otázkou času, kdy deklarované návrhy nařízení a směrnic získají reálnou podobu a jednotlivé subjekty se budou muset začít přizpůsobovat nové právní úpravě této oblasti.

15. a 16 září se v Brně pod taktovkou Ústavu práva a informačních technologií MU konal tentokrát již XIV. ročník konference České právo a informační technologie.

Po loňském online ročníku se Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity podařilo uspořádat konferenci plnou aktuálních témat v tradičním offline formátu.

Umělá inteligence[1] se již vyskytuje v řadě produktů. Jedná se virtuální asistenty, chatboty nebo systémy pro hodnocení stávajících či potenciálních klientů. V budoucnosti se dočkáme autonomních vozidel, asistentů v domácnosti a dalších výrobků, které se budou chovat autonomně, bez lidského zásahu.

Rostoucí význam informačních technologií se mimo jiné projevuje i potřebou průběžně upravovat dílčí charakteristiky mechanismu právní regulace. Cílem takových úprav je zajištění stabilní efektivity práva. V tomto textu je proveden rozbor dvou relativně nových regulatorních metod, které se postupně prosazují v právu informačních technologií.

Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) („ZRS“ či „Zákon“) byl přijat na konci roku 2015. Většina ustanovení Zákona nabyla účinnosti k 1. červenci 2016, ustanovení upravující sankce za jejich neuveřejnění, resp. ustanovení o následcích uveřejnění smlouvy a zrušení smlouvy nabyla účinnosti o rok později, tedy k 1. červenci 2017.

V pátek 29. a v sobotu 30. listopadu se konala již tradiční mezinárodní konference Cyberspace se zaměřením na právo, psychologii, mediální studia a další společenské vědy a jejich propojení s informačními technologiemi. Konference nesoucí dovětek 2019 byla již sedmnáctým ročníkem této události, kterou pořádá Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy Univerzity ve spolupráci s Fakultou sociálních studií MU.

Již pojedenácté se v podzimním Brně sešla téměř stovka účastníků konference České právo a informační technologie, aby společně probrali, co vše hýbe světem práva a technologií.

Konec září patří opět informačním technologiím! Konkrétně 26. - 27. září, kdy se v Brně pod organizační taktovkou Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity koná již 11. ročník konference České právo a informační technologie.

Od nabytí účinnosti Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (tedy Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2016/679, známého jako Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli „GDPR“, dále jako „Nařízení“) uplynulo už několik měsíců.

V poslední době, více než kdy jindy, upíná veřejnost oči směrem k Londýnu. Od chvíle, kdy se ve Spojeném království v referendu rozhodlo o vystoupení z Evropské unie, uplynulo již více než dva roky. Konkrétní podoba rozluky je však stále ve hvězdách. Nad možnými scénáři vývoje a jejich dopady se v rozhovoru zamýšlel další z přednášejících odborného kongresu Právní prostor JUDr. Petr Kadlec - partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.

Není překvapením, že moderní technologie jsou a vždy budou o krok napřed oproti platné právní úpravě. Odpovídající právní regulace je však nezbytným předpokladem pro využití technologického potenciálu v praxi.

Stále častěji se skloňuje nástup tzv. čtvrté průmyslové revoluce. O rozvoji robotiky a umělé inteligence se hovoří jako o nové výzvě pro 21. století. Jak si právo s touto výzvou prozatím poradilo a jsme vůbec na tento pokrok připraveni? Které právní instituty se budou muset změnit?

Blockchain je digitální, distribuovaná[1] a decentralizovaná databáze[2]. Blockchain vytváří svět, kde strany sdílejí údaje a vědí, že údaj, který vidí, je stejný, jako údaj, který vidí ostatní účastníci blockchainové databáze[3].

Ve dnech 21. – 22. 9. 2017 proběhl na Právnické fakultě Masarykovy univerzity již IX. ročník konference České právo a informační technologie pořádané Ústavem práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.