České právo a informační technologie 2021

Po loňském online ročníku se Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity podařilo uspořádat konferenci plnou aktuálních témat v tradičním offline formátu.

České právo a informační technologie 2021
Foto: redakce

Jak je na konferenci České právo a informační technologie zvykem, úvod patřil panelové diskuzi, tentokrát věnované Evropské datové strategii a nařízení o správě dat, tzv. Data governance Act. Jak zdůraznil Jakub Míšek, Data governance act necílí na konkrétní oblasti, ale jde o velkou metaregulaci na vysoké úrovni, která upravuje hypotetické situace do budoucna. Jednou z oblastí regulace je např. zajištění rámce pro opětovné využití dat, ve kterém nařízení navazuje na Open data směrnici. Radim Polčák, další z panelistů, hovořil například o principech datové ekonomiky, které mají pokrývat právní vztahy k nespecifickým datům, tzv. neosobní údaje. Třetí z panelistů, Michal Nulíček, se věnoval především praktickým dopadům plánovaného nařízení.

V následující části se účastníci konference rozdělili do dvou sekcí. Reforma autorského práva byla první z nich a svůj příspěvek věnovaný Směrnici o autorském právu na digitálním jednotném trhu a její transpozici v České republice v ní přednesla Adéla Faladová. Následovala Zuzana Adamová se stejným tématem, ovšem v kontextu slovenského práva, a nakonec Jaroslav Menčík hovořil o reformovaných pravidlech odpovědnosti poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online a věnoval se otázce možného konce tzv. bezpečného přístavu.

Sekci Právní informatika zahájil Lukáš Králík příspěvkem věnovaným novince, se kterou bychom se měli již od začátku roku 2022 všichni setkávat, a to Sbírce právních předpisů územních samosprávních celků a některých správních úřadů. Ve sbírce mají být zveřejňovány předpisy samosprávy a předpisy správních úřadů, ovšem norma byla obcemi napadena u Ústavního soudu s mnoha argumenty (např. objem sbírky, nejasný vztah ke sbírce zákonů či budoucí eSbírce atd.). Celý koncept sbírky je zahalen do jisté míry tajemstvím a není jasné, jak by měla a mohla za zhruba tři měsíce začít fungovat. Následně Silvie Cinková přednesla příspěvek nazvaný „Referenční dataset pro automatickou simplifikaci českých právních a úředních textů“. Věnovala se v něm otázce počítačového zpracování přirozeného jazyka, tedy tomu, jak zapojit do právního psaní umělou inteligenci, a došla k závěru, že špatná přístupnost textu vede k neochotě provést instrukci a k odkládání rozhodnutí, které působí jako příliš obtížné nebo časově náročné. Tvůrcům právních textů by tak mělo jít především o jednoduchost zpracování, ne o jednoduchost obsahu, neboť všemu dominuje koherence a jen koherentní text je pro čtenáře, laiky, dostatečně srozumitelný. Sekci zakončila Tereza Novotná přehledem výsledků dosažených v rámci výzkumu vyhledávání české judikatury v praxi. Věnovala se potřebám uživatelů v kontrastu s aktuálními výzkumnými metodami (tedy sémantickou analýzou doc2vec, citační analýzou a modelováním témat). Ani jedna z použitých metod ovšem dle jejích závěrů nepřináší očekávané výsledky, těch bude třeba dosáhnout kombinací metod.

Druhý den měli účastníci konference opět na výběr z několika odborných sekcí. Sekci o ochraně osobních údajů a soukromí otevřel Jan Tomíšek velmi radikální myšlenkou, že by mezi správcem osobních údajů a jejich subjektem měl být vztah důvěry (fiduciární), který vychází z common law. Fiduciární úprava v common law zavazuje jednu stranu (lékař, advokát, správce) k ochraně zájmů druhé (slabší) strany. Tomíšek argumentoval, že taková úprava by mohla nahradit stávající koncepci udělování souhlasů, kdy tyto žádným způsobem nechrání, naopak spíše legitimizují potenciálně problematické chování správců osobních údajů. Hlavním důvodem zpracování údajů by měl být oprávněný zájem, nikoliv souhlas. Tato myšlenka se účastníkům následující diskuze velmi zamlouvala, a to možná i proto, že by nebylo třeba všem webovým stránkám udělovat ony otravné souhlasy. Následoval příspěvek Vojtěcha Bartoše o fungování Úřadu pro ochranu osobních údajů s novými pravomocemi od GDPR s podnázvem "čím dál tím stejně". Prezentoval problémy regulatorního prostředí, co v praxi nefunguje, a svou kritiku Úřadu uzavřel tím, že ke zvýšení ochrany osobních údajů v důsledku GDPR u nás snad ani nedošlo. Příspěvek Anny Stárkové se pak vrátil k tématu všudypřítomných souhlasů se zpracováním osobních údajů na webu. Prezentovala aktivity rakouské neziskové organizace NOYB zaměřené na prosazování férovějších (tj. nikoli manipulativních) bannerů včetně jejích úspěchů proti gigantům jako Google a Facebook.

Paralelně probíhající panelová diskuze věnovaná elektronickým důkazům přinesla několik vcelku očekávatelných závěrů. Tomáš Foldyna (Nejvyšší státní zastupitelství), Stanislav Kovárník (Policie ČR), Jan Provazník (katedra teorie práva MU) a moderující Václav Stupka (ÚPT PrF MU) se v prvé řadě shodli na tom, že orgány činné v trestním řízení musí čím dál častěji zajišťovat elektronické důkazy a je potřeba reagovat především na vylepšují se technické možnosti a nové technologie. Hlavní otázkou je ovšem proporcionalita, neboť při zajišťování takových údajů dochází velmi často k zásahům do soukromí. Ke změnám dochází např. u příkazů k vydání a uchování dat, u kterých je požadavek na mezinárodní spolupráci. Vyřízení takového příkazu trvá 10 měsíců, evropský vyšetřovací příkaz zkrátil tuto dobu na 120 dní, jde ale o složitou administrativní proceduru. Velmi citlivou otázkou do budoucna jsou nové instituty trestního práva, například hypotetický soudní příkaz na ohledání mobilu. Podobným institutům se asi v budoucnu nevyhneme, jejich úprava a možné využití jsou ale více než problematické.

V sekci Elektronizace státní správy, online soudnictví vystoupil jako první Adam Jareš, který představil možnosti jednání orgánů obcí prostřednictvím videokonference. Tuto možnost výrazně rozvinula situace způsobená mimořádnými opatřeními z minulého roku, její využití do budoucna je ale otázkou, navíc do značné míry závislou na přístupu jednotlivých obcí. Veronika Žolnerčíková se věnovala evoluci notářské profese především z pohledu čerstvě přijatých zákonů č. 300/2021 Sb. a č. 12/2021 Sb., které zavádějí elektronizaci notářství. Především zřizují dva informační systémy spravované přímo notářskou komorou a umožňují notářům ověřovat elektronické podpisy. Jiří Grygar následně přednesl své úvahy o stavu digitalizace justice v ČR. Podle něj je potřeba zavést např. elektronický podpis soudce, otázkou je ale i veřejné vyhlašování některých typů rozhodnutí při jednání (např. rozsudky pro zmeškání by se mohly vyhlašovat na úřední desce), budoucí diskuze čeká i problém uchovávání dat o rozhodnutí a dat z jednání. Jde o obrovský balík dat, který se bude do budoucna jen zvětšovat – bude pro něj zřízeno nějaké centrální úložiště? Kdo jej bude spravovat? Zbyněk Loebl a Pavel Loutocký se v závěru sekce věnovali využití designu zaměřeného na občana při přípravě online soudnictví v ČR a na předchozího řečníka tak v mnohém navázali.

Sekci o kybernetické bezpečnosti otevřel Jakub Klodwig, který prezentoval velmi čerstvou regulaci cloud computingu ve veřejné správě realizovanou několika nedávnými prováděcími vyhláškami. Nejdříve přiblížil výhody cloudových řešení, následně zabrousil do historie úpravy této problematiky a na závěr podrobně popsal celou novou koncepci, včetně přehledných diagramů datových toků. Jelikož se konference neúčastnil poslední řečník, mohl Jakub Vostoupal svůj poslední, právně filosofický příspěvek protáhnout. Zabýval se otázkou zda, jak a proč lze přičítat kybernetické útoky jednotlivcům, organizacím nebo státům. Jeho závěry byly spíše otázky, kterých se účastníci konference rádi ujali, a následovala velmi aktivní a zajímavá diskuse.

Nezbývá než poděkovat organizátorům konference za její uspořádání, možnost osobního setkání a živé diskuze si všichni účastníci užívali s maximálním nasazením. Právní prostor, jako mediální partner této akce, se již rozhodně těší na příští ročník.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články