Zatímco pozornost většinové části populace bude zřejmě neodmyslitelně spojovat blockchain toliko s kryptoměnami, jsou to právě technologie distribuovaných databází (resp. technologie distribuovaných účetních knih, angl. Distributed Ledger Technology, dále jen „DLT“) [1], které mají z hlediska dalšího rozvoje zásadní potenciál.
Blockchain v českém právu
Na začátku je zřejmě vhodné upozornit na to, že samotná blockchainová databáze ve své podstatě není nějaké revoluční novum [2], nýbrž se jedná o osvědčené technologie, které jsou sladěny v jeden kompaktní a perfektně fungující celek. Podrobný technologický rozbor blockchainu by značně přesáhl možnosti tohoto článku, a proto zůstaňme u strohého vymezení, že se jedná o decentralizovanou databázi sui generis, do níž můžeme zapisovat data pouze na základě konsensu uživatelů této databáze a jejíž datové zápisy se v rámci interakce těchto uživatelů stále rozšiřují, přičemž v kombinaci s velice složitou kryptografií (šifrováním) je pak tato chráněna před neoprávněnými zásahy zvenčí i zevnitř [3]. Výhodou této databáze je pak zejména transparentnost transakcí [4], rychlejší převod digitálního aktiva (hodnoty) bez prostředníka a utváření nových principů digitální důvěry v prostoru internetu.
Právní definice blockchainu v českém právním řádu bohužel chybí, lze však s určitou mírou jistoty tvrdit, že – zejm. hovoříme-li o blockchainovém protokolu coby programu (software) – půjde v souladu s ustanovením § 489 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o věc, protože naplňuje podstatu věci v právním smyslu, tedy že je něčím „rozdílným od osoby a sloužícím potřebě lidí“ [5]. Přesněji se pak bude jednat o věc nehmotnou a movitou dle užšího vymezení věcí uvedeného v ustanovení § 496 občanského zákoníku, neboť se nejedná o ovladatelnou část vnějšího světa s povahou samostatného předmětu [6].
Ačkoliv česká právní úprava s blockchainem přímo neoperuje, nelze per analogiam iuris vyloučit použití příslušných ustanovení zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon, tam, kde se bude konkrétní případ dotýkat komunikace, resp. sdílení dat, v rámci peer-to-peer sítě [7]. Na nakládání s daty uloženými v blockchainové databázi pak dopadá právní ochrana GDPR, tedy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), přičemž již teď vyvstávají otázky ohledně kompatibility tohoto nařízení s principem, na němž blockchain funguje, tedy že se data v něm zapsaná nedají zpětně měnit ani vymazat [8]. Další právní otázky s blockchainem související byly v českém právním prostoru řešeny zejména s již v úvodu tohoto článku zmíněnými kryptoměnami (potažmo jinými kryptoaktivy), zde je pak na místě odkázat zejména na příslušná ustanovení AML zákona [9]. K tomu, zda lze ve světle platných právních předpisů kryptoměny považovat za peníze, komodity, investiční nástroje či jiné, se pak opakovaně vyjadřovala Česká národní banka. Za pozornost jistě stojí zmínit, že i centrální regulátor dospěl k závěru, že „Kryptoměny dneška po sobě nepochybně zanechají trvalé dědictví v podobě technologie blockchainu, jejich životnost jakožto investičního nástroje se nicméně ukazuje být nejistá.“ [10]. K tématu blockchainu a DLT připravilo veřejnou konzultaci také ministerstvo financí, které se snažilo „získat názor odborné veřejnosti na možnosti právního ukotvení virtuálních aktiv a využití technologie blockchain k evidenci zaknihovaných cenných papírů.“ [11], závěry z této diskuse k datu vzniku tohoto článku však ještě nejsou známy.
Blockchain a DLT ve světě
Naštěstí ne všechny státy praktikují „vyčkávací“ strategii, a tak můžeme ve světě sledovat různorodou legislativní iniciativu v otázce právní úpravy moderních technologií.
Vůbec prvním právním předpisem představujícím zásadní krok vpřed v užívání distribuovaných databází představuje novela korporátního zákoníku státu Delaware (USA), která mimo jiné výslovně zakotvuje právo společností se sídlem v tomto státě uchovávat záznamy o jejich společnících či evidovat akcie prostřednictvím DLT [12]. Pro demonstraci dopadu této skutečnosti budiž uveden fakt, že v Delaware sídlí přes 60 % amerických společností z prestižního žebříčku Fortune 500…
V kontextu Evropské unie sice k regulaci zavazující členské země doposud nedošlo, nicméně alespoň se téma blockchainu v rámci diskursu některých orgánů EU pravidelně analyzuje. Evropský parlament přijal dne 3. října 2018 usnesení 2017/2772 (RSP), ve kterém se zabýval DLT a jejím dopadem na různorodá odvětví, přičemž pozornost byla směřována nejen na výzkum, investice a zvyšování povědomí občanů, nýbrž i na přijetí legislativních a regulatorních opatření [13]. Stanoviska k tomuto tématu pravidelně vydávají také Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) i Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) [14]. K 1. únoru 2018 pak došlo ke spuštění projektu EU Blockchain Observatory & Forum, který má za cíl monitorovat a analyzovat projekty na bázi blockchainu a DLT, jakož i napomoci jejich rozšíření napříč státy EU tak, aby se tato stala celosvětovým leaderem inovací v tomto nově vznikajícím ekosystému.
Mimo EU lze zaznamenat zřejmě vůbec nejprogresivnější přístup vůči blockchainu a DLT obecně v zemi helvétského kříže. Švýcarsko je známo svým pozitivním vztahem k fintechu a novým technologiím, pro kanton Zug se po právu vžilo označení Crypto Valley a lokální projekty se těší přízni i na federální úrovni. Není proto divu, že Švýcarská spolková rada vydala dne 7. prosince 2018 obsáhlou zprávu zaměřenou na budoucí právní rámec technologií distribuovaných databází [15], ve které si nejen uvědomuje potenciál blockchainu, ale zaměřuje se na konkrétní možnosti podpory tohoto odvětví při zachování právní jistoty a ochrany finančního sektoru. Podobná situace jako ve Švýcarsku je v sousedním Lichtenštejnsku, které se vydalo cestou přípravy konkrétního právního předpisu, když koncem srpna 2018 vznikl vládní návrh textace blockchainového zákona (Blockchain-Gesetz) [16]. O pozici evropské velmoci se na poli DLT hlásí také Malta, která vytvořila pro účely rozvoje nových technologií speciální orgán MDIA a významně jim přizpůsobila svou legislativu a pozadu není ani Litva, která se pokouší vytvořit vhodné podmínky pro blockchainové start-upy.
Nad rámec výše uvedeného stojí za zmínku také metodika francouzské Národní komise pro informatiku a svobody (Commission nationale de l'informatique et des libertés, CNIL) [17], která se zabývala blockchainem zejména ve vztahu k GDPR. Pozornost si samozřejmě zaslouží i mnohá stanoviska americké Komise pro cenné papíry a burzy (Security Exchange Commission, SEC), která se opakovaně vyjadřovala k ICO, jakož i stanoviska Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty (International Swaps and Derivatives Association, ISDA), analyzující např. právní otázky související s tzv. smart contracts a DLT [18].
Závěrem
Jak patrno, mnoho zemí si již dnes uvědomuje potenciál, který s sebou blockchainová technologie přináší. Přizpůsobení právní úpravy, vytvoření vhodných podmínek pro podnikatele i investory a edukace občanské veřejnosti, to vše hraje zásadní roli v tom, chceme-li se v budoucnu profilovat jako moderní země, jako tomu je například v Estonsku či Švýcarsku, nebo si necháme ujet vlak. Naštěstí i u nás vznikají projekty typu Blockchain Republic [19], které si kladou za cíl se současným stavem něco udělat. Nezbytné však je, aby řešení vzniknuvší z těchto iniciativ byla smysluplná, protože ačkoliv je možné praktické využití blockchainu a DLT v návaznosti na smart contracts, tokenizaci, kryptoměny a mnoho dalšího přinejmenším potenciální evolucí současného digitálního světa, nejedná se o řešení všespasitelná a je jistě vždy vhodné uvážit, zda aplikace blockchainu v konkrétním případě dává smysl.
[1] Blockchain je ve své podstatě specifickým typem DLT, tedy jedná se o distribuovanou databázi, která je podmnožinou DLT. Blíže k tomu: [https://www.bbva.com/en/difference-dlt-blockchain/]
[2] Ačkoliv se z blockchainu zejména ve spojení s Bitcoinem a dalšími kryptoměnami stal buzzword posledních let, myšlenku decentralizované peer-to-peer sítě publikoval již před více než deseti lety mysteriózní autor pod pseudonymem Satoshi Nakamoto ve svém tzv. whitepaperu nazvaném Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System. Dostupné z: [https://bitcoin.org/bitcoin.pdf]
[3] V zásadě stojí na třech pilířích, kterými jsou privátní klíč, peer-to-peer síť a blockchainový protokol. Blíže k blockchainové technologii viz např.: [https://www.coindesk.com/https://www.coindesk.com/information/what-is-blockchain-technology/what-is-blockchain-technology]
[4] V případě veřejného blockchainu bez omezení, u soukromého blockchainu je transparentnost (potažmo přístup) dána vymezené skupině uživatelů.
[5] Ust. § 489 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění: „Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.“
[6] Tudíž aplikujeme ust. § 496 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění: „Nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.“
[7] Blíže k problematice peer-to-peer sítí a autorského zákona např. zde: [https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/peer-to-peer-site]
[8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) je problematické především svým Článkem 16 Právo na opravu a Článkem 17 Právo na výmaz („právo být zapomenut“), neboť v rámci blockchainové sítě není možné, aby kdokoliv zpětně měnil, či vymazával zapsané údaje. Komplikovaná je rovněž otázka odpovědného správce nebo zpracovatele osobních údajů, a to zejména u veřejného blockchainu.
[9] Dle ust. § 2 odst. 1 písm. l) zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, je povinnou osobou také osoba, která poskytuje služby spojené s virtuální měnou. Takovou osobou je pak podle ust. § 4 odst. 8 tohoto zákona „osoba, která jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje nebo zprostředkovává nákup nebo prodej virtuální měny, případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou.“
[10] Viz Česká národní banka / Globální ekonomický výhled – Červenec 2018, dostupné z: [https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/gev_2018/gev_2018_07.pdf]
[11] Ministerstvo financí České republiky, Veřejná konzultace - Blockchain, virtuální měny a aktiva (využití technologie blockchain k evidenci cenných papírů). Dostupné z: [https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kapitalovy-trh/cenne-papiry/2018/verejna-konzultace-blockchain-virtualni-33613]
[12] Ust. § 224. Form of records. „Any records maintained administered by a or on behalf of the corporation in the regular course of its business, including its stock ledger, books of account, and minute books, may be kept on, or by means of, or be in the form of, any information storage device, or method , or one or more electronic networks or databases (including one or more distributed electronic networks or databases), provided that the records so kept can be converted into clearly legible paper form within a reasonable time.“, přičemž za „networks of electronic databases“ se dle výslovného textu novely považují „distributed ledgers” nebo „blockchain”. Viz k tomu Senate Bill No. 69, dostupné z: [https://legis.delaware.gov/json/BillDetail/GenerateHtmlDocument?legislationId=25730&legislationTypeId=1&docTypeId=2&legislationName=SB69]
[13] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o technologiích distribuovaných účetních knih a blockchainech: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů. Dostupné z: [https://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2018-0373+0+DOC+XML+V0//CS]
[14] Naposledy obě organizace shodně 9. ledna 2019. Viz k tomu ESMA, Advice, Initial Coin Offerings and Crypto-Assets, dostupné z: [https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/esma50-157-1391_crypto_advice.pdf] a EBA, Report with advice for the European Commission, dostupé z:[https://eba.europa.eu/documents/10180/2545547/EBA+Report+on+crypto+assets.pdf]
[15] Legal framework for distributed ledger technology and blockchainu in Switzerland. An overview with a focus on the financial sector. Dostupné z: [https://www.newsd.admin.ch/newsd/message/attachments/55153.pdf]
[16] Die Schaffung eines Gesetzes Über auf Vertrauenswürdigen Technologien (VT) Beruhende Transaktionssysteme (Blockchain-Gesetz; VT-Gesetz; VTG) und die Abänderung Weiterer Gesetze. Dostupné z: [https://www.llv.li/files/srk/vnb-blockchain-gesetz.pdf]
[17] CNIL, Solutions for a responsible use of the blockchain in the context of personal data. Dostupné z: [https://www.cnil.fr/sites/default/files/atoms/files/blockchain.pdf]
[18] Whitepaper, Smart Contracts and Distributed Ledger – A Legal Perspective. Dostupné z: [https://www.isda.org/a/6EKDE/smart-contracts-and-distributed-ledger-a-legal-perspective.pdf]
[19] Za iniciativou Blockchain Republic, která navázala spolupráci s českou vládou, stojí mimo jiné Česká fintech asociace a Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Diskuze k článku ()