Peer-to-peer sítě
Spojení peer – to – peer, které v překladu znamená rovný s rovným, ilustruje, že v rámci komunikace jsou si jednotliví uživatelé rovni a vymění si veškeré informace přímo mezi sebou. Z pohledu práva jde o způsob zpřístupňování autorského díla prostřednictvím internetu. Takové sdílení však může provázet zásadní problém, kterým je nedostatečné dodržování autorského zákona.
Zpřístupňování autorského díla skrze internet s sebou nese možné riziko odpovědnosti za zásah do autorského práva. V otázkách odpovědnosti je v našem českém právním řádu za sdílení souborů, jež jsou předmětem autorské činnosti, nejdůležitějším předpisem autorský zákon. Právě ten zakazuje sdílení autorského díla veřejnosti neoprávněným způsobem, tedy bez souhlasu autora. Výše zmíněné však neplatí absolutně.
Autorský zákon stanoví určité výjimky, které užití autorského díla bez souhlasu autora ospravedlňují. Pro takové výjimky platí, že dílo nesmí být užito v rozporu s jeho běžným užitím a nesmí být nepřiměřeně dotčeny zájmy autora. Pro příklad lze uvést například volné užití autorského díla a zákonné licence.
Zatímco zákonné licence se vztahují zejména na případy odůvodněné ochranou veřejné bezpečnosti, užití autorského díla ve spojitosti se zpravodajskou či úřední činností v souvislosti s peer – to – peer sítěmi lze rovnou vyloučit, u volného užití autorského díla je situace rozdílná. Volné užití znamená užití díla pro vlastní potřebu, které zákon považuje za legální. Jeho účelem ale nesmí být dosažení hospodářského nebo obchodního prospěchu. Takové nakládání s daty je pak v souladu se zákonem i bez předchozího souhlasu autora. Přestože se na první pohled může zdát, že tato výjimka se vztahuje také na uživatele peer – to – peer sítě, nemusí tomu tak skutečně být. Uživatelé peer – to – peer sítí totiž soubory nejenom stahují, ale také uveřejňují, čímž ve většině případů automaticky dochází k porušení autorského zákona.
Odpovědnost uživatele
Odpovědnost uživatele peer – to – peer sítě má několik právních rovin. Ohledně autorských práv může autor díla po uživateli požadovat informace o rozmnoženině díla, všech způsobech jeho užití, stažení díla z peer – to – peer sítí, omluvu apod. Nad rámec těchto povinností může výše uvedené protiprávní jednání vyvolat občanskoprávní a dokonce i trestněprávní odpovědnost.
Občanskoprávní odpovědnost
Držitel autorských práv se může domáhat náhrady škody, která vznikla porušením autorského práva. Za předpokladu porušení autorských práv uživatelem přichází v úvahu obecná odpovědnost za škodu způsobenou protiprávním jednáním, kterým bude v tomto případě nejčastěji porušení autorského práva spočívající ve zpřístupnění díla veřejnosti bez souhlasu jeho autora. Tímto jednáním poškozená osoba může v takové situaci uplatnit nárok na náhradu vzniklé škody v případě, že uživateli prokáže porušení právní povinnosti, dále vznik samotné škody a příčinnou souvislost mezi nimi.
Trestněprávní odpovědnost
Trestní zákoník obsahuje skutkovou podstatu s názvem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, které pokrývá neoprávněný zásah do autorských práv. V tomto případě by mohlo jít o neoprávněné užívání díla (viz výše), nebo například o účinné obcházení technických prostředků ochrany autorského díla. Za podobné porušení je stanovena sazba až dva roky odnětí svobody.
Odpovědnost provozovatele
V neposlední řadě bychom neměli opomenout otázku odpovědnosti provozovatele peer – to – peer sítí, pro její určení za porušení autorského práva je dle judikatury stěžejní charakterizovat síť, jejímž prostřednictvím je autorské dílo sdíleno. Zde jsou tři možnosti. Buď půjde o centralizovanou síť řízenou systémem, která vytváří seznam všech svých souborů, či o sítě decentralizované, jež nejsou řízeny společným systémem, ale fungují na základě výměny informací mezi uživateli, nebo o tzv. hybridní sítě. Ty jsou na pomezí mezi předešlými dvěma druhy sítí. Provozovatelé sami přímo neporušují autorský zákon, neboť soubory, které obsahují autorská díla, zveřejňují jejich uživatelé, nikoliv oni sami. V případě decentralizovaných sítí pravděpodobně nemůžeme mluvit ani o nepřímé odpovědnosti za jednání, kterého se provozovatel peer – to – peer sítě dopouští. Tato odpovědnost může být přičítána provozovatelům centralizovaných a hybridních peer – to – peer sítí. Provozovatelé takových sítí totiž porušují povinnost předcházení škodám, kterou stanovuje občanský zákoník.
Přestože můžete po přečtení tohoto článku nabýt dojmu, že užívání peer – to – peer sítí nemá žádné klady, nenechte se zmýlit. Opak je pravdou a existuje celé spektrum možností, jak tyto sítě legálně využít, ať již půjde o sdílení fotografií z dovolené, či kolektivního úkolu pro spolužáky. Jako uživatel však vždy musíte pamatovat na to, že zveřejnění souboru musí být odsouhlaseno jeho autorem. Za takových podmínek se odpovědnosti za zásah do autorského právě vyhnete.
-28951871.png)
Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
