Co je to blockchain?

V čem je blockchain revoluční?

Blockchain novým způsobem řeší problém, jak se vypořádat s „(ne)důvěrou“ mezi stranami, které se vzájemně neznají a chtějí na dálku realizovat transakci.

Tradičně je tento problém řešen použitím „důvěryhodné třetí strany“. Pokud chci dnes převést aktivum na dálku (peníze, nemovitost, cenné papíry), musím využít služeb důvěryhodné třetí strany (banky, obchodníka s cennými papíry, státu). Důvěryhodná třetí strana potvrdí totožnost osob, ověří oprávnění provést zamýšlenou transakci, a transakci vypořádá.

Blockchain umožní převést aktivum na dálku (např. přes internet) bez nutnosti využít služeb důvěryhodné třetí strany.

Blockchain také umožňuje vytvořit digitální aktivum, které nelze zkopírovat. To znamená, že některé typy digitálních aktiv zkopírovat lze (např. hudební skladbu ve formátu mp3), ale jiné typy digitálních aktiv např. Bitcoin, zkopírovat nelze.

Jaké typy blockchainu známe?

Známe dva základní typy blockchainu, které se liší tím, kdo má oprávnění zobrazovat si data z databáze a kdo má oprávnění data měnit. Veřejný blockchain = kdokoliv má přístup k záznamům v databázi a kdokoliv se správným softwarem může databázi aktualizovat. Částečně veřejný / soukromý blockchain = pouze některé osoby mají přístup k údajům v databázi a pouze některé osoby mohou aktualizovat záznamy v databázi.

Z jakých technologií se blockchain skládá?

Blockchainové databáze využívají soukromé a veřejné kryptografické klíče, P2P síť s distribuovanou databází, a blockchainový protokol[4].

Jaké je využití blockchainu?

K dnešnímu dni se ve světě realizuje více než 120 velkých blockchainových projektů. Blockchainové databáze je možné využít k záznamu jakýchkoliv strukturovaných informací.

Blockchainové projekty se zatím soustředí na následující oblasti:

Kryptoměny
Smart Contracts (např. Microsoft Azure Blockchain Service[5])
Dodavatelské řetězce, logistika
Katastr nemovitostí (pilotní projekt ve Švédsku[6])
Vypořádání obchodů s cennými papíry a deriváty
Přímé mezinárodní platby bez účasti korespondenčních bank
Blockchain pro finanční instituce[7]

Jaké právní otázky blockchain vyvolává?

Smart Contracts

o Na čem se zakládá právní vynutitelnosti smart contracts?

o Jak vtělit neoperativní (např. závěrečná ustanovení) do počítačového kódu?

o Jak zajistit soulad mezi zněním počítačového kódu a právního jazyka smlouvy?

Ochrana osobních údajů

o Kdo je v kontextu blockchainové databáze zpracovatel a správce osobních údajů?

o Jaký právní řád se vztahuje na regulaci nakládání s osobními údaji v blockchainové databázi?

o Vztahuje se „právo být zapomenut“ i na údaje obsažené v blockchainové databázi?

o Jak splnit povinnosti týkající se pravidel pro automatické zpracování dat vyplývající z GDPR[8]?

Má provozovatel blockchainové databáze právní subjektivitu? Kdo odpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s provozováním a používáním blockchainové databáze?
Soudy jaké jurisdikce a právo jakého státu by se mělo použít pro řešení potenciálních sporů mezi tvůrci blockchainové databáze, provozovatelem blockchainové databáze, stranami transakce, ověřovateli transakce, a uživateli databáze?
Otázky týkající se podmínek vzniku vlastnického práva k digitálním aktivům.

Proč se blockchainové databáze nemusí prosadit?

Přidávání nových záznamů do blockchainových databází je obrovsky energeticky náročné. Například správa databáze, na které je provozován Bitcoin a přidávání nových transakcí do této databáze spotřebuje ročně takové množství elektrické energie, které je rovné jedné třetině roční spotřeby elektrické energie České republiky[9].
V současné době neexistují společné standardy pro řízení blockchainových databází. To ztěžuje jejich vzájemnou kompatibilitu a porovnatelnost.
Pomalé zpracování transakcí (např. v současné době lze provést jen 4-7 bitcoinových transakcí za vteřinu)[10].
Omezená spolehlivost při malém počtu uživatelů databáze. Pokud by uživatelé s většinou výpočetního výkonu nutného pro ověření transakce vložilo do databáze chybný údaj (ať už omylem či úmyslně), tento údaj by byl považován za pravdivý.
Spolehlivost a důvěryhodnost databáze je přímo závislá na kvalitě vkládaných informací. Kvalita vkládaných informací je pro uživatele databáze obtížně ověřitelná.

[1] Distribuovaná databáze je taková databáze, která je současně uložena na síti počítačů se stejným softwarem. Tato databáze se v pravidelných intervalech aktualizuje a každý počítač v této síti dochází k samostatnému závěru o tom, zda je možné databázi navrženým způsobem aktualizovat. Záznam, o němž panuje většinová shoda mezi uživateli databáze o jeho správnosti se stává oficiálním záznamem v databázi.

[2] Decentralizovaná databáze je taková databáze, kde tvůrce databáze stanoví při jejím vytvoření pravidla pro přidávání záznamů do databáze a tato pravidla a provedené záznamy pak nemůže jednostranně změnit.

[3] Introducing R3 Corda: A Distributed Ledger Designed for Financial Services - http://www.r3cev.com/blog/2016/4/4/introducing-r3-corda-a-distributed-ledger-designed-for-financial-services

[4] https://www.coindesk.com/information/what-is-blockchain-technology/

[5] https://azuremarketplace.microsoft.com/en-us/marketplace/apps/microsoft-azure-blockchain.azure-blockchain-service?tab=Overview

[6] https://chromaway.com/papers/Blockchain_Landregistry_Report_2017.pdf

[7] http://www.r3cev.com/blog/2016/4/4/introducing-r3-corda-a-distributed-ledger-designed-for-financial-services

[8] Regulation (EU) 2016/679 of the European Parliament and of the Council of 27 April 2016 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data and on the free movement of such data, and repealing Directive 95/46/EC (General Data Protection Regulation)

[9] https://digiconomist.net/bitcoin-energy-consumption

[10] https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21725598-compromise-over-currencys-future-may-not-last-making-bitcoin-work-better