Články s tagem: smlouva o dílo

Ústavní soud se v recentním nálezu sp. zn. IV. ÚS 778/25, ze dne 3. 9. 2025 vymezil vůči rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, když judikoval, že promlčecí lhůta v případě, že věřiteli přísluší právo určit dobu splnění dluhu, nemůže počít plynout před splatností (dospělostí) pohledávky.

O zmaření provedení díla pojednává § 2613 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), když stanoví, že „zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.“

Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými druhy Smluvních podmínek FIDIC? Jakým způsobem upravují ocenění Stavby a který druh by byl proto pro Váš projekt nejvhodnější? To vše Vám bude v tomto článku představeno a vysvětleno na praktickém příkladu.

Jaké má objednatel možnosti pro to odmítnout převzetí díla od zhotovitele ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“)?

Problematika reklamace zboží je široce prodiskutována napříč různými platformami a zároveň se na ni vztahuje poměrně podrobná právní úprava. Jak je to ale se službami, resp. kadeřnickými službami?

Provádíte stavební zakázky v Německu a objednatel vám reklamuje vady? Na co máte jako zhotovitel nárok? A může si objednatel tyto vady nechat opravit třetí firmou a požadovat po vás náklady na opravu?

Podnikáte ve stavebnictví a plánujete rozšířit své pole působnosti na německý trh? Jakým předpisem se bude řídit vaše smlouva o dílo s německým objednatelem? Co všechno si v takové smlouvě můžete upravit ve svůj prospěch? Jak minimalizovat riziko, že vám německý objednatel nezaplatí?

Contract management (neboli česky správa smluv) označuje souhrn důmyslných postupů, jejichž smyslem je dosažení fungujícího smluvního vztahu.

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

Ústí nad Labem 1. března (ČTK) - Za Mariánský most v Ústí nad Labem město nebude doplácet miliony korun.

Trendem v oblasti IT je agilita, resp. agilní vývoj, který má vícero podob. Jak ale různé formy agilního vývoje podchytit smluvně? Problém je v tom, že smlouva o agilní spolupráci není smluvním typem upraveným v zákoně, na právnických fakultách její pravidla nikdo neučí (resp. prozatím neučil). Při jejím vytváření se pohybujeme v multioborovém prostředí, kde kromě právních znalostí je třeba i znalost pravidel agilní spolupráce.

Jednoduché smluvní ujednání může objednatelům ušetřit značné prostředky a řadu starostí v případě insolvence zhotovitele. Nejvyšší soud nyní potvrdil jeho zákonnost. Jaké smluvní ujednání by tedy z pohledu objednatele měla obsahovat každá smlouva o dílo?

Účelem tohoto článku je rozebrat jednotlivé situace ze smluvních vztahů o dílo, kdy největší rozpory vznikají v okamžiku předání a převzetí díla. Na tento okamžik bývá navázána i fakturace a platba ceny díla a tedy jde o klíčový faktor pro splnění smlouvy.

Článek se ve stručnosti zabývá otázkou, zda je nezbytné antedatovat dodatek ke smlouvě o dílo, kterým je prodlužována lhůta k plnění, v případě, že takový dodatek je uzavřen až po uplynutí lhůty k plnění.

Druhá část příspěvku profesora Marka se věnuje smlouvě o dílo a otázkám s ní spojenými, především pak náležitostem této smlouvy, otázkám určení vlastnického práva, úplatě a ceně díla či vadám díla.

Odstoupit od smlouvy o dílo není tak snadné jako vrátit v obchodě nevhodně koupený dárek. Vyplatí se pozorně zkontrolovat dílo při přebírání a znát své možnosti pro případ, že se na něm vyskytnou vady.

Nechat si něco vyrobit, upravit, opravit či přestavět je běžnou součástí smluvních vztahů jak v domácnostech, tak v podnikání. Smlouva o dílo má svou zvláštní, a oproti kupním smlouvám specifickou, právní úpravu, která ale není tak dobře známá. Když se při tom něco nepovede, jak se lze bránit?

Novou úpravou smlouvy o dílo v občanském zákoníku došlo k zásadní změně ve vztahu ke vzniku nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla v obchodních vztazích v případech, kdy dílo vykazuje vady.

Co když si objednatel bez vědomí zhotovitele nechá odstranit vady díla? Má nárok na slevu? Postačí, že předmětné vady u zhotovitele reklamoval.

Předkládané rozhodnutí Nejvyššího soudu neprosazuje novátorské řešení předmětné otázky. Jde však o velmi přehledně uspořádaný rozsudek, který by mohl v jistém smyslu sloužit jako "opakovací cvičebnice" ve vztahu k problematice daně z přidané hodnoty. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3039/2011