Novace závazku ze smlouvy o dílo po uplynutí lhůty k plnění

Představení problematiky

Během komplexních výstavbových projektů běžně dochází k neočekávaným okolnostem – nepříznivé povětrnostní podmínky, archeologický nález, nestabilní podloží, objevení chráněného druhu živočicha či rostliny nebo nové požadavky investora, dotčených osob či orgánů státní správy apod. V důsledku toho je nutné změnit závazek ze smlouvy o dílo. Mnohdy je součástí takové změny i změna harmonogramu a prodloužení lhůty k plnění.

Občas se může stát, že např. v důsledku laxního přístupu správce stavby či jiné odpovědné osoby pohybující se na stavbě v obdobné funkci, je požadavek na vyhotovení a uzavření smluvního dodatku vznesen v poslední den lhůty plnění, či dokonce po jejím uplynutí. V takové situaci samozřejmě připadá v úvahu uplatnění smluvních mechanismů typu smluvní pokuty. Až na výjimky však bude na obou stranách vůle v závazku pokračovat a dílo řádně dokončit. Za tímto účelem je tedy nutné prodloužit lhůtu k plnění. Zejména z řad exekutivy společnosti investora či zhotovitele pak ale může zaznívat (a někdy zaznívá) názor, že jakmile lhůta k plnění uplynula, již ji nelze prodloužit a dodatek ke smlouvě je nutné antedatovat.

Stručná analýza institutu novace

Takový názor je nezbytné odmítnout. Dle § 1901 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) je zcela na vůli stran „ujednat si změnu svých práv a povinností“; obdobně tuto problematiku normoval i starý občanský zákoník v § 516: „Účastníci mohou dohodou změnit vzájemná práva a povinnosti.“[1] Možnost stran závazku sjednat si svobodně jeho změnu je projev základního principu soukromého práva, kterým je autonomie vůle, a z toho vyplývajícího principu smluvní svobody.[2] Strany mohou dokonce ujednat dle své vůle změnu svých závazků vyplývajících z deliktu a kvazideliktu; tedy nejen ze smlouvy, která je sama v jejich dispozici, ale i z právního důvodu, který v jejich dispozici není.[3] Jedinou výjimkou jsou změny odporující kogentním ustanovením zákona.[4]

Dohoda o změně závazku se může vztahovat k jakémukoliv jeho prvku, vč. lhůty k plnění.[5] Jediným předpokladem je existence závazku.[6] Jinak by totiž, zcela logicky, nebylo co měnit. Změnu závazku, tj. novaci, lze rozdělit na kumulativní novaci a privativní novaci.[7] Kumulativní novací nedochází ke zrušení měněného závazku, pouze se k původnímu připojuje nový závazek (kumulují se); privativní novací dochází k zániku měněného závazku, který je nahrazován zcela novým závazkem.[8]

Změna lhůty plnění či splatnosti „znamená sice zánik povinnosti dlužníka splnit dluh tak, jak bylo původně ujednáno,“[9] v tomto ohledu se tedy jedná o privativní novaci,„nikoli však zánik jeho (tj. dlužníkovi - pozn. autora) povinnosti plnit; mění se jen jednotlivá práva a povinnosti v existujícím právním vztahu.“.[10] V tomto ohledu se tedy jedná o kumulativní novaci. „Je totiž třeba rozlišovat závazek ke konkrétnímu plnění (t. j. jednotlivé povinnosti) a celý závazkový právní vztah.“.[11]

Z výše uvedeného vyplývá, že strany závazku se mohou kdykoliv zcela svobodně dohodnout na změně obsahu jejich závazku a to v kterémkoliv jeho prvku. Strany jsou omezeny pouze (1) kogentními ustanoveními zákona a (2) základním předpokladem spočívajícím v existenci měněného závazku. Pokud tedy neexistuje omezení ad (1) a zároveň je naplněn předpoklad ad (2) uplatní se princip smluvní volnosti stran v plném rozsahu bez jakéhokoliv omezení.

Závěr

Pokud existuje závazek založený smlouvou o dílo, mohou se strany dohodnout na změně prvku takového závazku, např. lhůtě k plnění. Takové dohodě nic nebrání ani v případě, kdy původně ujednaná lhůta k plnění již uběhla, neboť zákon neobsahuje žádné kogentní ustanovení, které by takové dohodě bránilo, a zároveň takovým prodlením zhotovitele závazek[12] nezaniká. Jinými slovy, neexistuje omezení ad (1) a zároveň je naplněn předpoklad ad (2). Strany tedy mohou lhůtu k plnění prodloužit dohodou i v okamžiku, kdy se již zhotovitel nachází v prodlení, aniž by dohodu musely antedatovat.

S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. března 2013 sp. zn. 33 Cdo 1285/2011 zbývá upozornit, že v důsledku takové „ne-antedatované“ novace není možné uplatnit nárok na zaplacení smluvní pokuty z důvodu prodlení či úroků z prodlení, který by mohl vzniknout v době od původního data splatnosti do uzavření dohody o změně lhůty k plnění (tedy v době prodlení dlužníka). Novací totiž dochází k odstranění právního důvodu takového nároku, tedy prodlení dlužníka, takže takový nárok vůbec nevznikne. Na druhou stranu, v případě antedatované novace nelze o vzniku takového nároku ani uvažovat.

---

[1] Zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, do kterého bylo předmětné ustanovení poprvé vloženo novelizujícím zák. č. 509/1991 Sb., který nabyl účinnosti od 1. 1. 1992

[2] Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (konsolidované znění), zvláštní část, k § 1901

[3] Tamtéž

[4] § 1 odst. 2 OZ

[5] HANDLAR, Jiří. [§ 516 Dohoda o změně obsahu závazku]. In: FIALA, Josef, KINDL, Milan, aj. Občasnký zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer (ČR), 2009;obdobně KINDL, Tomáš. [§1901 Právo sjednat změnu obsahu závazku]. In: ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan, FIALA, Josef, aj. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část).Praha: Qolters Kluwer (ČR), 2017

[6] HANDLAR, Jiří. [§ 516 Dohoda o změně obsahu závazku]. In: FIALA, Josef, KINDL, Milan, aj. Občasnký zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer (ČR), 2009

[7] KINDL, Tomáš. [§1901 Právo sjednat změnu obsahu závazku]. In: ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan, FIALA, Josef, aj. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). Praha: Qolters Kluwer (ČR), 2017

[8] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. července 2009 sp. zn. 26 Cdo 2480/2008; obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. července 2009 sp. zn. 23 Cdo 4035/2007

[9] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. října 2002 sp. zn. 33 Odo 566/2001

[10] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. července 2009 sp. zn. 23 Cdo 4035/2007

[11] Tamtéž

[12] Závazkem je myšlena smlouva o dílo, tedy závazek v širším slova smyslu, i zhotovitelova povinnost plnit, tedy závazek v užším slova smyslu