Podceňování managementu smluv může být pro Váš business fatální

Tyto postupy zahrnují především precizní tvorbu smluv, kontrolu plnění závazku ze smluv, včasné řešení případných sporů atd. Contract management u nás není ve své ucelené podobě zatím příliš znám. To však může vyvolat negativní důsledky. Pokud totiž nevěnujete dostatečnou pozornost správě smluv, může to vést až k tomu, že nechtěně přijdete o svůj majetek nebo Vás postihne jiná nemilá událost.

V tomto článku Vám vysvětlíme, jaká hlavní úskalí jsou spojena již se samotným vyjednáváním o smlouvě. Obdobná rizika pochopitelně skýtá i nevhodně zvolený postup po uzavření smlouvy (či po jejím zániku). Po přečtení článku by Vám mělo být jasné, že se rozhodně nevyplácí contract management opomíjet.

Obecně k procesu vyjednávání o smlouvě

Ustanovení § 559 občanského zákoníku říká, že právně jednat (tedy i uzavírat smlouvy) lze – kromě případů, kdy je zákonem stanoven nebo stranami ujednán opak – v jakékoliv formě (tedy jak písemně, tak ústně či ve formě veřejné listiny).

Toto ustanovení zaručuje, že není třeba při uzavírání každé smlouvy vyhledávat advokáta, notáře nebo jiného právníka, protože i neformální projev vůle může představovat smlouvu. Nelze ale říci, že formě smlouvy nemusíte věnovat žádnou pozornost nebo že by veškeré neformální domluvy automaticky znamenaly platnou smlouvu. Smluvní proces je totiž sice založen na zásadě neformálnosti, zároveň je však k uzavření platné, účinné a pro Vás výhodné smlouvy (a vzniku závazku z ní) zapotřebí splnění vícero podmínek.

Nyní Vás upozorníme na nežádoucí následky nesplnění stěžejních podmínek.

1. úskalí: nedostatečná vůle uzavřít smlouvu

Aby mohla být uzavřena smlouva, musí mít všechny strany vůli ji uzavřít s určitým obsahem a být jí vázány. Neformální úmluvy tudíž vůbec nemusí být smlouvou, ale pouze tzv. liberalitou, která nevyvolává tytéž účinky jako smlouva. Příkladem liberality je domluva mezi pejskařem, jenž jde nakoupit do supermarketu, a před obchodem stojícím mužem, který pejskaři přislíbí, že mu psa pohlídá, zatímco bude nakupovat. V takovémto případě nedojde k uzavření smlouvy o úschově. Liberality či obecně nedostatečná vůle k uzavření smlouvy se však mohou vyskytovat i ve vztazích mezi podnikateli. Nelze ale říci, že domluva v ústní podobě rovná se automaticky liberalita!

Negativní následek: pokud byste se domnívali, že jste uzavřeli určitou smlouvu, zatímco druhá strana by celou věc důvodně vnímala například jako „přátelskou výpomoc“, pak byste proti druhé straně nemohli uplatnit práva plynoucí z domněle uzavřené smlouvy ani ji žalovat z titulu porušení smluvní povinnosti. Do značné míry byste se proto museli spoléhat pouze na dobrotu a vlídnost druhé strany. V některých případech by navíc dokonce mohlo být plnění, které přijmete nebo poskytnete, bezdůvodným obohacením, jež by bylo nutné vypořádat.

2. úskalí: nedostatečná výměna projevů vůle mezi stranami

Mezi smluvními stranami musí dojít k náležité výměně určitých projevů vůle, konkrétně návrhu na uzavření smlouvy (= nabídky) a bezpodmínečného přijetí tohoto návrhu. Pokud kupříkladu dostanete návrh na uzavření smlouvy o dílo, který podepíšete, čímž budete smlouvu pokládat za uzavřenou, a proto ani nebudete o podpisu nijak informovat druhou smluvní stranu, pak budete na velkém omylu, protože k uzavření žádné smlouvy ve skutečnosti nedojde.

Výměna výše popsaných projevů vůle musí proběhnout zákonem předepsaným způsobem (pokud není stranami ujednán jiný způsob). Zákon přitom stanovuje:

1. v jaké lhůtě musí dojít k přijetí nabídky,
2. zda lze nabídku nebo její přijetí změnit či odvolat,
3. jakým způsobem si mají strany své projevy vyměňovat (nastíníme, že zaslání projevu vůle na adresu trvalého pobytu nemusí být dostačující), a
4. mnoho dalších nezbytných formalit.