Vznik nároku na zaplacení ceny díla
Novou úpravou smlouvy o dílo v občanském zákoníku došlo k zásadní změně ve vztahu ke vzniku nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla v obchodních vztazích v případech, kdy dílo vykazuje vady.
Za platnosti obchodního zákoníku judikatura dovodila, že dílo vykazující vady (bez ohledu na jejich závažnost) nelze považovat za dílo provedené ve smyslu ust. § 548 odst. 1. obch. zák., a to ani tehdy, pokud objednatel takové dílo od zhotovitele převzal. Soudy tento svůj závěr opřely zejména o znění ust. § 554 odst. 1 obch. zák., které stanovilo, že dílo je provedeno jeho řádným (tj. bez vad) ukončením a předáním. Z obchodního zákoníku dále vyplývalo, že pokud si smluvní strany nesjednaly jinak, vznikl nárok na zaplacení ceny díla až právě jeho provedením. V praxi tak vznikaly situace, kdy zhotoviteli z důvodu vady díla (jejíž hodnota však byla v mnoha případech v absolutním nepoměru k ceně díla a třeba ani nijak nebránila v užívání díla) nevznikl vůbec nárok na zaplacení ceny díla. Zhotovitel tak až do odstranění veškerých vad díla nemusel od objednatele obdržet vůbec žádnou odměnu.
Nově je vznik nároku na zaplacení ceny díla upraven v ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku a dopadá nejen na vztahy mezi podnikateli, ale obecně na všechny soukromoprávní vztahy. Toto ustanovení určuje - stejně jako předchozí ustanovení obchodního zákoníku, že právo na zaplacení díla vzniká provedením díla. Důležitá je však změna ve vnímání okamžiku provedení díla, kdy občanský zákoník ve svém ust. § 2604 výslovně stanoví, že dílo je provedeno jeho dokončením a předáním. Kromě použití vhodnějšího termínu dokončení díla namísto termínu ukončení díla došlo k vypuštění slova řádně. Dílo je pak dle ust. § 2608 odst. 1 občanského zákoníku dokončeno, je-li objednateli předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. S ohledem na výše uvedené je tak dílo nově provedeno již okamžikem jeho dokončení a předání objednateli, a to i přesto, že vykazuje jisté vady, které však nebrání jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Tímto okamžikem také zhotoviteli vzniká nárok na zaplacení ceny díla.
Nová právní úprava tak překovává dosavadní judikaturu a napříště by nemělo docházet k absurdním situacím, kdy zhotoviteli nevznikne nárok na zaplacení ceny díla byť jen kvůli jediné bezvýznamné vadě.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
