Vznik nároku na zaplacení ceny díla
Novou úpravou smlouvy o dílo v občanském zákoníku došlo k zásadní změně ve vztahu ke vzniku nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla v obchodních vztazích v případech, kdy dílo vykazuje vady.
Za platnosti obchodního zákoníku judikatura dovodila, že dílo vykazující vady (bez ohledu na jejich závažnost) nelze považovat za dílo provedené ve smyslu ust. § 548 odst. 1. obch. zák., a to ani tehdy, pokud objednatel takové dílo od zhotovitele převzal. Soudy tento svůj závěr opřely zejména o znění ust. § 554 odst. 1 obch. zák., které stanovilo, že dílo je provedeno jeho řádným (tj. bez vad) ukončením a předáním. Z obchodního zákoníku dále vyplývalo, že pokud si smluvní strany nesjednaly jinak, vznikl nárok na zaplacení ceny díla až právě jeho provedením. V praxi tak vznikaly situace, kdy zhotoviteli z důvodu vady díla (jejíž hodnota však byla v mnoha případech v absolutním nepoměru k ceně díla a třeba ani nijak nebránila v užívání díla) nevznikl vůbec nárok na zaplacení ceny díla. Zhotovitel tak až do odstranění veškerých vad díla nemusel od objednatele obdržet vůbec žádnou odměnu.
Nově je vznik nároku na zaplacení ceny díla upraven v ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku a dopadá nejen na vztahy mezi podnikateli, ale obecně na všechny soukromoprávní vztahy. Toto ustanovení určuje - stejně jako předchozí ustanovení obchodního zákoníku, že právo na zaplacení díla vzniká provedením díla. Důležitá je však změna ve vnímání okamžiku provedení díla, kdy občanský zákoník ve svém ust. § 2604 výslovně stanoví, že dílo je provedeno jeho dokončením a předáním. Kromě použití vhodnějšího termínu dokončení díla namísto termínu ukončení díla došlo k vypuštění slova řádně. Dílo je pak dle ust. § 2608 odst. 1 občanského zákoníku dokončeno, je-li objednateli předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. S ohledem na výše uvedené je tak dílo nově provedeno již okamžikem jeho dokončení a předání objednateli, a to i přesto, že vykazuje jisté vady, které však nebrání jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Tímto okamžikem také zhotoviteli vzniká nárok na zaplacení ceny díla.
Nová právní úprava tak překovává dosavadní judikaturu a napříště by nemělo docházet k absurdním situacím, kdy zhotoviteli nevznikne nárok na zaplacení ceny díla byť jen kvůli jediné bezvýznamné vadě.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
