Články s tagem: ústavní pořádek

Brno 4. listopadu (ČTK) - Nejvyšší soud navrhl Ústavnímu soudu, aby ze zákoníku práce vyškrtl ustanovení, které v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domnívá se Nejvyšší soud.

Na loňském kongresu Právního prostoru jsem v rámci tzv. „justičního bloku“ rozebíral neutěšený stav Nejvyššího soudu, jeho příčiny i možné cesty k nápravě. Letos se chci podobnou optikou podívat, jak ostatně napovídá název mého příspěvku, na soud Ústavní. Název „K čemu je dobrý Ústavní soud“, který jsem chtěl původně použít, si již zabral Michal Bobek pro své vystoupení na Karlovarských právnických dnech.

Článek se zabývá problematikou opakovaného výkonu funkce předsedy a místopředsedy soudů v souvislosti s judikaturou Ústavního soudu z roku 2010, která zrušila výslovnou možnost jednorázového opakovaného výkonu funkce, a novelou zákona o soudech a soudcích, jež výslovně zavádí omezení opakovaného výkonu s připuštěním určitých výjimek, a to právě s poukazem na deset let starý nález Ústavního soudu.

Částečnou neplatnost právního jednání v tuzemském právu upravuje § 576 o. z., který stanoví konkrétní podmínky, za kterých je tohoto postupu možno využít, respektive za jakých podmínek je zapotřebí preferovat na základě neplatnosti určité jednotliviny neplatnost celého právního jednání.

Ústavní soud bude mít příležitost rozhodnout o ústavní stížnosti, kterou se občanka České republiky domáhá zrušení opatření o vyhlášení nouzového stavu. Jakou má šanci na úspěch, jaké zádrhely se v celém procesu vyskytly, a co může být jejich důsledkem? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá v dnešním rozhovoru Vendula Zahumenská.

Česká republika se potýká s těžkými časy. Šířící se koronavirová epidemie testuje připravenost našich volených zástupců a exekutivních orgánů na mimořádné situace, vláda přijímá důležitá opatření jako na běžícím páse. V dnešním rozhovoru ústavní právník doc. Jan Wintr rozebírá soulad těchto postupů s právním řádem.

Mé dnešní téma není nijak sofistikované a nemá žádnou teoretickou ambici. V zásadě jde o popis doprovázený plytkými komentáři. Rád bych vám popsal, jaké návrhy ústavních zákonů se toho času nacházejí v Poslanecké sněmovně.

Pro začátek je třeba vymezit si rozdíl mezi ústavním systémem a ústavním pořádkem. Ústavní pořádek představuje soubor ústavních předpisů České republiky vymezených v čl. 112 Ústavy, je to vlastně polylegální Ústava, ústava v širším smyslu, která má význam normativní. Oproti tomu ústavní systém tvoří soustava ústavních orgánů České republiky a jejich vzájemných vztahů. Jedná se tedy o pojem institucionální.

Občas se v souvislosti s referendem objevují teze, podle kterých není demokracie bez referenda úplná, nebo absence referenda v našem ústavním pořádku představuje jakýsi ústavní deficit. Obě tyto formulace najdeme například v důvodové zprávě k poslednímu vládnímu návrhu ústavního zákona o obecném referendu z minulého volebního období, který nakonec nebyl schválen.