Články s tagem: zastoupení

Mnoho advokátů se již nepochybně setkalo se situací, kdy soud vyžadoval, aby plná moc k zastupování v civilním soudním řízení (případně i jiném) obsahovala i prohlášení zmocněnce o jejím přijetí, resp. alespoň jeho podpis.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 23. 11. 2022 zabýval otázkou, kterým právním řádem se budou řídit vnitřní poměry právnické osoby registrované v zahraničí.

Jednání za právnickou osobu se může jevit jako zdánlivě jednoduché téma, nicméně praxe ukazuje, že mnohdy členové orgánů či zaměstnanci právnických osob nemají správnou vědomost o tom, zda jsou oprávněni právnickou osobu zastoupit či nikoliv.

Advokát se v jistém ohledu podobá psychiatrovi.

V právním řádu České republiky, konkrétně v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen ,,SŘS“) v současnosti není zakotveno obligatorní zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě. Autor má však za to, že vzhledem ke komplikovanosti institutu zásahové žaloby by bylo zcela vhodné zavedení povinného zastoupení advokátem, a to zejména z důvodu zajištění efektivní ochrany žalobcových subjektivních práv veřejné povahy.

V právním řádu České republiky, konkrétně v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen ,,SŘS“) v současnosti není zakotveno obligatorní zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě. Autor má však za to, že vzhledem ke komplikovanosti institutu zásahové žaloby by bylo zcela vhodné zavedení povinného zastoupení advokátem, a to zejména z důvodu zajištění efektivní ochrany žalobcových subjektivních práv veřejné povahy.

Autonomie zůstavitelovy vůle coby emanace privátní autonomie je tím, čím bychom měli zásadně nahlížet sporné otázky rekodifikovaného dědického práva.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 4593/2017 ze dne 23. 7. 2019 vyjádřil k podstatě zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu a (snad finálně) potvrdil, že zastoupení obchodní korporace členem statutárního orgánu je zastoupení sui generis a jako takové se, až na výjimky, řídí všeobecnou úpravou zastoupení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“).

Má pozornost bude věnována třem zástupcům podnikatele – vedoucímu odštěpného závodu, prokuristovi a osobě pověřené určitou činností při provozu závodu.

Plénum Ústavního soudu přijalo stanovisko, které nově umožňuje advokátům, aby v řízení před Ústavním soudem vystupovali bez zastoupení dalším advokátem a odchyluje se tak od dosavadního právního názoru Ústavního soudu. Uvedené stanovisko však pro řadu přesahů stojí za pozornost širší veřejnosti než jen advokátů, neboť má význam i pro diskuzi o tématech jako role advokáta obecně, práce s judikaturou a interpretace práva.

Od 1.1.2013 již není použitelná judikatura, podle které ke splnění podmínky zastoupení advokátem postačuje, aby právní zástupce dovolatele sdělil soudu, že se s podáním zastoupeného účastníka (dovolatele) ztotožňuje.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „NOZ“) zařadil mezi podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat tři podpůrná opatření, tj. předběžné prohlášení (§ 38 až 44), nápomoc při rozhodování (§ 45 až 48) a zastoupení členem domácnosti (§ 49 až 54).

(1) Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky.