Zástupci podnikatele, rozsah jejich zástupčích oprávnění, následky překročení Zdroj: Redakce

Zástupci podnikatele, rozsah jejich zástupčích oprávnění, následky překročení

Má pozornost bude věnována třem zástupcům podnikatele – vedoucímu odštěpného závodu, prokuristovi a osobě pověřené určitou činností při provozu závodu.

JUDr. Kateřina Eichlerová Ph.D.

JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D.

Katedra obchodního práva Právnické fakulty UK v Praze

JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D.

Katedra obchodního práva Právnické fakulty UK v Praze

Vrchní, prchni aneb příklad nezmocněného jednatele v provozovně

Na úvod bych ráda vzpomněla dobře známý film Vrchní, prchni. Na tento film s falešným vrchním upozorňuje nejen pražská, ale i brněnská učebnice obchodního práva[1] jako na výstižný příklad tzv. nezmocněného jednatele v provozovně. Ač jde o jednání osoby podnikatelem nepověřené, přesto se podnikateli její jednání přičítá, je-li třetí osoba, s níž bylo jednáno, v dobré víře, že jde o zástupce podnikatele. Pravidlo o závaznosti jednání neoprávněné osoby v provozovně, tzv. nepravého zástupce, nalezneme v § 430 odst. 2 občanského zákoníku. Za pozornost stojí, že film vznikl již v roce 1980. Tehdy platný a účinný občanský zákoník z roku 1964 a hospodářský zákoník žádné obdobné ustanovení neobsahovaly. Prvně se obdobné pravidlo dostalo do právního řádu až s obchodním zákoníkem, tj. s účinností od 1. ledna 1992. Konkrétně jsme jej mohli nalézt v § 16 obch. zák. Zajímavé je, že už v roce 1980, kdy žádné výslovné ustanovení v zákoně obsaženo nebylo, nikdo nepochyboval o tom, že tím, že někdo zaplatí falešnému vrchnímu, pokud neví, že je falešný, závazek zaplatit útratu provozovateli restaurace zanikl.

Domněnka zmocnění

Ptejme se, proč k zániku došlo, nebyla-li tehdy v zákoně výslovná právní úprava? V této souvislosti bych ráda poukázala na ustanovení stávajícího občanského zákoníku, které v občanském zákoníku z roku 1964 výslovně obsaženo nebylo. Hovořím zde o ustanovení § 444 odst. 1 nynějšího občanského zákoníku, který upravuje tzv. domněnku zmocnění: „Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.“ Jsem přesvědčena, že je spravedlivé, aby na osobu, která má mít situaci pod kontrolou, přešlo riziko, že za ni vystupuje někdo, kdo k jednání není oprávněn, a chránila se tak dobrá víra třetích osob. Domnívám se, že tato domněnka zmocnění je vlastně prazákladem i úpravy pro zastupování vedoucího odštěpného závodu a osoby pověřené podnikatelem určitou činností při provozu obchodního závodu a je odvoditelná i v případě absence jejího výslovného zakotvení v zákoně.

Představme si, že zákon žádnou zvláštní úpravu pro osobu pověřenou podnikatelem určitou činností při provozu obchodního závodu a pro vedoucího odštěpného závodu neobsahuje. Uměli bychom závaznost jejich jednání pro podnikatele dovodit? Představme si například známého zpěváka, jehož nemůžeme označit za podnikatele, a proto na něj nemůžeme aplikovat pravidla o zastoupení podnikatele[2], a který není ani právnickou osobou, abychom na něj aplikovali pravidla o zastupování právnické osoby členy jejích volených orgánů, jejími členy a jejími zaměstnanci.[3] Představme si, že tento zpěvák má zaměstnankyni, tiskovou mluvčí, která si pro potřeby zpěvákovy tiskové konference sjedná pronájem sálu. Může se zpěvák bránit tím, že k tomuto jednání tiskovou mluvčí nezmocnil? Domnívám se, že nikoli, protože uplatníme právě shora popsané pravidlo o domněnce zmocnění. Dá-li někdo veřejně najevo, že má tiskovou mluvčí, nese následky s tím spojené. V tomto případě můžeme říci, že je obvyklé, aby tisková mluvčí organizovala uspořádání tiskové konference, a proto může za zpěváka i pronajmout sál za tímto účelem.

Tímto bych ráda demonstrovala, že ačkoli občanský zákoník vedoucího odštěpného závodu, prokuristu i osobu pověřenou určitou činností při provozu obchodního závodu upravuje na různých místech, nejde o izolované případy zastoupení, naopak je potřeba se na ně dívat ve vzájemné souvislosti.

Zástupci podnikatele při provozu obchodního závodu

Pro prokuristu, vedoucího odštěpného závodu a osobu pověřenou určitou činností při provozu obchodního závodu je stěžejní, že všichni vystupují při provozu obchodního závodu.

Položme si nyní tři otázky: Je vedoucí odštěpného závodu oprávněn za podnikatele prodat odštěpný závod? Je prokurista oprávněn za podnikatele učinit spekulační obchod, který je zcela mimo rámec podnikatelské činnosti podnikatele? Má hrát u pokladní roli, zda pracuje v hypermarketu nebo v malé večerce?

Vedoucí odštěpného závodu a nakládání s odštěpným závodem

Zaměřme se nyní na první otázku, tedy zda je vedoucí odštěpného závodu oprávněn za podnikatele prodat odštěpný závod. Podle § 503 odst. 2 druhá věta obč. zák. „vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu…“ Jazykové vyjádření tohoto ustanovení může vzbuzovat dojem, že na položenou otázku lze odpovědět kladně. Avšak vedoucí odštěpného závodu není nikým jiným než osobou, která byla pověřena určitou činností při provozu obchodního závodu. Ustanovení § 503 odst. 2 druhá věta obč. zák. je ustanovením zvláštním k § 430 odst. 1 obč. zák., a proto je nutné na vedoucího odštěpného závodu nahlížet jako na osobu pověřenou při provozu obchodního závodu k vedení odštěpného závodu. Smyslu ustanovení odpovídá, že vedoucí odštěpného závodu by neměl činit nic jiného než to, co souvisí s provozem odštěpného závodu. V daném případě tak na základě teleologické redukce ve shodě s § 2 odst. 2 obč. zák. dospějeme k závěru, že vedoucí odštěpného závodu nemůže s odštěpným závodem nakládat, protože nakládání s odštěpným závodem přesahuje jeho provoz.

Prokurista a spekulační obchod mimo předmět podnikání podnikatele

Nyní přejděme ke druhé otázce. Může prokurista za podnikatele sjednat spekulační obchod mimo jeho předmět podnikání? Základem pro odpověď je výklad pojmu „provoz obchodního závodu“. Podíváme-li se na judikaturu posledních 20 let a do doktríny, zjistíme, že jak soudy, tak teorie kladla velký důraz na to, že nejde o jakýkoli obchodní závod, ale pouze o konkrétní závod podnikatele. Charakter konkrétního závodu byl důležitý pro posouzení, zda jednání prokuristy bude podnikatele zavazovat či nikoli.[4]

Proč zákon upravuje jednotlivé případy zastoupení podnikatele, včetně prokury? Jedním z hlavních důvodů je ochrana dobré víry třetích osob. Podíváme-li se na položenou otázku z pohledu třetí osoby, není v jejích silách zjistit, jaká je konkrétní povaha obchodního závodu podnikatele. Informaci nezjistíme ani z obchodního rejstříku, protože v něm většinou vymezený předmět podnikání je velmi nekonkrétní.

Smyslem institutu prokury bylo vytvořit alter ego podnikatele, o jehož zástupčím oprávnění nebudou pochybnosti. Provoz obchodního závodu jako pojem odlišující oprávněné jednání prokuristy od jednání neoprávněného má především sloužit k odlišení podnikatelské sféry podnikatele fyzické osoby od její sféry soukromé. Provozem obchodního závodu je tak třeba rozumět realizaci podnikatelské činnosti; tedy cokoli, co může být učiněno při podnikání. Spekulační koupě může být činěna v rámci podnikání, a proto je k ní oprávněn i prokurista.

U prokury rozlišujeme prokuru prostou a rozšířenou. Rozsah zástupčího oprávnění v případě prosté prokury by měl být týž u všech prokuristů, obdobně by měl být týž rozsah zástupčího oprávnění u všech prokuristů s rozšířenou prokurou. Pro určení, která jednání jsou prokuristé oprávněni za podnikatele činit, by nemělo hrát roli, jaký konkrétní obchodní závod podnikatel provozuje. Nemělo by se proto stát, že u jednoho podnikatele dojdeme k závěru, že k určitému jednání prokurista oprávněn je, a u druhého podnikatele, že nikoli, byla-li jim udělena prokura stejného druhu.

Má pokladní v hypermarketu jiné zástupčí oprávnění než pokladní ve večerce?

Pokud jde o třetí otázku, je třeba navázat na shora uvedené. V judikatuře se lze setkat s tím, že soudy své závěry ve vztahu k rozsahu zástupčího oprávnění osoby pověřené určitou činností při provozu obchodního závodu opíraly o to, jak je obchodní závod velký nebo čím přesně se zabývá. Ráda bych však uvedla, že podle mého názoru vůbec nezáleží na tom, jak velký obchodní závod podnikatel má, nýbrž o pozici, jejímž výkonem konkrétní osobu pověří, jak tuto pozici vnímá veřejnost a jaká obvyklá právní jednání si s ní spojuje.

Vezmeme-li v úvahu pokladní, je zřejmé, že není možné pracovat jako pokladní, aniž by tato za podnikatele právně jednala, tj. uzavírala kupní smlouvy na zboží vystavené v obchodě.

Na položenou otázku je tak nutné odpovědět tak, že postavení obou pokladních, jde-li o rozsah jejich zástupčího oprávnění, je stejné.

K následkům překročení zástupčího oprávnění

Několik málo slov je třeba věnovat i následkům překročení zástupčího oprávnění. Můžeme se setkat se třemi případy, jak zákon upravuje situace překročení zástupčího oprávnění. Podle ustanovení § 440 odst. 1 obč. zák. „překročí-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, že za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.“ Dále ustanovení § 446 obč. zák. uvádí: „Překročí-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že právní jednání schválil…“ Konečně ustanovení § 431 obč. zák. uvádí: „Překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje. To neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.“

Pokud si shora uvedené utřídíme, pak lze říci, že v případě režimu § 440 odst. 1 obč. zák. platí, že aby byl zastoupený vázán jednáním zástupce překračujícího jeho zástupčí oprávnění, musí s takovým jednáním výslovně souhlasit. Jde o tzv. ratihabici. V případě § 446 obč. zák. k závaznosti zastoupeného stačí jeho nečinnost. Následkům se může zastoupený vyhnout vyjádřením výslovného nesouhlasu. Nejpřísnějším je pak režim podle § 431 obč. zák., podle nějž zastoupený podnikatel není vázán jen tehdy, věděla-li třetí osoba nebo musela vzhledem k okolnostem vědět, že je zástupčí oprávnění překročeno.

Otázkou zůstává, zda ustanovení § 431 obč. zák. dopadá na všechny tři zástupce podnikatele, tj. na vedoucího odštěpného závodu, prokuristu a osobu pověřenou určitou činností při provozu obchodního závodu.

Pokud jde o posledně jmenovaného zástupce podnikatele, nepanují v tomto směru žádné pochybnosti, neboť § 431 obč. zák. navazuje na ustanovení § 430 obč. zák., který upravuje zastoupení osobou pověřenou podnikatelem určitou činností při provozu obchodního závodu. Pochybnosti ale vznikají ve vztahu k vedoucímu odštěpného závodu a prokuristovi. Jak tomu bude u nich? I v jejich případě jde o zástupce podnikatele. Dokonce v případech vedoucího odštěpného závodu a prokuristy jde o kvalifikované zástupce. K tomuto závěru mě vedou dva důvody. Oba jsou v hierarchii obchodního závodu umístěni zásadně výše než většina zástupců podnikatele podle § 430 obč. zák. Jejich důležitost je podtržena i tím, že se zapisují do obchodního rejstříku, a na tento zápis dopadají principy formální a materiální publicity obchodního rejstříku.

Lze tak uzavřít, že i na prokuristu a vedoucího odštěpného závodu se aplikuje ustanovení § 431 obč. zák., neboť spojuje s překročením zástupčího oprávnění nejpřísnější důsledky ze všech případů překročení. Nelze připustit, aby s překročením zástupčího oprávnění kvalifikovaných zástupců podnikatele byly spojeny mírnější důsledky než v případech překročení zástupčího oprávnění „běžnými“ zástupci podnikatele.

Pozn.: Příspěvek byl přednesen dne 25. dubna 2017 na Kongresu Právní prostor 2017. Příspěvek představuje do písemné formy převedenou verzi ústního vystoupení. Z tohoto důvodu jsou doplněny jen odkazy na odbornou literaturu a judikaturu, které byly v ústním příspěvku výslovně zmíněny.


Kongres Právní prostor 2017

Ve dnech 25. a 26. dubna 2017 se v Seči u Chrudimi konal již 7. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministr spravedlnosti, předseda Ústavního soudu, náměstek ministra vnitra, Soudcovská unie a Svaz průmyslu a dopravy.  

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/.


[1] Eichlerová, K. In: Černá, S., Plíva, S. Podnikatel a jeho právní vztahy. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2013, str. 22. Pokorná, J. In: Bejček, J., Hajn, P., Pokorná, J. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2014, str. 105.

[2] Srov. prokuru podle § 450 a násl. obč. zák., zastoupení vedoucím odštěpného závodu (§ 503 odst. 2 obč. zák.) a zastoupení osobou pověřenou určitou činností při provozu obchodního závodu (§ 430 odst. 1 obč. zák.).

[3] Srov. zastoupení právnické osoby členy jejího statutárního orgánu podle § 164 obč. zák. a zastoupení právnické osoby jejími zaměstnanci a členy či členy jiných jejích orgánů podle § 166 obč. zák.

[4] Pokud jde o prokuristu, zmiňme například usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2720/2009 ze dne 28. 4. 2010 ve věci RESIDENCE PARK TŘEBEŠ, s. r. o. Co se týče osoby pověřené určitou činností při provozu obchodního závodu, uveďme například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2004, sp. zn. 32 Odo 766/2003. Z odborné literatury pak např. Horáčk, T. In: Pokorná, J., Kovařík, Z., Čáp, Z. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009, str. 79 a str. 86 nebo Plíva, S. In: Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 46 a 50.

zastoupení prokurista podnikatel vedoucí odštěpného závodu

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotili 3 čtenáři

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články