IMOFA
Právní Prostor

Svěřenský fond a veřejnoprávní souvislosti

Se založením a následným fungováním svěřenského fondu souvisí celá řada administrativních činností, zejména povinnosti související se zápisem některých údajů o svěřenském fondu do veřejnoprávních evidencí. V posledním díle našeho seriálu se proto zaměříme na vybrané oblasti veřejného práva – zápis do evidence svěřenských fondů, dopad novely zákona o skutečném majiteli na svěřenské fondy a otázku zápisu svěřenského fondu do obchodního rejstříku.

Svěřenský fond a veřejnoprávní souvislosti

Předchozí díl seriálu si můžete přečíst zde.

1. Evidence svěřenských fondů

Evidence svěřenských fondů je speciální evidencí, která je vedena Ministerstvem spravedlnosti a dle § 65a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů (dále jen „rejstříkový zákon“) se do této evidence obligatorně zapisují všechny svěřenské fondy a rovněž i zahraniční svěřenské fondy.

Zápis do evidence svěřenských fondů, včetně následných změn zápisu či výmazu z evidence, zajištuje svěřenský správce.[1] Ten má možnost nechat zápis provést buď prostřednictvím návrhového formuláře, nebo prostřednictvím notáře. Návrhový formulář se podává příslušnému rejstříkovému soudu[2] a musí být doložen listinami osvědčujícími skutečnosti, které mají být zapsány. U prvozápisu svěřenského fondu půjde zejména o notářský zápis obsahující statut, smlouvu se svěřenským správcem o přijetí pověření ke správě, čestné prohlášení svěřenského správce a souhlasy zapisovaných osob se zápisem do evidence svěřenských fondů. Druhou a zároveň i rychlejší možností je přímý zápis prostřednictvím notáře, který jej provede na základě podkladového notářského zápisu a případně dalších listin, osvědčujících zapisované skutečnosti, jako tomu je u zápisu pomocí návrhového formuláře.[3]

Skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů

Zápis do evidence svěřenských fondů má i některé zásadní právní účinky. Svěřenský fond totiž vzniká právě až zápisem do evidence svěřenských fondů.[4] Nutnost zápisu se projevuje také ve vztahu k osobám obmyšleným, jelikož jmenování obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné teprve dnem, kdy je obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.[5]

Náležitosti, které se o svěřenském fondu do evidence povinně zapisují, upravuje § 65d rejstříkového zákona. Jedná se zejména o následující:

  • označení, identifikační číslo a účel svěřenského fondu,
  • den vzniku a zániku svěřenského fondu,
  • údaje o svěřenském správci, zakladateli, obmyšlených a osobě vykonávající dohled nad správou majetku ve svěřenském fondu,
  • počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají,
  • údaje týkající se dispozice s obchodním závodem,
  • další skutečnosti, o kterých to stanoví jiný zákon nebo o jejichž zápis požádá svěřenský správce,
  • den, k němuž byl zápis proveden.
Sdílet článek
TEST 2
X

Další články

Články

Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok

Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Články

Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích

Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Články

Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu

Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Články

Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo

Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Články

SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost

SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
IMOFA