Svěřenský fond a veřejnoprávní souvislosti
Se založením a následným fungováním svěřenského fondu souvisí celá řada administrativních činností, zejména povinnosti související se zápisem některých údajů o svěřenském fondu do veřejnoprávních evidencí. V posledním díle našeho seriálu se proto zaměříme na vybrané oblasti veřejného práva – zápis do evidence svěřenských fondů, dopad novely zákona o skutečném majiteli na svěřenské fondy a otázku zápisu svěřenského fondu do obchodního rejstříku.
Předchozí díl seriálu si můžete přečíst zde.
1. Evidence svěřenských fondů
Evidence svěřenských fondů je speciální evidencí, která je vedena Ministerstvem spravedlnosti a dle § 65a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů (dále jen „rejstříkový zákon“) se do této evidence obligatorně zapisují všechny svěřenské fondy a rovněž i zahraniční svěřenské fondy.
Zápis do evidence svěřenských fondů, včetně následných změn zápisu či výmazu z evidence, zajištuje svěřenský správce.[1] Ten má možnost nechat zápis provést buď prostřednictvím návrhového formuláře, nebo prostřednictvím notáře. Návrhový formulář se podává příslušnému rejstříkovému soudu[2] a musí být doložen listinami osvědčujícími skutečnosti, které mají být zapsány. U prvozápisu svěřenského fondu půjde zejména o notářský zápis obsahující statut, smlouvu se svěřenským správcem o přijetí pověření ke správě, čestné prohlášení svěřenského správce a souhlasy zapisovaných osob se zápisem do evidence svěřenských fondů. Druhou a zároveň i rychlejší možností je přímý zápis prostřednictvím notáře, který jej provede na základě podkladového notářského zápisu a případně dalších listin, osvědčujících zapisované skutečnosti, jako tomu je u zápisu pomocí návrhového formuláře.[3]
Skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů
Zápis do evidence svěřenských fondů má i některé zásadní právní účinky. Svěřenský fond totiž vzniká právě až zápisem do evidence svěřenských fondů.[4] Nutnost zápisu se projevuje také ve vztahu k osobám obmyšleným, jelikož jmenování obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné teprve dnem, kdy je obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.[5]
Náležitosti, které se o svěřenském fondu do evidence povinně zapisují, upravuje § 65d rejstříkového zákona. Jedná se zejména o následující:
- označení, identifikační číslo a účel svěřenského fondu,
- den vzniku a zániku svěřenského fondu,
- údaje o svěřenském správci, zakladateli, obmyšlených a osobě vykonávající dohled nad správou majetku ve svěřenském fondu,
- počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají,
- údaje týkající se dispozice s obchodním závodem,
- další skutečnosti, o kterých to stanoví jiný zákon nebo o jejichž zápis požádá svěřenský správce,
- den, k němuž byl zápis proveden.
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?



