nemovitosti

V rámci naplňování povinností plynoucích z legislativy proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML) čelí realitní zprostředkovatelé v roce 2026 stále složitějším schématům financování. Jedním z nejrozšířenějších a procesně nejnáročnějších fenoménů je zapojení finančních prostředků pocházejících od třetích osob, nejčastěji formou soukromých zápůjček. Tento článek podrobuje analýze rozsah povinností povinné osoby při zkoumání tzv. „zdroje zdroje“ (nejedná se o překlep) a hledá hranici mezi zákonnou povinností kontroly klienta a nepřípustným zásahem do soukromí nezúčastněných třetích stran.

Každá firma nebo živnostník, který zapisuje sídlo do obchodního rejstříku nebo místo podnikání do živnostenského rejstříku, je povinen doložit právní důvod užívání prostor, přičemž u živnostenského rejstříku tak činí na žádost živnostenského úřadu.

V současné praxi realitního trhu se pronajímatelé stále častěji potýkají s problematickými nájemci, kteří i po zániku právního titulu odmítají nemovitost opustit. Otázka volby procesního nástroje k dosažení exekučního titulu pro vyklizení je tak naprosto klíčovou pro minimalizaci ekonomických ztrát.

Od 1. 1. 2026 se pro stavebníky zásadně mění pravidla soudních sporů o povolení staveb.

V oblasti státní sociální podpory, konkrétně u příspěvku na bydlení (dále jen PnB), vyvstává v praxi závažná a dosud jednoznačně nevyřešená otázka: jak nahlížet na právní postavení nájemce v mezidobí, kdy mu byla doručena výpověď z nájmu bytu, avšak o oprávněnosti této výpovědi dosud pravomocně nerozhodl příslušný civilní soud?

Právo stavby se v Česku stále častěji uplatňuje jako praktický nástroj pro výstavbu na pozemcích, které jejich vlastníci nechtějí nebo nemohou prodat – typicky obce, stát, církve či institucionální vlastníci. Zkušenosti z praxe ukazují, jak důležité je v takových případech správné smluvní nastavení, vymezení účelu pro katastr a zajištění bankovně financovatelných podmínek.

Na první pohled může převod nemovitosti vypadat jako jednoduchá záležitost: obě strany podepíší smlouvu, kupující zaplatí příslušnou částku a pak už stačí jen počkat na zápis do katastru. Realita ale bývá složitější.

Od 01.01.2026 vstoupila v účinnost očekáváná novela občanského soudního řádu, která slibuje zásadní urychlení řízení o vyklizení bytů.

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce výkladu právní úpravy tzv. nedostatečně identifikovaných vlastníků.

Koupě nemovitosti je pro většinu lidí významná životní událost.