DPH a nájem nemovitostí - další zúžení prostoru pro daňovou optimalizaci
Pronajímatele nemovitostí postihne zásadní změna v uplatňování DPH, která vejde v účinnost 1. ledna 2021. Nájem nemovitostí je v zákonu o DPH v souladu se směrnicí o společném systému DPH zařazen mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
Je to proto, že nájemci využívající pronajatou nemovitost k bydlení, nemají možnost odpočtu DPH, protože se u nich nejedná o využívání předmětu nájmu k ekonomické činnosti plátce. Smyslem osvobození tedy je eliminovat navýšení nájmu, který platí tito nájemci, o DPH.
Důsledkem osvobození je to, že plátci, kteří například postaví bytový dům, si nemohou uplatnit odpočet DPH ze stavebních a následných provozních a investičních nákladů. V praxi jsou z toho důvodu často mezi konečné nájemníky a původního investora účelově vkládány další společnosti, tak, aby mohla být na nájem jinému plátci uplatněna DPH a zároveň byl umožněn odpočet DPH. Právě časté zneužívání současné úpravy pro daňovou optimalizaci je dle důvodové zprávy motivací novelizace.
Plátce se i nadále bude moci rozhodnout, zda u nájmu nemovitosti jinému plátci pro uskutečňování jeho ekonomických činností uplatní DPH. Počínaje 1. lednem 2021 však DPH nebude možno vůbec uplatnit ve vztahu k nemovitostem využívaným k bydlení (bez ohledu na to, zda slouží plátci k uskutečňování ekonomických činností nebo ne).
Zákonodárce se nespokojil s jednoduchou definicí a dal si záležet, aby co nejvíce zmenšil prostor k obcházení zákona. Kromě rodinných domů a bytových jednotek budou mezi nemovitosti, jejichž nájem bude vždy osvobozen od DPH, zařazeny také obytné prostory, stavby, v nichž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby (nebo části stavby, je-li pronajímaná pouze část), tvořeno obytným prostorem. Osvobození od DPH se bude vztahovat i na pozemky, jejichž součástí je některá z uvedených obytných staveb.
Plátci, kterým nová úprava neumožní nadále uplatňovat na nájem DPH, budou muset řešit, zda jim nevznikne povinnost provést úpravu odpočtu. Lhůta pro úpravu odpočtu u nemovitostí a jejich technického zhodnocení činí 10 let a běží od jejich pořízení, respektive od provedení technického zhodnocení. V roce 2021 tak bude možno snížit aktuální nároky na odpočet o části odpočtů DPH uplatněné až v roce 2011.
Zdroj: bnj journal
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
