DPH a nájem nemovitostí - další zúžení prostoru pro daňovou optimalizaci
Pronajímatele nemovitostí postihne zásadní změna v uplatňování DPH, která vejde v účinnost 1. ledna 2021. Nájem nemovitostí je v zákonu o DPH v souladu se směrnicí o společném systému DPH zařazen mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
Je to proto, že nájemci využívající pronajatou nemovitost k bydlení, nemají možnost odpočtu DPH, protože se u nich nejedná o využívání předmětu nájmu k ekonomické činnosti plátce. Smyslem osvobození tedy je eliminovat navýšení nájmu, který platí tito nájemci, o DPH.
Důsledkem osvobození je to, že plátci, kteří například postaví bytový dům, si nemohou uplatnit odpočet DPH ze stavebních a následných provozních a investičních nákladů. V praxi jsou z toho důvodu často mezi konečné nájemníky a původního investora účelově vkládány další společnosti, tak, aby mohla být na nájem jinému plátci uplatněna DPH a zároveň byl umožněn odpočet DPH. Právě časté zneužívání současné úpravy pro daňovou optimalizaci je dle důvodové zprávy motivací novelizace.
Plátce se i nadále bude moci rozhodnout, zda u nájmu nemovitosti jinému plátci pro uskutečňování jeho ekonomických činností uplatní DPH. Počínaje 1. lednem 2021 však DPH nebude možno vůbec uplatnit ve vztahu k nemovitostem využívaným k bydlení (bez ohledu na to, zda slouží plátci k uskutečňování ekonomických činností nebo ne).
Zákonodárce se nespokojil s jednoduchou definicí a dal si záležet, aby co nejvíce zmenšil prostor k obcházení zákona. Kromě rodinných domů a bytových jednotek budou mezi nemovitosti, jejichž nájem bude vždy osvobozen od DPH, zařazeny také obytné prostory, stavby, v nichž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby (nebo části stavby, je-li pronajímaná pouze část), tvořeno obytným prostorem. Osvobození od DPH se bude vztahovat i na pozemky, jejichž součástí je některá z uvedených obytných staveb.
Plátci, kterým nová úprava neumožní nadále uplatňovat na nájem DPH, budou muset řešit, zda jim nevznikne povinnost provést úpravu odpočtu. Lhůta pro úpravu odpočtu u nemovitostí a jejich technického zhodnocení činí 10 let a běží od jejich pořízení, respektive od provedení technického zhodnocení. V roce 2021 tak bude možno snížit aktuální nároky na odpočet o části odpočtů DPH uplatněné až v roce 2011.
Zdroj: bnj journal
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
