DPH a nájem nemovitostí - další zúžení prostoru pro daňovou optimalizaci
Pronajímatele nemovitostí postihne zásadní změna v uplatňování DPH, která vejde v účinnost 1. ledna 2021. Nájem nemovitostí je v zákonu o DPH v souladu se směrnicí o společném systému DPH zařazen mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
Je to proto, že nájemci využívající pronajatou nemovitost k bydlení, nemají možnost odpočtu DPH, protože se u nich nejedná o využívání předmětu nájmu k ekonomické činnosti plátce. Smyslem osvobození tedy je eliminovat navýšení nájmu, který platí tito nájemci, o DPH.
Důsledkem osvobození je to, že plátci, kteří například postaví bytový dům, si nemohou uplatnit odpočet DPH ze stavebních a následných provozních a investičních nákladů. V praxi jsou z toho důvodu často mezi konečné nájemníky a původního investora účelově vkládány další společnosti, tak, aby mohla být na nájem jinému plátci uplatněna DPH a zároveň byl umožněn odpočet DPH. Právě časté zneužívání současné úpravy pro daňovou optimalizaci je dle důvodové zprávy motivací novelizace.
Plátce se i nadále bude moci rozhodnout, zda u nájmu nemovitosti jinému plátci pro uskutečňování jeho ekonomických činností uplatní DPH. Počínaje 1. lednem 2021 však DPH nebude možno vůbec uplatnit ve vztahu k nemovitostem využívaným k bydlení (bez ohledu na to, zda slouží plátci k uskutečňování ekonomických činností nebo ne).
Zákonodárce se nespokojil s jednoduchou definicí a dal si záležet, aby co nejvíce zmenšil prostor k obcházení zákona. Kromě rodinných domů a bytových jednotek budou mezi nemovitosti, jejichž nájem bude vždy osvobozen od DPH, zařazeny také obytné prostory, stavby, v nichž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby (nebo části stavby, je-li pronajímaná pouze část), tvořeno obytným prostorem. Osvobození od DPH se bude vztahovat i na pozemky, jejichž součástí je některá z uvedených obytných staveb.
Plátci, kterým nová úprava neumožní nadále uplatňovat na nájem DPH, budou muset řešit, zda jim nevznikne povinnost provést úpravu odpočtu. Lhůta pro úpravu odpočtu u nemovitostí a jejich technického zhodnocení činí 10 let a běží od jejich pořízení, respektive od provedení technického zhodnocení. V roce 2021 tak bude možno snížit aktuální nároky na odpočet o části odpočtů DPH uplatněné až v roce 2011.
Zdroj: bnj journal
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




