Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech
Ve středu 1. listopadu pořádala společnost Seminaria již pátý ročník celostátní konference Veřejné zakázky: 1 rok s novým zákonem v zádech. Partnery konference byla Asociace pro veřejné zakázky a Sdružení místních samospráv ČR.
Jan Lašmanský zahájil konferenci příspěvkem k metodikám zákona a v souvislosti s nimi upozornil účastníky na řadu nepřesností, které se v nich objevují. „Vždy je nutné řídit se zejména zákonem, v metodikách je chybně uvedeno například vymezení pracovních a kalendářních dní,“ upozornil Lašmanský. Metodiky však obsahují i řadu praktických dokumentů, vzorů a formulářů, které mohou při aplikaci zákona pomoci.
Zástupkyně z Ministerstva pro místní rozvoj na konferenci představila povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, která je pro organizační složky státu, ČNB a centrální zadavatele účinná od 18. dubna 2017, a pro ostatní zadavatele bude platná od 18. října 2018. Zadavatelé i dodavatelé mohou použít jakýkoliv prostředek el. komunikace. Povinnost se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Jinak však nedodržení této povinnosti může mít zásadní důsledky: pokud například nebude nabídka podána elektronicky, nepovažuje se za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nebude přihlížet.
Na oblast veřejných zakázek v oblasti IT se zaměřili Štěpán Starha a Ondrej Čurila, zástupci advokátní kanceláře Havel Holásek Partners. Ve svém příspěvku se věnovali zejména předběžné tržní konzultaci, která může ujasnit i samotným zadavatelům jejich záměry, a tak se vyhnout nepřesnostem v zadávací dokumentaci.
Veřejné zakázky v oblasti stavebnictví s sebou také nesou řadu výkladových problémů, zejména ve změnách závazků v průběhu realizace zakázky. Jakými paragrafy se při změnách v otázce „víceprací“ a „méněprací“ mohou zadavatelé řídit a jak je kalkulovat, to objasnila Darja Kosmáková z MT Legal.
V odpoledním bloku vystoupil Robert Krč s příspěvkem k registru smluv v návaznosti na ZZVZ a Marcela Káňová s procesy a postupy ÚOHS. Seznámila účastníky s novou rozhodovací praxí v procesu vypořádávání se s námitkami a varovala je před eventuálními sankcemi, které mohou dosahovat až 20 mil Kč za správní delikty.
Cílem konference bylo poskytnout účastníkům aktuální informace o aplikaci nového zákona, metodik a prováděcích předpisů v praxi a seznámit je s plány do budoucna v oblasti legislativy veřejných zakázek.
Další články
Kryptoměny a realitní úschova v roce 2026: Legislativní limity tokenizovaných transakcí a smart kontraktů
Vstup kryptoaktiv do hlavního proudu realitního trhu v roce 2026 již není pouhou technologickou kuriozitou, ale pragmatickou výzvou pro právní praxi.
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.




