Výkon práce na dálku v novele zákoníku práce
Velká novela zákoníku práce, která má provádět evropskou legislativu, bude dále projednána v Poslanecké sněmovně. Plánované změny se dotknou také výkonu práce na dálku.
Novela zákoníku práce, která provádí evropskou legislativu, již v rámci legislativního procesu prošla tzv. druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Transponovanými předpisy jsou evropská směrnice 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a dále směrnice 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Další projednání novely bylo navrženo na pořad 70. schůze Poslanecké sněmovny od 27. června 2023. Vzhledem k tomu, že transpoziční lhůta obou zmíněných směrnic uplynula již v srpnu 2022, lze předpokládat, že přijetí novely zákoníku práce proběhne v nadcházejících měsících. Protože legislativní proces stále probíhá, je možné, že během dalšího projednávání novely může dojít ke změnám.
Novela zavádí podstatné změny pro zaměstnavatele i zaměstnance. Z očekávaných změn může být zajímavá plánovaná úprava výkonu práce na dálku, jakož i poskytování náhrady nákladů, které v souvislosti s výkonem práce na dálku vznikají. Novela zákoníku práce stanovuje, že výkon práce na dálku bude možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Závazek z dohody o práci na dálku bude možné rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej bude možné vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Novela zákoníku práce také připouští, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět. Uvedená pravidla představují novinku oproti stávající úpravě zákoníku práce.
Novela zákoníku práce dále předpokládá, že zaměstnavatel zaměstnanci poskytne náhrady nákladů při výkonu práci na dálku. Konkrétně by měl zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku a které zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo zaměstnavatel poskytne paušální částku náhrady nákladů. Novela zákoníku práce však také stanovuje, že si zaměstnavatel a zaměstnanec budou moci písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci v plném či částečném rozsahu nepřísluší. Zaměstnanci pracující na základě dohod o práci konaných mimo pracovní poměr automaticky nezískají nárok na náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, na jejich poskytnutí se však lze dohodnout.
Lze tedy konstatovat, že projednávané znění novely zákoníku práce zjednodušuje poskytování náhrad nákladů zaměstnancům, neboť bude na rozhodnutí zaměstnavatele, jakým způsobem budou náhrady zaměstnanci poskytovány. Novela také umožňuje uzavření dohody, že náhrady nákladů zaměstnanci nepřísluší. Navrhovaná úprava novely zákoníku práce přinese větší jistotu do právních vztahů týkajících se nákladů na výkon práce na dálku, jakož i bližší konkretizaci právních aspektů takové práce.
Zdroj: Sněmovní tisk 423
Další články
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.




