Změny v daňovém právu: daň z příjmů za rok 2024 bude pro mnoho lidí vyšší
Důvodem je především rušení daňových slev a snížení hranice pro progresivní daň.
Termín pro podání daňového přiznání za loňský rok se blíží. Budou ho muset podat především OSVČ, ale nevyhnou se mu i někteří zaměstnanci. Jelikož podnikatelé a živnostníci již mají ze zákona zřízenou datovou schránku, musí přiznání podávat elektronickou cestou, a to do 2. května 2025. Termín se nicméně posouvá pro ty, kteří přiznání podají prostřednictvím daňového poradce či advokáta. Kdo odevzdání nestihne, vystavuje se pokutě ve výši až 5 % z vyměřené daně.
„V rámci podání daňového přiznání za rok 2024 poprvé pocítí fyzické osoby v plné míře zvýšení daňové zátěže, které přinesl konsolidační balíček. Došlo například ke zrušení slevy na studenta, za umístění dítěte, tzv. školkovného, a zpřísnění podmínek pro slevu na manžela, či manželku. Poslední dvě jmenované byly hlavní daňové slevy, které se uplatňovaly na roční bázi a často znamenaly přeplatek na dani. Zároveň došlo k významnému snížení hranice pro progresivní sazbu daně 23 % z přibližně 1,94 milionů na přibližně 1,58 milionů Kč. Tato změna nejvíce dopadla z důvodu nemožnosti uplatnění výdajů na zaměstnance,“ uvozuje Monika Lodrová z BDO.
Daňové přiznání musí podat všichni, kteří v roce 2024 měli příjmy podléhající zdanění nad 50 tisíc korun. Mezi tyto příjmy patří příjmy ze samostatné činnosti (podnikání), ze závislé činnosti (zaměstnání) a další typy příjmů (například z pronájmu, z kapitálového majetku či ostatní příjmy). Jelikož většina zaměstnanců využívá možnosti ročního zúčtování zálohy prostřednictvím zaměstnavatele, čeká tato povinnost převážně živnostníky a další podnikatele (OSVČ).
„Avšak ti OSVČ, kteří využívají režimu paušální daně a během roku neporušili jeho podmínky, daňové přiznání podávat nemusí. Zároveň však nemohou uplatňovat ani daňové odpočty a slevy,“ komentuje Monika Lodrová.
Jelikož OSVČ již mají ze zákona zřízenou datovou schránku, musí podat daňové přiznání elektronicky – ať už přímo jejím prostřednictvím, nebo například skrze portál MOJE daně. Každopádně se jich týká termín 2. května 2025, do kdy musejí daňové přiznání odevzdat. „Nejjednodušší cestou, jak podat daňové přiznání elektronicky, je skrze portál MOJE daně. Zde ho lze jak vyplnit například pomocí průvodce, tak odeslat. Systém přitom sám napovídá a kolonky předvyplňuje,“ doporučuje Monika Lodrová z BDO.
Podat daňové přiznání budou muset i někteří zaměstnanci
„Kromě většiny OSVČ se povinnost podat daňové přiznání nevyhne ani některým zaměstnancům. Pokud si v roce 2024 přivydělávali i jinak a měli kromě příjmu ze zaměstnaneckého poměru také příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu, nebo tzv. ostatní příjmy přesahující v úhrnu 20 tisíc korun, musí daňové přiznání také podat,“ potvrzuje Monika Lodrová z BDO.
Zároveň ho musí vyplnit i ti zaměstnanci, kteří měli souběžně v jednu chvíli dvě a více zaměstnání. Dále pak ti, kteří v průběhu roku měnili zaměstnavatele, a nepodepsali u všech těchto zaměstnavatelů prohlášení poplatníka k dani. Dalším důvodem pro povinné podání daňového přiznání je také například předčasné ukončení daňově podporovaných produktů spoření na stáří, jako jsou životní pojištění či penzijní spoření.
Zaměstnanci musí v těchto případech podat daňové přiznání buď v papírové podobě do 1. dubna, nebo elektronicky do 2. května. „Určitou výjimkou jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ je podání daňového přiznání prostřednictvím daňového poradce či advokáta, jelikož to je možné podat až do 1. července,“ připomíná Monika Lodrová.
Změny v daňových odpočtech a slevách od 2024
Pro daňové přiznání za loňský rok platí hned několik novinek. Jak již bylo zmíněno, nebude již možné uplatit slevu na studenta, ani školkovné. Sleva za umístění dítěte byla příjemnou úlevou rodičům s malými dětmi ve školce, jelikož za každé z nich si mohl jeden z rodičů ponížit vypočtenou daň z příjmů o 17 300 korun (2023). Sleva na manžela či manželku sice zůstala zachována, ale ve změněné podobě. „Na slevu na manželku či manžela tentokrát dosáhne zásadně méně rodin, jelikož půjde uplatnit pouze při péči o dítě do tří let věku. Výše daňové slevy 24 840 korun nicméně zůstává zachována,“ upřesňuje Monika Lodrová. Využít tuto daňovou slevu lze v případě, když manžel či manželka žijí ve společně hospodařící domácnosti a druhý z manželů nemá vlastní příjem přesahující 68 000 Kč za rok.
Čím si poplatníci mohou dále svou daňovou zátěž snížit, je využití daňových odpočtů, které snižují daňový základ_. „Poplatníci mohou nadále využít odpočty od základu daně ve formě zaplacených úroků z úvěru na bydlení do 150 000 Kč ročně či 300 000 Kč ročně u starších úvěrů, dary dobročinným organizacím do 30 % základu daně, či zaplacené pojistné na daňově podporované produkty spoření na stáří v souhrnné výši do 48 000 Kč za rok,“_ přibližuje Monika Lodrová z BDO_._ Jednou z novinek pro podání daňového přiznání za loňský rok nicméně je, že za daňový odpočet se již nepovažují zaplacené členské příspěvky odborové organizaci, nebo platby za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
Pozdní podání daňového přiznání se může prodražit
Za pozdní nebo nesprávné podání hrozí poplatníkovi pokuty. „Zpoždění s podáním do pěti pracovních dnů po termínu finanční úřady ještě tolerují. Pak nicméně přicházejí sankce, a to ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení. Pokuta se následně může vyšplhat až na maximum v podobě 5 % z vyměřené daně,“ komentuje Monika Lodrová. Pokud ovšem bude finální částka pokuty nižší než tisíc korun, úřad ji daňovému poplatníkovi nevyměří.
V případě odevzdání daňového přiznání v nesprávné podobě, například fyzicky namísto elektronického podání, daňového poplatníka nejprve správce daně na tento nesoulad upozorní. „Pokud na výzvu poplatník nezareaguje, bude mu uložena pokuta jeden tisíc korun, či někdy i vyšší,“ upozorňuje daňová poradkyně Monika Lodrová z BDO.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



