Změny v zákoníku práce: Co už se ví a co se blíží s flexibilní novelou?
Je to už více než rok, co nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla velkou vlnu změn v oblasti pracovního práva. Zaměstnavatelé neměli příliš času na přípravu, většina novinek totiž nabyla účinnosti pouhých pár hodin po formálním ukončení legislativního procesu a naše zkušenost ukazuje, že řada organizací novinky do své dokumentace dosud nezpracovala. Zároveň je na obzoru už další vlna novinek, které budou účinné od 1. ledna 2025, a řada dalších bude spojena s tzv. flexibilní novelou.
Valorizace minimální mzdy a zrušení zaručené mzdy
Mění se stanovení minimální mzdy. Dosud její výši stanovovala vláda v nepravidelných intervalech, novela nyní konkretizuje způsob, jakým bude minimální mzda určována a přináší jednotný mechanismus výpočtu. Minimální mzdu bude pravidelně každý rok vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí a bude se počítat jako předpokládaná průměrná hrubá měsíční nominální mzda pro následující kalendářní rok, která se bude násobit vládou stanovenými koeficienty. V souvislosti s touto změnou očekává vláda v následujících letech rekordní růst minimální mzdy.
Zaručená mzda se zcela ruší a zaměstnavatelé tak budou při sjednávání pracovních podmínek hlídat pouze výši minimální mzdy. Nová úprava bude platit pro zaměstnance v platové sféře, pro kterou se zavádí tzv. zaručený plat, jehož výpočet bude vycházet z výše minimální mzdy a koeficientů podle čtyř stupňů náročnosti práce.
Podpora kolektivního vyjednávání
Novela plní požadavky evropské legislativy a přináší změny podporující kolektivní vyjednávání, například v oblasti mezd. Další úpravy se týkají kolektivních smluv vyššího stupně a zaměstnavatelů, u kterých působí více odborových organizací.
Samorozvrhování pracovní doby a zrušení rozvrhu dovolené
Nově se zaměstnanec a zaměstnavatel mohou dohodnout, že si bude zaměstnanec rozvrhovat pracovní dobu sám, dosud byla tato možnost v teorii i v praxi sporná.
Jiná změna se dotkne dovolených. Novela totiž ruší povinnost zaměstnavatele vypracovávat písemný rozvrh jejího čerpání.
Dohodáři: odměna za práci v noci nebo o víkendu
Zaměstnanci v režimu DPP/DPČ si budou nově moci se zaměstnavatelem sjednat odměnu z dohody s přihlédnutím k práci v noci, k práci v sobotu a v neděli a práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Změny týkající se konkrétních skupin zaměstnanců
Novela přináší změny například pro zdravotníky, horníky nebo pro platovou sféru (v otázce příplatků).
Co přinese flexibilní novela?
Takzvaná flexibilní novela zákoníku práce byla již projednána vládou na konci srpna, v jaké ho nakonec dostane ke schválení sněmovna zatím není jasné. Cíl novely je nicméně zřejmý – zvýšení flexibility pracovního trhu. Zatímco z tzv. transpoziční novely těží zejména zaměstnanci, flexibilní novela má více pomoci zaměstnavatelům.
Prodloužení zkušební doby
Nově by mělo být možné sjednat zkušební dobu až na 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců až na 8 měsíců. V průběhu zkušební doby lze ujednat i její prodloužení (do uvedených maximálních dob trvání).
Zkrácení a průběh výpovědní doby
Novela by měla přinést zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc, a to zejména v případech významných pochybení zaměstnanců. Navrhuje se také sloučení některých výpovědních důvodů.
Zásadní praktická změna nás čeká v podávání výpovědi. Nově se bude výpovědní doba počítat ode dne doručení výpovědi, v praxi tak dojde ke zkrácení celého výpovědního procesu. Dosud začínala výpovědní doba prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, zaměstnavatel a zaměstnanec tak spolu museli v některých případech „nuceně“ strávit až o měsíc více, pokud byla výpověď doručena počátkem kalendářního měsíce.
Rodičovská dovolená a práce u stávajícího zaměstnavatele
Novela umožní zaměstnanci souběh rodičovské dovolené a práce prostřednictvím DPP/DPČ u stejného zaměstnavatele v případě výkonu práce stejného druhu. Do praxe se tedy zavádí úprava legalizující nastavení, kterého zaměstnanci a zaměstnavatelé dosud často dosahovali obcházením zákona.
Rodiče čeká ještě jedna příjemná změna. Pokud se zaměstnanec vrátí po mateřské nebo rodičovské dovolené do práce do 2 let věku dítěte, zákon mu bude garantovat stejnou pracovní pozici.
Výplata mzdy v cizí měně
Bude možné sjednat výplatu v cizí měně, a to za předpokladu, že se bude jednat o měnu, pro kterou Česká národní banka vyhlašuje převodní kurz. Možnost výplaty v cizí měně se bude týkat zaměstnanců, u kterých existuje mezinárodní prvek.
Práce nezletilých od 14 let
Návrh novely umožňuje nezletilým vykonávat lehké práce již od 14 let. Míří tak zejména na možnost letních brigád a občasných přivýdělků žáků a studentů.
Další změny
Novela přináší celou řadu dalších změn, například:
- prodloužení lhůty pro výpověď z kázeňských důvodů,
- změny v otázkách dovolené v případě neoprávněného ukončení pracovního poměru,
- změny v oblasti pracovní doby – v případě mimořádných událostí bude možné zkrátit nepřetržitý denní odpočinek až na minimum 6 hodin,
- rozvolnění podmínek pro doručování mzdového a platového výměru (nově to bude možné se souhlasem zaměstnance i interním elektronickým systémem zaměstnavatele, včetně firemního emailu)
- a v neposlední řadě možnost neomezeného opakování pracovních poměrů na dobu určitou pro zaměstnance, kteří zastupují zaměstnance na mateřské/rodičovské dovolené.
O čem se mluví?
Nad rámec uvedených změn, o kterých již mluvíme v konkrétní podobě, se dále diskutuje řada dalších novinek, u kterých se cesta k uzákonění komplikuje nebo nemají podporu vládní koalice.
V druhé polovině roku 2024 se bude šířeji řešit otázka evidence dohod o provedení práce (DPP) a otázka odvodů z těchto dohod. Jejich kumulování totiž někteří využívají k nahrazování pracovního poměru, což je spojeno s negativními sociální dopady.
Dalším opakovaně diskutovaným bodem je výpověď bez udání důvodu, která nakonec není součástí již připravených novel. Očekává se ale, že bude předmětem poslaneckých návrhů a na toto téma se ještě povede širší diskuse.
Pokud chcete mít vždy online k dispozici aktualizované veškeré pracovněprávní dokumenty, které potřebujete, vyzkoušejte novou platformu pracovnipravo.online pro digitalizaci a automatizaci HR agendy včetně elektronického podepisování dokumentů.
Další články
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.



