Sněmovna dostala ucelený návrh změn ke kurzarbeitu

Praha 2. prosince (ČTK) - Sněmovna dostala ucelený návrh změn pravidel kurzarbeitu, který připravilo ministerstvo práce. Počítá s příspěvkem od státu při výpadku práce ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce.

ČTK Česká tisková kancelář

Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly. Návrh k projednávané novele o zaměstnanosti s kurzarbeitem zveřejnila dolní komora na svém webu. Předložil ho poslanec ČSSD Roman Sklenák.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda plánovala opatření původně od listopadu, nedokázala se na něm ale dlouho shodnout. Prodloužila proto program Antivirus s příspěvky na mzdy do konce roku a kurzarbeit měl navázat od ledna. Výsledný vládní model kritizují zaměstnavatelé i odbory. Poslanci k němu navrhli desítky úprav. Ministerstvo práce pak slíbilo, že zhruba do poloviny listopadu předloží ucelený návrh. Ve sněmovním systému se objevil dnes.

Podle vládní novely o zaměstnanosti by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Návrh doplňuje, že by kabinet stanovil také to, odkdy a jak dlouho mohou firmy kurzarbeit mít a s jakým výpadkem pracovní doby týdně.

Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů od úřadu práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70 procent hrubého do 1,5násobku průměrné mzdy. Podle vládní novely to má být 70 procent čistého do průměrné mzdy.

Podle zdůvodnění by navýšení částky mělo pracovníkovi částečně kompenzovat to, že bude muset doplácet zdravotní pojištění. To by se totiž mělo posílat z celého běžného výdělku, nejen ze mzdy za odpracovanou dobu. Sociální odvody by pak firma podle novely měla hradit i z příspěvku od státu. S tím ale zaměstnavatelé nesouhlasí. Žádají, aby podnik odváděl sociální pojištění jen z výplaty za odvedenou práci.

Na kurzarbeitu by firma mohla být podle návrhu šest měsíců. Doba by se ale mohla opakovaně prodlužovat až o tři měsíce. Celkem by mohla zkrácená práce s podporou státu trvat nejdéle rok. Příspěvek by mohli pobírat zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou i určitou. Museli by ale být v podniku aspoň tři měsíce před kurzarbeitem a zůstat aspoň tři měsíce po něm. Firmy, které by chtěly příspěvky získat, by nesměly rok po skončení podpory vyplácet dividendy.

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula dnes řekl, že na návrhu je "shoda 90 procent". Organizace zaměstnavatelů a odbory poslance vyzvaly, aby se na zákonu urychleně dohodli a schválili ho. Pokud by se do konce roku nestihl, žádají podnikatelé a odboráři prodloužení programu Antivirus.

První kolo jednání o novele se konalo 7. října. Pokračovat by mohlo příští týden. Poslanci navrhli desítky úprav, které se týkají výše příspěvku od státu, odvodů, automatických pravidel pro zavedení kurzarbeitu či délky vyplácení podpory. Aby zákon začal platit, musí ho po Sněmovně přijmout i Senát a podepsat prezident.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři