Vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Praha 1. února (ČTK) - Oznamovatelé protiprávní činnosti by se mohli dočkat ochrany před odvetou ze strany zaměstnavatelů. Zároveň jim ale bude hrozit pokuta do 50.000 korun, pokud podají vědomě nepravdivé oznámení.
Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila vláda. Firmy si podle něj budou muset do konce března 2022 zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování oznámení. Za nedodržení povinností by mohly dostat až milionovou sankci. O schválení předpisu informovalo v tiskové zprávě ministerstvo spravedlnosti.
Cílem návrhu zákona je zajistit ochranu lidem, kteří se v souvislosti s výkonem práce dozvědí o protiprávním jednání a oznámí ho. Právní úprava se týká zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, státních zaměstnanců, stážistů či dobrovolníků. “Zavedení explicitního zákazu postihu oznamovatelů do právního řádu pomůže oznamovatelům zlepšit jejich postavení jak v případě sporu před soudem, tak obecně ve společnosti a v důsledcích pomůže usnadnit detekci korupce,” uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.
Úřad poukázal na to, že oznamovatelé mají zranitelnou pozici i proto, že v Česku vůči nim přetrvává spíše negativní postoj. Zákon chce oznamovatele chránit před odvetnými opatřeními, která konkrétně vyjmenovává. Je mezi nimi například propuštění, uložení kárného opatření, diskriminace, přeložení na jiné místo, změna rozvržení pracovní doby nebo snížení mzdy. Takové odvetě nesmí být vystavena ani oznamovatelova osoba blízká nebo jeho kolega. Ochrany před odvetným opatřením se ovšem nemůže domáhat člověk, který podal vědomě nepravdivé oznámení.
Snaha o legislativní úpravu whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, ale žádný z dosavadních návrhů nebyl přijat. K aktuálnímu návrhu ministerstvo obdrželo 231 zásadních a 220 doporučujících připomínek a uvedlo, že je zohlednilo. Přijetí předpisu o oznamovatelích je nezbytné kvůli tomu, že od 17. prosince bude závazná související směrnice EU. Účinnost zákona proto ministerstvo stanovilo ke stejnému datu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v tiskové zprávě uvedl, že předpis vnímá jako zásadní protikorupční opatření. “Očekávám, že Parlament návrh schválí co nejdříve tak, abychom dodrželi transpoziční lhůtu, tedy nejpozději do 17. prosince,” uvedl. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) míní, že se transpozice daří stíhat. “V přijetí zákona vidím i úsporu veřejných a soukromých prostředků v důsledku včasného odhalení protiprávního jednání,” uvedla.
Další články
NSS: Soudy nemusí zjišťovat a poskytovat informaci, zda soudci patří k zednářům
Brno 13. listopadu (ČTK) - Soudy nemusí shromažďovat a poskytovat žadatelům informace o členství soudců ve společenství svobodných zednářů, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Příslušnost k zednářům nelze srovnávat s členstvím v předlistopadové komunistické straně, které se u soudců eviduje a zveřejňuje, konstatoval soud. Verdikt dočasně zpřístupnil na úřední desce.
Generální advokátka Soudního dvora EU zpochybnila zrušení pokuty vyměřené Googlu
Brusel/Praha 12. listopadu (ČTK) - Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie zpochybnila rozhodnutí nižší soudní instance z roku 2024, kterým byla zrušena pokuta 1,49 miliardy eur (36,3 miliardy Kč) vyměřená americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet. Firma ji před sedmi lety dostala za porušování antimonopolních pravidel souvisejících s internetovou reklamou.
Šéf ÚOHS přišel o prověrku, podle opozice i expertů úřad potřebuje změny
Praha/Brno 11. listopadu (ČTK) - Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna přišel o bezpečnostní prověrku. Podle vyjádření sněmovní opozice i expertů úřad potřebuje další reformu. Odebrání prověrky je podle ředitele české pobočky Transparency International Davida Kotory dalším závažným signálem, který zpochybňuje Mlsnovu důvěryhodnost.
Nejvyšší soud vyjasnil práva manželů k užívání společného bytu po rozchodu
Brno 11. listopadu (ČTK) - Pokud jeden z manželů po odchodu druhého využívá společný byt nad rámec spoluvlastnického podílu, nelze to považovat za bezdůvodné obohacení, uvedl v novém rozsudku Nejvyšší soud (NS).
Ministři schválili vznik Rady vlády pro AI
Praha 9. listopadu (ČTK) - Vznikne Rada vlády pro umělou inteligenci (AI). Rozhodl o tom dnes koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů. Vznik rady inicioval ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík.


