Provádění důkazu listinou podle § 53 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“) patří k jednomu z nejčastějších způsobů dokazování, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o správní řízení zahájené na základě žádosti podle § 44 SŘ nebo z moci úřední podle § 46 SŘ.

Provádění důkazu listinou ve správním řízení mimo ústní jednání

Motto: „(…) the privilege is not available to a corporation. It has no body to be kicked or soul to be damned…“[1]

Několik krátkých úvah k problematice aplikace zásady nemo tenetur na právnické osoby

Pokuta představuje jeden z nejčastějších trestů ukládaných v oblasti trestního práva správního. Vyměření výše pokuty je ovládáno celou řadou zásad, které lze rozdělit do dvou skupin; v prvním případě se jedná o obecné zásady činnosti správního orgánu, upravené v hlavě druhé zákona č. 500/20004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“)[1], v druhém případě pak o zásady trestního práva správního, které se odvozují od obecných zásad platných i v trestním právu. Tyto zásady přitom neexistují a ani nemohou existovat ve vzájemné symbióze; každá z těchto zásad sleduje určitý cíl, chrání určitou hodnotu, a proto střet různých zásad ovládajících správní řízení nebo vyměřování výše sankce není ničím neobvyklým. Jednou z klasických ukázek takového střetu je problematika střetu zásady individualizace sankce na straně jedné a zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti na straně druhé. 

K aplikaci zásady legitimního očekávání a rovnosti při ukládání pokut právnickým osobám v řízení o správním deliktu v kontextu zásady individualizace sankce, část I.

Druhá část příspěvku Pavla Švásty se věnuje především zásadě individualizace sankce v kontextu majetkových poměrů sankciovaného subjektu a jeho prospěchu z protiprávního jednání, dále také vztahu zásady individualizace sankce, zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti. 

K aplikaci zásady legitimního očekávání a rovnosti při ukládání pokut právnickým osobám v řízení o správním deliktu v kontextu zásady individualizace sankce, část II.

Předkládaný článek má za úkol seznámit čtenáře s problematikou aplikace zásady nemo tenetur se ipsum accusare (dále jen „nemo tenetur“) na právnické a fyzické osoby – podnikatele v průběhu kontroly prováděné podle zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KŘ“) a jeho předchůdce, zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ZSK“) a při výkonu dohledu podle zákonů regulujících dohled nad oblastí kapitálového trhu a hospodářské soutěže.

Sebeobvinění a kontrola – několik poznámek k možnosti odmítnout součinnost správním orgánům při výkonu dohledu, část I.

Ve druhé části příspěvku se autor zabývá uplatněním zásady nemo tenetur ve vztahu k vyžadování údajů a informací od dohlížených subjektů orgány dohledu po zahájení správního řízení na základě speciálních dohledových zákonů a k výslechu fyzických osob jednajících jménem právnické osoby ve správním řízení. Druhá část rovněž obsahuje závěrečné shrnutí obou částí článku. 

Sebeobvinění a kontrola – několik poznámek k možnosti odmítnout součinnost správním orgánům při výkonu dohledu, část II.

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na příkladu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, jakým způsobem může ovlivňovat nedostatečně nastavená regulace určitého odvětví způsob jeho fungování. 

Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí v kontextu 12 let jeho aplikace a připravovaného zákona o distribuci v pojišťovnictví, část I.

Ve druhé části příspěvku se autor věnuje kritické analýze zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Zaměřuje ji především na nesystematickou kategorizaci pojišťovacích zprostředkovatelů a problematiku paralelních registrací, soft podmínky pro vstup do odvětví a časově neomezenou registraci, a nakonec neefektivní systém sankcí v případě porušení povinnosti jednat s odbornou péčí podle § 21 odst. 1 ZPZ.

Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí v kontextu 12 let jeho aplikace a připravovaného zákona o distribuci v pojišťovnictví, část II.

V poslední části příspěvku představuje autor připravovanou právní úpravu v oblasti distribuce pojištění, zejména s ohledem na to, jak se vypořádává s nedostatky současné úpravy v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí v kontextu 12 let jeho aplikace a připravovaného zákona o distribuci v pojišťovnictví, část III.

Seminář na téma GDPR - zpracování osobních údajů pro každého - aktuální otázky, praktická doporučení (i online)

GDPR - zpracování osobních údajů pro každého - aktuální otázky, praktická doporučení (i online)

Právní ochrana duševního vlastnictví

Prohlubování mediačních dovedností (25 hodin)

Původně jsem chtěla do návěští použít i dovětek „pro vánoční nákupy“. Jenže to patrně úplně „nevyjde“. Ledaže někdo z nás nechává nákupy až na Štědrý den nebo svým blízkým slíbí až něco „na potom“.

Na co se může spotřebitel těšit

Podle § 40 z.č. 99/1963 Sb. Občanského soudního řádu se úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu.

Zvukový záznam jeho přepis a protokolace v civilním řízení

Bohužel opět musím nadepsat svůj příspěvek otázkou, protože přerod postavení soudních znalců (trochu v jejich stínu zůstávají tlumočníci) a znalecké činnosti vůbec do poměrů nastavených novými předpisy je hodně bolestivý a vyvolává spíše řadu otázek, jejichž řešení není a nebude jednoduché.

Jak rozetnout znalecký gordický uzel?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Blížící se prezidentské volby různými způsoby zasahují i do pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé uvolňují zaměstnance do okrskových volebních komisí, což představuje zátěž nejen po personální, ale i finanční stránce. Mnoho z nich však netuší, že mohou žádat o kompenzaci vynaložených nákladů.

Kompenzace pro zaměstnavatele za náhradu mzdy členovi okrskové volební komise

Dne 6. 1. 2023 začala platit nová pravidla pro spotřebitele, která přinesla dlouho očekávaná novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“). Nastává nejvyšší čas, aby si podnikatelé aktualizovali své obchodní podmínky a měli tak vše po právní stránce správně nastavené.

E-shopy, máte už aktualizované obchodní podmínky?

V obtížné situaci se ocitli zákazníci, kteří počítali se sjednanou fixní cenou energií, ale jejich dodavatel nepředvídaně ukončil svou činnost, stejně jako v minulém roce Bohemia Energy. Pokud je to i váš případ, můžete se domoci náhrady škody.

Čelíte drahým energiím kvůli ukončení činnosti dodavatele? Uplatněte nárok na náhradu škody

Pozdvižení v právní a daňové oblasti způsobil Nejvyšší správní soud, který ve svém rozsudku posvětil postup správce daně, který si v rámci daňové kontroly vyžádal od policie informace o pohybu motorového vozidla stěžovatele.

Příspěvky autora