Provádění důkazu listinou podle § 53 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“) patří k jednomu z nejčastějších způsobů dokazování, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o správní řízení zahájené na základě žádosti podle § 44 SŘ nebo z moci úřední podle § 46 SŘ.

Provádění důkazu listinou ve správním řízení mimo ústní jednání

Motto: „(…) the privilege is not available to a corporation. It has no body to be kicked or soul to be damned…“[1]

Několik krátkých úvah k problematice aplikace zásady nemo tenetur na právnické osoby

Pokuta představuje jeden z nejčastějších trestů ukládaných v oblasti trestního práva správního. Vyměření výše pokuty je ovládáno celou řadou zásad, které lze rozdělit do dvou skupin; v prvním případě se jedná o obecné zásady činnosti správního orgánu, upravené v hlavě druhé zákona č. 500/20004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“)[1], v druhém případě pak o zásady trestního práva správního, které se odvozují od obecných zásad platných i v trestním právu. Tyto zásady přitom neexistují a ani nemohou existovat ve vzájemné symbióze; každá z těchto zásad sleduje určitý cíl, chrání určitou hodnotu, a proto střet různých zásad ovládajících správní řízení nebo vyměřování výše sankce není ničím neobvyklým. Jednou z klasických ukázek takového střetu je problematika střetu zásady individualizace sankce na straně jedné a zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti na straně druhé. 

K aplikaci zásady legitimního očekávání a rovnosti při ukládání pokut právnickým osobám v řízení o správním deliktu v kontextu zásady individualizace sankce, část I.

Druhá část příspěvku Pavla Švásty se věnuje především zásadě individualizace sankce v kontextu majetkových poměrů sankciovaného subjektu a jeho prospěchu z protiprávního jednání, dále také vztahu zásady individualizace sankce, zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti. 

K aplikaci zásady legitimního očekávání a rovnosti při ukládání pokut právnickým osobám v řízení o správním deliktu v kontextu zásady individualizace sankce, část II.

Předkládaný článek má za úkol seznámit čtenáře s problematikou aplikace zásady nemo tenetur se ipsum accusare (dále jen „nemo tenetur“) na právnické a fyzické osoby – podnikatele v průběhu kontroly prováděné podle zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KŘ“) a jeho předchůdce, zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ZSK“) a při výkonu dohledu podle zákonů regulujících dohled nad oblastí kapitálového trhu a hospodářské soutěže.

Sebeobvinění a kontrola – několik poznámek k možnosti odmítnout součinnost správním orgánům při výkonu dohledu, část I.

Ve druhé části příspěvku se autor zabývá uplatněním zásady nemo tenetur ve vztahu k vyžadování údajů a informací od dohlížených subjektů orgány dohledu po zahájení správního řízení na základě speciálních dohledových zákonů a k výslechu fyzických osob jednajících jménem právnické osoby ve správním řízení. Druhá část rovněž obsahuje závěrečné shrnutí obou částí článku. 

Sebeobvinění a kontrola – několik poznámek k možnosti odmítnout součinnost správním orgánům při výkonu dohledu, část II.

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na příkladu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, jakým způsobem může ovlivňovat nedostatečně nastavená regulace určitého odvětví způsob jeho fungování. 

Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí v kontextu 12 let jeho aplikace a připravovaného zákona o distribuci v pojišťovnictví, část I.

Ve druhé části příspěvku se autor věnuje kritické analýze zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Zaměřuje ji především na nesystematickou kategorizaci pojišťovacích zprostředkovatelů a problematiku paralelních registrací, soft podmínky pro vstup do odvětví a časově neomezenou registraci, a nakonec neefektivní systém sankcí v případě porušení povinnosti jednat s odbornou péčí podle § 21 odst. 1 ZPZ.

Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí v kontextu 12 let jeho aplikace a připravovaného zákona o distribuci v pojišťovnictví, část II.

V poslední části příspěvku představuje autor připravovanou právní úpravu v oblasti distribuce pojištění, zejména s ohledem na to, jak se vypořádává s nedostatky současné úpravy v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí v kontextu 12 let jeho aplikace a připravovaného zákona o distribuci v pojišťovnictví, část III.

Podnikový právník roku 2021

Unie podnikových právníků ČR vyhlašuje 10. ročník ocenění PODNIKOVÝ PRÁVNÍK 2021.

Vyhlášení ocenění Podnikový právník 2021

Hlavním prostředkem naplnění jakékoli vize vedoucí ke zlepšení prostředí ve stavebnictví musí být LIDÉ. Ve stavebnictví pracuje v důležitých rolích málo žen. Získat do oboru více žen je příležitost. Tato konference má inspirovat k diskuzi, jak současnou situaci změnit v kontextu širší vize zvýšení k

Konference Ženy ve stavebnictví

XXVIII. Konferenci Karlovarské právnické dny

ve dnech 16. 6. 2022 - 18. 6. 2022 v Grandhotelu Ambassador Národní Dům v Karlových Varech

pořádají Karlovarské právnické dny - společnost českých, německých, slovenských a rakouských právníků, z.s., Česká advokátní komora, Deutscher Anwaltverein e.

XXVIII. Konference Karlovarské právnické dny

Novináři se ptají, má-li tato vláda ještě jmenovat nejvyššího státního zástupce po Pavlu Zemanovi, který rezignoval. No jistě, že má, vlastně musí.

Rozmarné léto bez nejvyššího státního zástupce?

Tak si kolikrát říkám, je to nějaká pověra či co? Že čím je žaloba delší, tím je lepší. Že čím je advokát „ostřejší“, tím je u soudu úspěšnější. Opak bývá pravdou. Přesto oba přístupy přetrvávají, a to často v neprospěch klientů.

Pověry v právu

Psal se rok 2350 před naším letopočtem. Urukagina, král sumerského městského státu Lagaš, nechal sepsat judikaturu sumerských soudců do podoby prvního psaného zákoníku.

Úroky dnes a před 4 000 lety

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Jak úspěšně zapsat ochrannou známku, aby byla nezaměnitelná? Rozhodnutí českých soudů nám poskytují ohledně zápisu ochranných známek nejednu radu.

Ochranné známky a jejich způsobilost zápisu

Právní úprava nájmu bytu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to konkrétně v jeho ustanoveních §§ 2235 a násl. Problematiku skončení nájmu bytu pak zejména v ustanoveních § 2285 a násl. občanského zákoníku.

Zákonné možnosti ukončení smlouvy o nájmu bytu

Ve Sbírce zákonů právě vyšla novela trestního zákoníku, která mimo jiné zvyšuje hranice škody způsobené trestným činem, a to ve všech případech na dvojnásobek. Novela publikovaná pod č. 333/2020 Sb., reagující na růst minimální a průměrné mzdy, bude účinná od 1. října 2020.

Hranice škody se v trestněprávních kauzách zvyšuje na dvojnásobek

První z otázek řešených v případě rozchodu či rozvodu rodičů je úprava budoucí péče o dítě, respektive úprava styku nepečujícího rodiče s dítětem. Občanský zákoník přitom poskytuje pouze základní mantinely pro volbu konkrétního modelu a přesnou odpověď přináší až konkrétní poměry v rodině. 

Příspevky autora