Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí v kontextu 12 let jeho aplikace a připravovaného zákona o distribuci v pojišťovnictví, část I. Zdroj: Shutterstock

Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí v kontextu 12 let jeho aplikace a připravovaného zákona o distribuci v pojišťovnictví, část I.

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na příkladu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, jakým způsobem může ovlivňovat nedostatečně nastavená regulace určitého odvětví způsob jeho fungování.

Mgr. Pavel Švásta

doktorand na Katedře správního práva a správní vědy PF UK v Praze

Mgr. Pavel Švásta

doktorand na Katedře správního práva a správní vědy PF UK v Praze

Příspěvek je rozdělen do 5 samostatných částí: (i) zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví jako součást pojistného trhu, (ii) základní rysy regulace zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, (iii) kritická analýza ZPZ, (iv) připravované změny regulace zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a (v) závěr.

Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví tvoří jeden ze segmentů finančního trhu, který patří počtem subjektů k jeho největším částem. Zároveň se jedná o sektor, kde se střetávají rozdílné zájmy pojišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a klientů – spotřebitelů. Tato rozsáhlá oblast je přitom regulována celou řadou právních předpisů ať již soukromoprávní, nebo veřejnoprávní povahy; v této souvislosti lze zmínit zejména zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (postavení České národní banky jako regulátora; dále jen „ZČNB“), zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (regulace pojišťoven při využívání distribučních sítí složených z pojišťovacích zprostředkovatelů; dále jen „ZPoj“), zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (problematika nekalých obchodních praktik; dále jen „ZOS“), zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (soukromoprávní úprava pojistných smluv; dále jen „NOZ“) nebo zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPZ“). Právě posledně citovaný právní předpis hraje kruciální úlohu při regulaci zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví; vzhledem ke skutečnosti, že tento předpis nabyl účinnosti 1. 1. 2005, má za sebou více než dekádu prověřování denní praxí ve všech aspektech: ochrana spotřebitele, regulace počtu pojišťovacích zprostředkovatelů, efektivita dohledu České národní banky (dále jen „ČNB“) nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů a jejich sankcionování.

Bez nadsázky lze říci, že denní prověřování jednotlivých ustanovení ZPZ praxí přineslo celou řadu možností kriticky zkoumat tento právní předpis, včetně všech jeho nedostatků, které poskytují názorný příklad selhání v oblasti regulace subjektů působících na finančním trhu. Tyto četné nedostatky pak obzvláště vyniknou, pokud srovnáme ZPZ s jiným právními předpisy, regulujícími další odvětví finančního trhu – např. se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“) a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na příkladu ZPZ, jakým způsobem může ovlivňovat nedostatečně nastavená regulace určitého odvětví způsob jeho fungování. Příspěvek je rozdělen do 5 samostatných částí: (i) zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví jako součást pojistného trhu, (ii) základní rysy regulace zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, (iii) kritická analýza ZPZ, (iv) připravované změny regulace zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a (v) závěr. Nejrozsáhlejší je přitom druhá část, která se rozpadá na 4 samostatné kapitoly, věnované kategoriím pojišťovacích zprostředkovatelů, povinnostem pojišťovacích zprostředkovatelů při zprostředkovávání pojištění vůči klientům, řízení distribučních sítí pojišťovacích zprostředkovatelů pojišťovnami a sankční nástroje ČNB vůči pojišťovacím zprostředkovatelům. Závěrečná část je pak věnována nově připravovanému zákonu o distribuci v pojišťovnictví (dále jen „ZDP“), prostřednictvím kterého by mělo dojít k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění do českého právního řádu.

1. Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví jako součást pojistného trhu

Optikou počtu subjektů oprávněných vykonávat svoji činnost v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictvím patří oblast zprostředkování pojištění k největším segmentům finančního trhu; v této souvislosti lze odkázat na statistiku vedenou v této souvislosti ČNB zachycující vývoj jednotlivých subjektů finančního trhu za posledních 5 let[1]:

Kategorie / stav ke dni 31.12.2016 31.12.2015 31.12.2014 31.12.2013 31.12.2012
Investiční zprostředkovatelé 7 342 7 463 7 554 7 670 8 810
Vázaní zástupci  26 614 26 659 26 056 25 821 20 045
Pojišťovací zprostředkovatelé 167 850 162 955 157 245 150 418 141 809 [2]
Směnárníci 988 984 970 960 933

Výše uvedený enormní počet subjektů působících v oblasti zprostředkování pojištění má své specifické důvody. Primárně je nutné poukázat na skutečnost, že pojišťovny při nabídce a prodeji pojistných produktů mohou postupovat třemi způsoby – buď je nabízet a prodávat prostřednictvím (i) svých zaměstnanců v rámci vlastní obchodní služby, (ii) pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří jsou sice de lege samostatnými subjekty oddělenými od pojišťovny, ale pojišťovna je majetkově ovládá (v případě právnických osob) nebo daní pojišťovací zprostředkovatelé vykonávají svoji činnost výhradně pro danou pojišťovnu[3], a nebo (iii) prostřednictvím pojišťovacích zprostředkovatelů, nad kterými pojišťovna nemá kontrolu, a tito pojišťovací zprostředkovatelé nabízí konkurenční pojistné produkty vícero pojišťoven[4]. Počet pojišťovacích zprostředkovatelů pak také kontrastuje s počtem zaměstnanců pojišťoven, které mají sídlo v České republice, a kteří jsou zařazeni do tzv. obchodní služby, tedy té části činnosti pojišťovny, která je orientována na nabídku a prodej pojistných produktů[5]:

2015 2014 2013 2012 2011 2010
Počet zaměstnanců v obchodní službě 2545 2668 2782 2811 2797 3029

Z výše uvedené statistiky je tedy zřejmé, že pojišťovny de facto nabídku a prodej pojištění outsourcovaly na pojišťovací zprostředkovatele. V této souvislosti je také nutné upozornit na skutečnost, že oblast pojišťovnictví patří k těm, kde Finanční arbitr zahájil v roce 2016 nejvyšší počet řízení[6]: platební služby (zahájeno 117 řízení), spotřebitelský úvěr (zahájeno 233 řízení), investování (zahájeno 47 řízení), životní pojištění (1 132 řízení), směnárenská činnost (zahájeno 33 řízení), stavební řízení (zahájeno 389 řízení), řízení o pokutě (12 řízení). Z celkového počtu 1963 řízení zahájených Finančním arbitrem v roce 2016 připadalo 1 132 řízení na oblast životního pojištění.

2. Regulace zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví

Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví zahrnuje několik oblastí; s tímto faktem pak koresponduje skutečnost, že činnost pojišťovacích zprostředkovatelů je upravena jak normami veřejného práva, tak i práva soukromého a je roztříštěna do celé řady právních předpisů.

Prvním předpisem, který je nutné zmínit v souvislosti s regulací činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů, je ZČNB; ustanovení § 44 odst. 1 písm. c) ZČNB přisuzuje ČNB postavení orgánu dohledu v pojišťovnictví; ustanovení § 44 odst. 2 ZČNB pak definuje dohled jako: (i) udělování povolení a licencí k činnostem podle jiných právních předpisů, (ii) kontrola plnění podmínek obsažených v povolení, (iii) kontrola dodržování právních předpisů, (iv) získávání informací potřebných k výkonu dohledu, (v) ukládání opatření k nápravě a sankcí, (vi) řízení o správních deliktech a přestupcích. Dále je v souvislosti s funkcí dohledového orgánu ČNB nutné zmínit ustanovení § 49a odst. 1 ZČNB, dle kterého je ČNB oprávněna za účelem interpretace právních předpisů vydávat úřední sdělení.

Dalším právním předpisem, který upravuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, je ZPoj; ten stanoví pojišťovnám v § 6 odst. 1 ZPoj povinnost jednat při výkonu pojišťovnictví s odbornou péčí a mít za tímto účelem vytvořený vnitřní řídící a kontrolní systém. Dále, § 6 odst. 3 ZPoj zakazuje pojišťován používat ke zprostředkování pojištění nebo při likvidacích pojistných událostí služeb nelicencovaných subjektů. Porušení tohoto ustanovení je kvalifikováno v souladu s § 120 odst. 1 písm. d) ZPoj jako přestupek s maximální možnou sankcí 1 mil. Kč.

Právním předpisem, který nejvíce reguluje oblast zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, je ZPZ. Tento právní předpis je výsledkem transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (dále jen „Směrnice“), která tvoří jeho základ, obohacený o celou řadu českých specifik.

ZOS je jedním z dalších právních předpisů, které regulují činnost pojišťovacích zprostředkovatelů, a to tím, že definuje v § 4 nekalé obchodní praktiky, a to konkrétně v § 5 klamavá konání, v § 5a klamavá opomenutí a v § 5b agresivní obchodní praktiky. Aplikace těchto praktik vůči spotřebitelům je pak v souladu s § 24 odst. 1 písm. a) ZOS přestupkem s maximální výší sankce 5 mil. Kč.

V souvislosti se zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví pak nelze opomenout ani NOZ, který upravuje v § 2758 a násl. problematiku pojistných smluv. V této souvislosti je nutné upozornit na vztah mezi NOZ a ZPZ, když ZPZ trochu nesystematicky obsahuje v § 21a a násl. výčet informací, které mají být klientovi poskytnuty před sjednáním pojištění. Jedná se o výsledek lapsu, který vznikl při rušení zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013, který totožné informace obsahoval v § 66, a kdy toto ustanovení nebylo vtěleno do NOZ, který výše uvedený předpis nabytím účinnosti zrušil.

2.1. ZPZ jako základní předpis regulace zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví

Klíčovou právní normou, která definuje základní podmínky zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, je ZPZ, který definuje: (i) zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, (ii) výčet subjektů oprávněných vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, (iii) dohled ČNB nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů, (vi) povinnost pojišťovacích zprostředkovatelů při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví vůči klientům.

2.2. Definice zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví

Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví je v ZPZ definována jak pozitivně, tak negativně. Pozitivní vymezení zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví obsahuje § 3 písm. a) ZPZ, dle kterého je zprostředkovatelskou činností: „1. předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv, 2. provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, 3. uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána, nebo 4. pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv.“ V souvislosti s citovanou pozitivní definicí zprostředkovatelské činnost je nutné upozornit zejména na termín „provádění přípravných prací“, obsažený v § 3 písm. a) bod č. 2 ZPZ; definice tohoto termínu v ZPZ absentuje, a proto záleží zejména na rozhodovací praxi ČNB v kontextu konkrétních případů, jaká činnost bude jako přípravné práce v pojišťovnictví definována[7].

Podstatně rozsáhlejší negativní vymezení zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví (tedy určení rozsahu činností, které nelze považovat za zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví) obsahuje § 2 ZPZ; v konkrétní rovině se jedná o dva okruhy činností. V případě § 2 písm. a) ZPZ není zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví příležitostná poradenská činnost spočívající v poskytování informací v rámci výkonu jiné profese nebo poskytování obecných informací, a to za předpokladu, že cílem není sjednání pojištění nebo plnění z pojistné nebo zajišťovací smlouvy, případně vypracování posudku související se škodnou událostí. V případě § 2 písm. b) ZPZ pak není zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví činnost, u které jsou kumulativně naplněny následující podmínky: (i) sjednávané pojištění vyžaduje pouze znalosti o pojištění, (ii) nejedná se o životní  pojištění nebo pojištění odpovědnosti za škodu, (iii) zprostředkování pojištění je doplňkem jiné podnikatelské činnosti, (iv) sjednávané pojištění je doplňkem jiné služby, (v) výše ročního pojistného nepřesahuje 500 EUR a délka pojištění včetně jeho prodloužení 5 let.

2.3. Kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů a problematika důvěryhodnosti

ZPZ uvádí v § 4 taxativní výčet 6 kategorií pojišťovacích zprostředkovatelů, které mohou na území ČR vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví; těmito kategoriemi jsou:

  • vázaný pojišťovací zprostředkovatel (§ 5 ZPZ; dále jen „VPZ“),
  • podřízený pojišťovací zprostředkovatel (§ 6 ZPZ; dále jen „PPZ“),
  • pojišťovací agent (§ 7 ZPZ, dále jen „PA“),
  • výhradní pojišťovací agent (§ 6a ZPZ; dále jen „VPA“),
  • pojišťovací makléř (§ 8 ZPZ; dále jen „PM“),
  • pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika (§ 9).

Následující část příspěvku bude věnována výhradně problematice prvních 5 kategorií pojišťovacích zprostředkovatelů.

Za účelem systematizace jednotlivých kategorií pojišťovacích zprostředkovatelů lze jednotlivé kategorie od sebe navzájem odlišit podle faktorů uvedených v následující tabulce:

 

VPZ PPZ PA VPA PM
Vykonává činnost jménem a na účet Pojišťovny  Pojišťovacího zprostředkovatele Pojišťovny Pojišťovny Klienta 
Vykonává činnost pro jednu / vícero pojišťoven nebo pojišťovacích zprostředkovatelů Pro vícero pojišťoven Pro vícero pojišťovacích zprostředkovatelů Pro vícero pojišťoven Pouze pro jednu pojišťovnu Vyhledává produkty napříč trhem
Je vázán pokyny pojišťovny / klienta Vázán pokyny pojišťovny Vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele Vázán pokyny pojišťovny Vázán pokyny pojišťovny Vázán pokyny klienta
Odměna za činnost vyplácena Pojišťovnou Pojišťovacím zprostředkovatelem Pojišťovnou  Pojišťovnou  Pojišťovnou 
Nabízí konkurenční produkty vícero pojišťoven Produkty nesmí být konkurenční Ano, mohou být konkurenční Ano, mohou být konkurenční Ne Vyhledává produkty napříč trhem
Vyžadováno pojištění  Ne Ne  Ano Ne Ano 
Pojišťovna / pojišťovací zprostředkovatel, pro kterého je činnost vykonávána, nese odpovědnost za škodu Za škodu nese odpovědnost pojišťovna Za škodu nese odpovědnost nadřízený pojišťovací zprostředkovatel Ne   Za škodu nese odpovědnost pojišťovna Ne  
Kvalifikační stupeň pro získání registrace Základní kvalifikační stupeň Základní kvalifikační stupeň Střední kvalifikační stupeň Základní kvalifikační stupeň Vyšší kvalifikační stupeň
Inkasuje pojistné a vyplácí pojistné plnění Neinkasuje pojistné a nevyplácí pojistná plnění Neinkasuje pojistné a nevyplácí pojistná plnění Na základě zmocnění pojišťovny  Na základě zmocnění pojišťovny  Na základě zmocnění klienta
Počet subjektů k 1. 1. 2017[8] 12 823 111 396 1 381 41 450 783
2.4. Problematika důvěryhodnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a registrace na „věčné časy“

V případě požadavků na získání registrace považuji za vhodné poukázat na problematiku důvěryhodnosti pojišťovacího zprostředkovatele a registrace na tzv. „věčné časy“.

Problematika důvěryhodnosti pojišťovacích zprostředkovatelů – fyzických a právnických osob – je upravena v § 19 a § 20 ZPZ, a to taxativním výčtem podmínek, za jejichž splnění se považuje subjekt za nedůvěryhodný. Za důvěryhodné jsou v souladu s § 19 automaticky považovány fyzické osoby, které: (i) nebyly odsouzeny za spáchání hospodářského trestného činu, trestného činu proti majetku nebo jiného úmyslného trestného činu, (ii) ohledně jejichž majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, (iii) nebyly 5 let před podáním žádosti o registraci členem statutárního orgánu právnické osoby, ohledně jejíhož majetku byl prohlášen konkurs, (iv) které nebylo odňato povolení k činnosti pojišťovacího zprostředkovatele. V souladu s § 20 ZPZ jsou za důvěryhodné považovány právnické osoby: (i) které nebyly pravomocně odsouzeny za pravomocný trestný čin, (ii) u kterých podmínku důvěryhodnosti splňují fyzické osoby – členové statutárního orgánu, (iii) kterým nebylo odňato povolení k činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a (iv) ohledně jejichž majetku nebyl prohlášen konkurs.

Registrace je ČNB prováděna na časově neomezené období; ke zrušení registrace přitom z důvodu nevykonávání činnosti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví může dojít v souladu s § 17 odst. 1 písm. d) ZPZ v případě, že pojišťovací zprostředkovatel po dobu 2 let nevykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. V praxi přitom platí, že tuto skutečnost nemusí ČNB promptně zjistit – zjistit tuto skutečnost lze např. při výkonu kontroly u konkrétního subjektu (nadřízeného pojišťovacího zprostředkovatele).

2.5. Sankční ustanovení

Problematika přestupků pojišťovacích zprostředkovatelů a žadatelů o registraci z řad fyzických a právnický osob je upravena v § 26 odst. 1 a 2 ZPZ; v souladu s § 26 odst. 1 se přestupku dopustí právnická nebo fyzická osoba, která v žádosti do zápisu registru pojišťovacích zprostředkovatelů uvede nepravdivé údaje, nebo PA a PM, kteří ve výročním výkazu činnosti uvedou nesprávné údaje. Ustanovení § 26 odst. 2 ZPZ obsahuje celkem 4 skutkové podstaty přestupků; přestupku se tak dopustí pojišťovací zprostředkovatel, který vyžaduje jako podmínku podílení se na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví od zájemce o takovou činnost vstupní poplatek, nebo vyplácí odměny za nově získané osoby k takové činnosti [§ 26 odst. 2 písm. c) a d) ZPZ], vykonává činnost v rozporu s údaji zapsanými v registru pojišťovacích zprostředkovatelů [§ 26 odst. 2 písm. a) ZPZ] nebo ve lhůtě stanovené ČNB nesplní opatření k nápravě [§ 26 odst. 2 písm. b) ZPZ].

V případě sankčních ustanovení ZPZ je nutné poukázat na absenci skutkové podstaty dvou (ve vztahu k základním cílům ZPZ[9] klíčovým) přestupků, a to přestupku spočívajícím ve výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví bez příslušné registrace a přestupku spočívajícího v porušení povinnosti jednat s odbornou péčí podle § 21 odst. 1 ZPZ. V prvním případě je však nutné poukázat na skutečnost, že ZPoj v § 6 odst. 3 ZPoj stanoví pojišťovnám povinnost při nabídce a prodeji pojištění spolupracovat pouze s registrovanými pojišťovacími zprostředkovateli; porušení této povinnosti je pak v § 120 odst. 2 písm. h) ZPoj definováno jako přestupek s výší sankce dle § 120 odst. 5 ZPoj až do výše 50 mil. Kč.

Absence skutkové podstaty výše uvedených dvou přestupků však není jediným nedostatkem ZPZ ve vztahu k efektivnímu sankcionování porušení jednotlivých ustanovení ZPZ; namátkou lze zmínit např. absenci sankcí za porušení informační povinnosti klienta (§ 21 odst. 5 a 6 ZPZ a dále § 21a až § 21f ZPZ), neodevzdání ročního výkazu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře (§ 22 odst. 2 ZPZ), absence povinného pojištění (např. § 7 odst. 4 ZPZ u PA). Pojišťovací zprostředkovatele pak nelze sankcionovat ani za to, že k výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví využívají neregistrované subjekty.

Následující část článku si můžete přečíst zde.


[1] Zdroj: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB30.CAS_RADA_DRUHA_STAT4

[2] K této statistice je nutné dodat, že růst počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v posledních letech výrazným způsobem ztratil na dynamice, když v průběhu světové hospodářské krize (navzdory špatným ekonomickým podmínkám) rostl počet pojišťovacích zprostředkovatelů i pěticiferným tempem – viz roky 2009 až 2011: rok 2009 - 91 118 pojišťovacích zprostředkovatelů, rok 2010 - 109 937 pojišťovacích zprostředkovatelů a rok 2011 - 132 542 pojišťovacích zprostředkovatelů.

[3] První dvě kategorie bývají nazývány interní distribuční sítě pojišťoven.

[4] Tato kategorie bývá označována jako externí distribuční síť pojišťoven.

[5] Údaje převzaty z výročních zpráv České asociace pojišťoven za roky 2012 až 2016; zdroj: www.cap.cz.

[6] Údaje převzaty z Výroční zprávy o činnosti finančního arbitra za rok 2016; zdroj: www.finarbitr.cz.

[7] V praxi tak lze zmínit zejména problematiku tzv. tipařů – osob, které nedisponují registrací pojišťovacího zprostředkovatele a které mají vyhledávat a doporučovat klienty registrovaným pojišťovacím zprostředkovatelům s tím, že rozsah jejich jednání se liší v závislosti na pojišťovacím zprostředkovateli. Faktickým cílem využívání služeb těchto osob je však zajištění nabídky pojištění a akvizice klientů. ČNB na tuto problematiku reagovala např. Úředním sdělení České národní banky ze dne 27. 8. 2010, k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele, kdy využívání služeb těchto osob definovala jako porušení povinnosti jednat s odbornou péčí podle § 21 odst. 1 ZPZ, viz cit.: „Česká národní banka se při výkonu dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů setkala s tím, že pojišťovací zprostředkovatelé využívali k některým svým činnostem osoby, které nebyly registrovány jako pojišťovací zprostředkovatelé. Tyto osoby, které byly v různém smluvním vztahu s pojišťovacím zprostředkovatelem, byly označovány např. jako tipaři, spolupracovníci, obchodní zástupci, komisionáři apod., a v řadě případů prováděly právě výše uvedené přípravné práce. Česká národní banka považuje využívání osob bez příslušné registrace k výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví za porušení povinnosti výkonu této činnosti s odbornou péčí (§ 21 odst. 1 ZoPZ).“

[8] Zdroj: www.cnb.cz

[9] Kterými jsou tedy ochrana klienta a regulace odvětví zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví prostřednictvím stanovenímpožadavků na vstup do odvětví.

zprostředkovatel pojištění pojišťovna pojištění

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články