Menu

Články

Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí v kontextu 12 let jeho aplikace a připravovaného zákona o distribuci v pojišťovnictví, část III.

ČlánkySprávní právoMgr. Pavel Švásta22.11.2017
Mgr. Pavel Švásta22.11.2017

V poslední části příspěvku představuje autor připravovanou právní úpravu v oblasti distribuce pojištění, zejména s ohledem na to, jak se vypořádává s nedostatky současné úpravy v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

Předchozí část článku si můžete přečíst zde.

4. Reflexe nedostatků ZPZ v nově připravovaném ZDP

Vzhledem ke skutečnosti, že v době vzniku tohoto příspěvku byly v plném proudu práce na finální verzi ZDP[1], považuji za vhodné věnovat závěrem pozornost tomu, jakým způsobem se tato nová právní norma, regulující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, vypořádala s dlouholetými nedostatky vytknutými ZPZ v předchozích částech tohoto příspěvku. 

4. 1. Redukce počtu kategorií pojišťovacích zprostředkovatelů

Primárně je nutné upozornit na skutečnost, že ZDP značným způsobem redukuje počet kategorií pojišťovacích zprostředkovatelů, a to fakticky na 3: (i) samostatné zprostředkovatele (§ 5 ZDP; vykonávají svoji činnost na základě smlouvy uzavřené s jednou nebo vícero pojišťovnami nebo klientem), (ii) vázané zástupce (§ 12 ZDP; vykonává činnost výhradně pro 1 zastoupeného) a (iii) zahraniční zprostředkovatele. Paralelní registraci vázaného zástupce a samostatného zprostředkovatele pro futuro vylučuje navrhované znění § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, dle kterého ČNB nezapíše do registru jako vázaného zástupce subjekt, který je již zapsán jako samostatný zprostředkovatel[2].

4. 2. Správní uvážení v oblasti hodnocení důvěryhodnosti a konec registrací na věčné časy

Velkých změn doznává i problematika posuzování důvěryhodnosti o registraci samostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcem. V souladu s § 59 odst. 1 ZDP se za důvěryhodnou osobu považuje mimo jiné subjekt, který dává: „(…) předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona.“ Taxativní výčet podmínek, kdy určitá osoba není důvěryhodná, pak obsahuje § 59 odst. 2 ZDP[3]; v této souvislosti vyvstává otázka vztahu § 59 odst. 1 a odst. 2 ZDP. Dle důvodové zprávy k navrhovanému znění § 59 ZDP platí, že pokud je osoba shledána důvěryhodnou dle § 59 odst. 2 ZDP, ještě to automaticky neznamená, že by nemohla být považována za nedůvěryhodnou v intencích § 59 odst. 1 ZDP, neboť zde mohou být i jiné důvody nedůvěryhodnosti. Ustanovení § 59 odst. 1 ZDP má tak povahu generální klauzule[4].

ZDP také přináší změnu v oblasti registrací na tzv. věčné časy; jak samostatný zprostředkovatel, tak vázaný zástupce by pro futuro měli získávat registraci max. na rok, resp. do konce kalendářního roku následujícím po roce, ve kterém byli ČNB zapsáni do registru. Pro prodloužení registrace o další rok bude nezbytně nutné, aby samostatní zprostředkovatelé a vázaní zástupci uhradili každý rok registrační poplatek; v této souvislosti lze odkázat na navrhovaná znění § 8 ZDP[5] a § 15 odst. 2 a 3 ZDP[6]. V daném případě tak registrace zanikne ex lege na základě neuhrazení poplatku, nikoliv deklaratorním rozhodnutím ČNB.

4. 3. Rozšíření sankcí a zrušení registrace za opakované nebo závažné porušení povinnosti jednat s odbornou péčí

ZDP v navrhovaném znění také reflektuje další 3 kontroverzní nedostatky svého předchůdce, a to problematiku: (i) absence přímého sankcionování subjektů, které zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vykonávaly bez registrace, (ii) absence sankcí za porušení povinnosti jednat s odbornou péčí a (iii) absence zrušení registrace za závažné nebo opakované porušení ZDP.

Primárně, navrhované znění § 105 odst. 1 písm. c) ZDP[7] obsahuje skutkovou podstatu přestupku výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví bez příslušné registrace, za které lze v souladu navrhovaným zněním § 105 odst. 3 písm. b) ZDP uložit pokutu až do výše 18 920 tis. Kč v případě podnikajících fyzických osob a 135 125 tis. Kč v případě právnických osob[8].

Navrhované znění ZDP také přináší výraznou změnu na poli porušení povinnosti jednat vůči klientovi s odbornou péčí; navrhované znění § 103 odst. 1 písm. d) ZDP[9] definuje skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v porušení povinnosti odborné péče, kdy za spáchání tohoto přestupku bude pro futuro dle navrhovaného znění § 103 odst. 2 b) ZDP možné uložit pokutu až do výše 18 920 tis. Kč v případě podnikajících fyzických osob a až do výše 135 125 tis. Kč v případě právnických osob[10].

Připravovaný ZDP se také vypořádává s deficitem svého předchůdce, ZPZ v oblasti možnosti zrušení registrace distributorovi pojištění v případě, že ten závažně poruší povinnost jednat s odbornou péčí vyplývající mu ze ZDP. V konkrétní rovině lze odkázat na připravované znění § 96 odst. 1 písm. c) ZDP[11], dle kterého ČNB zruší registraci samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci v případě, že závažným způsobem nebo opakovaně poruší povinnosti stanovené mu při distribuci pojištění. Nebude tak pro futuro nutné nejdříve distributorovi pojištění uložit opatření k nápravě a až následně – za jeho nesplnění – mu zrušit registraci[12].

5. Závěr

Analýzou výše uvedených nedostatků ZPZ a jejich dopadů na oblast zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví lze uvést následující. ZPZ od svého počátku trpěl zásadními nedostatky, které měly přímý negativní dopad do formování segmentu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Za dominantní nedostatek ZPZ lze označit skutečnost, že ačkoliv jeho primárním cílem byla ochrana klientů při zprostředkování pojištění, tento zákon nedisponoval žádným sankčním ustanovením, prostřednictvím kterého by bylo možné efektivně stíhat porušení povinnosti jednat s odbornou péčí dvěma nejtvrdšími tresty – zrušením registrace nebo peněžitou pokutou. Důkazem, že na tuto skutečnost spoléhala celá řada subjektů, je pak vysoký počet stížností, které ČNB evidovala v oblasti ochrany spotřebitele. Dále, obzvláště výrazně pak tento nedostatek vynikne např. ve srovnání s úpravou podobného institutu v ZPKT ve vztahu k OCP a IZ.

Dalším nedostatkem ZPZ je pak způsob nastavení fungování registrací, které de facto sabotují jednu z funkcí ČNB při výkonu dohledu nad tímto segmentem, a to vedení statistiky subjektů, které vykonávají zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Prohlubující se gap mezi počtem registrovaných subjektů, které svoji činnost vykonávají na straně jedné, a subjektů, které disponují příslušnou registrací na straně druhé, byl výstižně ilustrován na případu registrací VPA. V podmínkách českého pojistného trhu je pak per se nemyslitelné, že by na něm mohlo být aktivních více jak 160 tis. pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří by tak tvořili více jak 1,6 % populace České republiky, a kteří by skutečně vykonávali svoji činnost na pravidelné bázi. V kontextu digitalizace coby jednoho z moderních trendů při sjednávání pojištění lze přitom i v této oblasti pozorovat proces, kdy celá řada pojišťovacích zprostředkovatelů a pojišťoven nabízí možnost sjednání některých typů pojištění online, což je jeden z faktorů svědčící domněnce, že počet pojišťovacích zprostředkovatelů fakticky vykonávajících svoji činnost i nadále (v rozporu se statistikou ČNB) klesá.

Řešení výše uvedených nedostatků existovalo, jak dokazuje mimo jiné i připravovaný ZDP, nebo ZPKTZSÚ. Pro futuro bude zajímavé sledovat, jaký dopad bude mít přijetí ZDP do segmentu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, a to zejména ve vztahu k počtu zrušených registrací z důvodu porušení povinnosti jednat s odbornou péčí nebo z důvodu nevykonávání činnosti, případně sankcí uložených podle tohoto zákona za porušení odborné péče v kontextu výše sankcí dosud ukládaných podle ZOS.


[1] Při přípravě tohoto článku bylo vycházeno ze znění připravovaného ZDP tak, jak je publikován na stránkách Ministerstva financí: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/pojistovnictvi/distribuce-pojisteni/2017/zahajeni-mezirezortniho-pripominkoveho-r-28026

[2] Cit. navrhovaného znění § 13 odst. 1 písm. b) ZDP: „Česká národní banka na základě oznámení podle § 14 podaného zastoupeným zapíše do registru vázaného zástupce, pokud (…) ten, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcem“

[3] Viz navrhované znění § 59 odst. 2 ZDP: „Důvěryhodnou pro účely tohoto zákona není fyzická osoba, a) která byla pravomocně odsouzena pro zločin, pro přečin proti majetku nebo pro přečin  hospodářský, b) ohledně jejíhož majetku bylo v posledních 5 letech před rozhodným dnem, nebo kdykoliv poté vydáno rozhodnutí o úpadku, c) která byla v posledních 5 letech před rozhodným dnem, nebo kdykoliv poté členem statutárního nebo dozorčího orgánu nebo správní rady nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby, 1. ohledně jejíhož majetku bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, nebo 2. byl-li konkurs na její majetek zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, nebo d) které bylo v posledních 5 letech před rozhodným dnem nebo kdykoliv poté odňato oprávnění udělené Českou národní bankou z důvodu porušení právní povinnosti.“

[4] Cit. odůvodnění navrhovaného znění § 59 odst. 1 ZDP z důvodové zprávy: „Ustanovení o důvěryhodnosti pro fyzické i právnické osoby jsou uvozena generálními klauzulemi. Výčty v obou odstavcích označených číslem 2, jsou tak demonstrativní a obsahují převážně takové podmínky, které jsou obsaženy Směrnici. Znamená to tedy, že existují i jiné skutečností, které brání důvěryhodnosti osoby, a které lze podle správního uvážení založeného na zásadě spravedlnosti a rozumnosti. Např. za nedůvěryhodnou by měla být považována též osoba, která se podílela (byla vedoucí osobou či se jinak přímo podílela) na činnosti, která byla důvodem odnětí oprávnění podle § 59 odst. 2 písm. a) a d), neboť důvěryhodnost je narušena obdobným způsobem i v případě, že se žadatel podílel na vzniku důvodů pro odebrání oprávnění např. v pozici vedoucí osoby.“

[5] Cit. navrhované znění § 8 ZDP: „(1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl samostatný zprostředkovatel zapsán do registru. (2) Oprávnění se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí samostatnému zprostředkovateli zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu.“

[6] Cit. navrhované znění § 15 odst. 2 a 3 ZDP: „(2) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do registru. (3) Oprávnění se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí zastoupenému zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu.“

[7] Cit. navrhovaného znění § 105 odst. 1 písm. c) ZDP: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že (…) v rozporu s § 4 neoprávněně zprostředkovává pojištění nebo zajištění.“

[8] Cit. navrhovaného znění § 105 odst. 3 písm. b) ZDP: „Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do (…) 18 920 000 Kč v případě fyzické osoby nebo 135 125 000 Kč v případě právnické osoby, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c).“

[9] Cit. navrhovaného znění § 103 odst. 1 písm. d) ZDP: „Ten, kdo je oprávněn distribuovat pojištění nebo zajištění, se dopustí přestupku tím, že (…) v rozporu s § 64 odst. 1 nejedná kvalifikovaně, čestně, přiměřeně, transparentně nebo spravedlivě nebo nezohledňuje práva a zájmy zákazníka…“

[10] Cit. navrhovaného znění § 103 odst. 2 b) ZDP: „Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do (…) 18 920 000 Kč v případě fyzické osoby nebo 135 125 000 Kč v případě právnické osoby, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f) až i), k) nebo l).“

[11] Viz navrhované znění § 96 odst. 1 písm. c) ZDP: „Česká národní banka může odejmout oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupce, nebo může odejmout akreditaci akreditované osobě, jestliže (…) samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo akreditovaná osoba opakovaně nebo závažně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při zprostředkování pojištění nebo zajištění nebo při pořádání odborných zkoušek nebo programů následného vzdělávání.“

[12] K tomu viz důvodová zpráva k navrhovanému znění § 96 ZDP: „Uložení opatření k nápravě není obligatorním mezistupněm před odnětím povolení k činnosti. Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti i bez předchozího uložení opatření k nápravě, pokud to je odůvodněno závažností přestupku dohlížené osoby.“

Mgr. Pavel Švástadoktorand na Katedře správního práva a správní vědy PF UK v Praze
0%
Hodnocení článku
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři