JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M. (*1979) vystudoval Právnickou fakultu UK a obor politilogie na Filosofické fakultě UK. Se svým společníkem Petrem Tesaříkem v roce 1998 založil společnost Internet Info, která provozuje web o českém internetu Lupa.cz. Zajímá se mimo jiné i o volby a volební systémy.

Rozhovor - Marek Antoš: Máme příliš slabou vládu

Institut mimosoudního vyrovnání by nově mohl být zakotven v zákoně o ochraně spotřebitelů. Pomoci by měl proti nekalým obchodním praktikám. Spotřebitelské spory by v budoucnu mohla řešit Česká obchodní inspekce, profesní komory s povinným členstvím nebo spotřebitelské organizace s povolením ministerstva. Vládní návrh z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu ve středu schválila Sněmovna.

Nové možnosti pro spotřebitele. Novela zavádí institut mimosoudního vyrovnání

Parlamentní systém by se mohl přeměnit na polo-prezidentský, cesty k němu jsou v zásadě dvě, říká v rozhovoru pro Právní Prostor JUDr. Tomáš Havel, Ph.D. Se svým příspěvkem zabývajícím se mimo jiné i tématem role prezidenta republiky při utváření a ustavení vlády v České republice vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Úkolem prezidenta je hledat většinovou vládu, říká Tomáš Havel

Hlavní problém odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti spočívá v otázce pasivity a aktivního vědomí o protiprávnosti zpracovávaných informací, říká v rozhovoru pro Právní prostor Mgr. František Korbel, Ph. D. Se svým příspěvkem na téma Ne-odpovědnost poskytovatelů služeb informační společnosti v digitálním světě vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

O odpovědnosti poskytovatelů služeb často rozhodují drobné nuance, říká František Korbel

Velkým přínosem pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání je publicita, která se nařízení GDPR věnuje, říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. David Borovec. Se svým příspěvkem na téma ochrana osobních údajů v personální praxi vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Analýza dat zabere malému zaměstnavateli několik dní, říká David Borovec k GDPR

Všechna pravomocná soudní rozhodnutí by měla být publikovaná, říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. Lukáš Králík, Ph.D. Se svým příspěvkem zabývajícím se tématem tvorby a publikace judikatury vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Českou tradici záznamů soudních rozhodnutí můžeme řadit mezi nejstarší a nejvyspělejší, říká Lukáš Králík

Nástrojem regulace na poli mediální koncentrace může být soutěžní právo, říká v rozhovoru pro Právní prostor doc. JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D. Se svým příspěvkem na téma možnost omezení koncentrace médií vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Některá média zcela ztratila své demokratické instinkty, říká Aleš Rozehnal

Ve smlouvách lze i nadále bez ohledu na samotný brexit volit pro smluvní i mimosmluvní závazky právo anglické, říká v rozhovoru pro Právní prostor advokátka Allen & Overy Petra Myšáková. Vedle otázek týkajících se brexitu se ve své praxi zabývá především mezinárodním právem soukromým a financováním různých typů aktiv.

Klienti se obávají, jak obstojí jejich smlouvy po brexitu, říká Petra Myšáková

„V procesu přípravy by měl být co nejširší okruh zaměstnanců organizace,” říká v rozhovoru pro Právní prostor Mgr. Andrea Kovářová. Ta se svým příspěvkem týkajícím se vnitřních předpisů a procesu jejich tvorby vystoupí na konferenci Právo ve veřejné správě.

Interní směrnice podporují efektivitu veřejné správy, říká Andrea Kovářová

Přístup k osobním údajům jako je plat či odměna by měl být buď zcela výjimečný nebo předvídatelný s ohledem na funkci ve veřejné správě, říká v rozhovoru pro Právní prostor Miroslav Mocek z Krajského úřadu Pardubického kraje. Ten se svým příspěvkem o zpřístupňování informací o platech a odměnách vystoupí na konferenci Právo ve veřejné správě.

GDPR se svým způsobem promítlo i do poskytování informací o platech, říká Miroslav Mocek

„Ve státní správě bych si přála kvalitní digitalizaci v oblasti zadávání veřejných zakázek,” říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. Kateřina Černá, členka Rady vlády pro informační společnost a lídr cíle IV. Informační koncepce České republiky, která vystoupí se svým příspěvkem o digitalizaci veřejné správy během kongresu Právo ve veřejné správě v Praze.

Mým cílem je moderní pojetí HR a vzdělávání ve věřejné správě, říká Kateřina Černá

Rozvržení pracovní doby často bývá tvrdým oříškem. Jednosměnné rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku sice většinou nepřináší větší obtíže, ale co dělat, když je nutné zavést vícesměnný provoz, konto pracovní doby nebo pružnou pracovní dobu? Jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Jak je to s nepřetržitými odpočinky a přestávkami? Na co všechno je třeba myslet, když zaměstnanci pracují přesčas nebo drží pracovní pohotovost? A jak evidovat pracovní dobu – stačí pouze výpis z docházkového systému?

Pracovní doba názorně a prakticky (workshop)

Evropská unie – jednota v rozmanitosti

Zveme Vás na veletrh pracovních příležitostí ELSA Job Fair 2021. Uskuteční se ve dnech 2. a 3. 11. 2021 se na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni.

ELSA Job Fair 2021

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Soudem doporučené maskování

Jak jsi na tom, justice?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

Proč by mělo být dítě svěřováno do společné péče obou rodičů?

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou. 

Problematika běhu promlčecích lhůt

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Příspevky autora