Nové možnosti pro spotřebitele. Novela zavádí institut mimosoudního vyrovnání
Institut mimosoudního vyrovnání by nově mohl být zakotven v zákoně o ochraně spotřebitelů. Pomoci by měl proti nekalým obchodním praktikám. Spotřebitelské spory by v budoucnu mohla řešit Česká obchodní inspekce, profesní komory s povinným členstvím nebo spotřebitelské organizace s povolením ministerstva. Vládní návrh z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu ve středu schválila Sněmovna.
„Občané se budou moci díky institutu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, vyhnout zdlouhavým a náročným soudním řízením. Spotřebitel se namísto soudního sporu, což ho stojí čas a peníze, obrátí na konciliátora a nemusí tak rezignovat na svá spotřebitelská práva, což se dosud z obav ze soudního řešení často děje,” řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Mimosoudní řešení sporů by mělo být rychlejší a také zdarma. Pokud dojde k zahájení mimosoudního řešení sporů spotřebitelem, bude podnikatel povinen na něm úzce spolupracovat. V opačném případě mu hrozí pokuta až jeden milion korun. Návrh na řešení sporů budou moci spotřebitelé podat do jednoho roku, a to písemně, ústně či online do protokolu.
Přísnější podmínky pro pořadatele předváděcích akcí
Novela dále počítá se zpřísněním podmínek pro pořádání předváděcích akcí. Prodávající bude muset informovat spotřebitele i Českou obchodní inspekci o cenách výrobků či služeb, které hodlá na akci nabízet. Do rukou spotřebitelů se už tak například nedostanou letáčky lákající na akci bez vyznačení cen. Pořadatelé těchto akcí nebudou moci přijímat peněžitá či jiná plnění během akce nebo před uplynutím sedmi dnů od jejího konání. Spotřebitele by měla ochránit před praktikami takzvaných šmejdů a zamezit případům, kdy kupující využije svého práva na odstoupení od smlouvy do dvou týdnů od jejího uzavření, k jehož naplnění ale nedojde například kvůli tomu, že podnikatel společnost zruší. Kromě pokuty hrozí za porušení tohoto zákazu i odebrání živnostenského oprávnění.
Průběh předváděcích akcí by si díky novele mohli inspektoři České obchodní inspekce nahrávat, a to i bez souhlasu jejich pořadatelů.
Bílé ani modré linky nekončí
Schválená novela zákona upravuje také ustanovení, které ošetřuje způsob komunikace mezi obchodníkem a spotřebitelem. Prodávající nebude nadále moci k hovorům v souvislosti s uzavřenou smlouvou využívat veřejnou komunikační službu za vyšší než obvyklé ceny. Společnost dTest, která dlouhodobě upozorňuje na mnohdy velmi vysoké poplatky za volání na takzvané modré a bílé linky, ale argumentuje, že nové znění sice nabízí jednoduchou formulaci, ale za cenu možných interpretačních problémů a právní nejistoty.
„Schválené ustanovení hovoří pouze o běžné ceně hovoru, ovšem už nevysvětluje, co se jí rozumí. Bohužel tudíž podle našeho názoru neochrání spolehlivě spotřebitele před používáním drahých zákaznických linek, a navíc nemusí být v souladu s evropskou legislativou,“ okomentoval novelu Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Řešením by podle dTestu bylo přijetí předpisu, který by ukládal kolik a jak se má za bílé a modré linky účtovat.
Modré a bílé linky
Bílé linky měly své opodstatnění především v minulosti, kdy se rozlišovalo meziměstské volání. Ať už byl zákazník odkudkoli, zaplatil vždy stejně. V případě modrých linek si volaný a volající mezi sebou rozdělí náklady za hovor. Přesto však volání levnější být nemusí. Bílé a modré linky začínají čísly 81, 83, 84 a 85. Vedle bílých a modrých linek existují také žluté a duhové, za jejich využití zaplatí volající klidně přes 90 korun za minutu. Jedná se o linky začínající čísly 900, 906, 908, 909.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


