Nové možnosti pro spotřebitele. Novela zavádí institut mimosoudního vyrovnání
Institut mimosoudního vyrovnání by nově mohl být zakotven v zákoně o ochraně spotřebitelů. Pomoci by měl proti nekalým obchodním praktikám. Spotřebitelské spory by v budoucnu mohla řešit Česká obchodní inspekce, profesní komory s povinným členstvím nebo spotřebitelské organizace s povolením ministerstva. Vládní návrh z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu ve středu schválila Sněmovna.
„Občané se budou moci díky institutu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, vyhnout zdlouhavým a náročným soudním řízením. Spotřebitel se namísto soudního sporu, což ho stojí čas a peníze, obrátí na konciliátora a nemusí tak rezignovat na svá spotřebitelská práva, což se dosud z obav ze soudního řešení často děje,” řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Mimosoudní řešení sporů by mělo být rychlejší a také zdarma. Pokud dojde k zahájení mimosoudního řešení sporů spotřebitelem, bude podnikatel povinen na něm úzce spolupracovat. V opačném případě mu hrozí pokuta až jeden milion korun. Návrh na řešení sporů budou moci spotřebitelé podat do jednoho roku, a to písemně, ústně či online do protokolu.
Přísnější podmínky pro pořadatele předváděcích akcí
Novela dále počítá se zpřísněním podmínek pro pořádání předváděcích akcí. Prodávající bude muset informovat spotřebitele i Českou obchodní inspekci o cenách výrobků či služeb, které hodlá na akci nabízet. Do rukou spotřebitelů se už tak například nedostanou letáčky lákající na akci bez vyznačení cen. Pořadatelé těchto akcí nebudou moci přijímat peněžitá či jiná plnění během akce nebo před uplynutím sedmi dnů od jejího konání. Spotřebitele by měla ochránit před praktikami takzvaných šmejdů a zamezit případům, kdy kupující využije svého práva na odstoupení od smlouvy do dvou týdnů od jejího uzavření, k jehož naplnění ale nedojde například kvůli tomu, že podnikatel společnost zruší. Kromě pokuty hrozí za porušení tohoto zákazu i odebrání živnostenského oprávnění.
Průběh předváděcích akcí by si díky novele mohli inspektoři České obchodní inspekce nahrávat, a to i bez souhlasu jejich pořadatelů.
Bílé ani modré linky nekončí
Schválená novela zákona upravuje také ustanovení, které ošetřuje způsob komunikace mezi obchodníkem a spotřebitelem. Prodávající nebude nadále moci k hovorům v souvislosti s uzavřenou smlouvou využívat veřejnou komunikační službu za vyšší než obvyklé ceny. Společnost dTest, která dlouhodobě upozorňuje na mnohdy velmi vysoké poplatky za volání na takzvané modré a bílé linky, ale argumentuje, že nové znění sice nabízí jednoduchou formulaci, ale za cenu možných interpretačních problémů a právní nejistoty.
„Schválené ustanovení hovoří pouze o běžné ceně hovoru, ovšem už nevysvětluje, co se jí rozumí. Bohužel tudíž podle našeho názoru neochrání spolehlivě spotřebitele před používáním drahých zákaznických linek, a navíc nemusí být v souladu s evropskou legislativou,“ okomentoval novelu Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Řešením by podle dTestu bylo přijetí předpisu, který by ukládal kolik a jak se má za bílé a modré linky účtovat.
Modré a bílé linky
Bílé linky měly své opodstatnění především v minulosti, kdy se rozlišovalo meziměstské volání. Ať už byl zákazník odkudkoli, zaplatil vždy stejně. V případě modrých linek si volaný a volající mezi sebou rozdělí náklady za hovor. Přesto však volání levnější být nemusí. Bílé a modré linky začínají čísly 81, 83, 84 a 85. Vedle bílých a modrých linek existují také žluté a duhové, za jejich využití zaplatí volající klidně přes 90 korun za minutu. Jedná se o linky začínající čísly 900, 906, 908, 909.
Další články
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.


