Mým cílem je moderní pojetí HR a vzdělávání ve věřejné správě, říká Kateřina Černá

„Ve státní správě bych si přála kvalitní digitalizaci v oblasti zadávání veřejných zakázek,” říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. Kateřina Černá, členka Rady vlády pro informační společnost a lídr cíle IV. Informační koncepce České republiky, která vystoupí se svým příspěvkem o digitalizaci veřejné správy během kongresu Právo ve veřejné správě v Praze.

spolupracující redaktorka
Foto: Shutterstock

V rámci vládního programu Informační koncepce České republiky se zabýváte zvýšením kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě. Co si pod tím představit?

Informační koncepce České republiky je základním dokumentem, který stanovuje principy pořizování, vytváření, správy a provozování informačních systémů veřejné správy v ČR na období pěti let. Je závazná pro všechny státní orgány a orgány územně samosprávných celků. Hlavními cíli IKČR jsou 1) uživatelsky přívětivé a efektivní on-line služby pro občany a firmy, 2) digitálně přívětivá legislativa, 3) rozvoj prostředí podporujícího digitální technologie v oblasti eGovernmentu, 4) zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě, 5) efektivní a centrálně koordinovaná ICT veřejné správy. Takže stručně řečeno je to manuál na pět let pro všechny výše uvedené oblasti. Cílem Egovernmentu je, aby do konce horizontu této koncepce platilo, že "Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, což významně přispívá k přívětivosti a celkové efektivitě výkonu veřejné správy." Můj cíl má název Zvýšení kapacit a kompetencí ve veřejné správě, kde hledám a navrhuji záměry, které budou sloužit k tomu, abychom měli zaměstnance vzdělané v této oblasti, motivované ke změnám, prostě moderní pojetí HR a vzdělávání ve veřejné správě. Je to pro mne výzva a doufám, že naplnění mého cíle přispěje k tomu, že kompetentní, vzdělaní úředníci budou naplňovat a realizovat úkoly, které se v rámci digitalizace již teď nastavují a do budoucna se bez nich neobejdeme.

Také jste v této souvislosti navrhla do výuky vysokých škol zařadit některé nové předměty. Jaké konkrétně?

Ano, na setkání České konference rektorů v říjnu tohoto roku jsem představila soubor předmětů, které se na vysokých školách nevyučují vůbec nebo jen okrajově. Jedná se o systémovou výuku legislativy eGovernmentu, systémy kvality, procesní a projektové řízení s orientací na změny, kyberbezpečnost, personalistika dle služebního zákona a zákona o úřednících, informační systémy ve veřejné správě a digitalizace ve veřejné správě. To je jen část návrhu. Měla jsem radost, že někteří rektoři již některé předměty přijali za své a zařazují je do nových akreditací studijních oborů.

Co si od toho slibujete?

Můj cíl je, aby výuka veřejné správy zahrnovala i předměty, které ji zatraktivní pro studenty a posléze takto připravení absolventi budou přínosem jak ve státní správě, tak i v municipalitách. Bez digitalizace si procesy ve veřejné správě nedovedu do budoucna představit, a proto navrhuji výše uvedené úpravy.

Nutnost digitalizace kterých služeb je podle vás momentálně nejpalčivější?

Zde musíme rozlišit státní správu a municipality, v oblasti municipalit považuji za nejpalčivější oblast digitalizace stavebního práva. Ve státní správě bych si přála kvalitní digitalizaci v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Podle indexu DESI zastáváme v žebříčku digitalizace místo v druhé polovině států EU. V čem je podle vás největší problém?

Zastávala jsem v posledních letech pozici tajemnice MČ Praha 13 a ve spolupráci s MV ČR jsme jako úřad pilotovali Czech point, datové schrány i základní registry. Dovolím si konstatovat, že všechny tyto prvky eGovernmentu jsou skvělé. Jen se některé příliš nevyužívají – např. Datové schránky. Letos se zprovoznil Portál občana, také velmi prospěšná věc. Realizací cílů IKČR se tento proces dává do pohybu, a to je pro ČR, a hlavně občany velmi dobrá zpráva. 

Lídrem v digitalizaci je dlouhodobě Estonsko. Co bychom se od něj mohli přiučit?

Ano, Estonsko je lídrem v digitalizaci, učme se od něj, aby digitalizace byla prioritou číslo jedna a aby občan a podnikatel měl procesy tak rychle realizované, jako je to v Estonsku. Jako příklad bych ráda zmínila proces založení obchodní společnosti, který v Estonsku trvá nepoměrně kratší dobu než v České republice, a to v řádech minut. Základní kameny k realizaci rychlé digitalizace položeny máme.

Co je největší právní výzvou v procesu digitalizace?

Největší výzvou v procesu digitalizace je to, aby na jednotlivých rezortech byly realizovány záměry, které budou v časově rychlém horizontu přínosné pro občany i podnikatele. Největší právní výzvou je dle mého názoru přijetí zákona o právu na digitální služby.

Je třeba připravit se na výraznější změnu legislativy?

Změna legislativy je základ, učme již studenty, co je digitálně přívětivá legislativa, ať máme nové kvalitní legislativce, zjednodušujme stovky předpisů v oblasti zejména správního práva a rychle přijměme zákon o právu na digitální služby.

Jsou Češi připraveni na plnou digitalizaci?

Češi jsou na digitalizaci dle mého názoru připraveni. Když jsem přednášela o digitalizaci studentům veřejné správy na VŠ, jejich nadšení a zájem mne utvrdily v tom, že mladá generace digitalizací bude žít. A my starší máme o to větší cíl, abychom nastartovali všechny úkony, které z České republiky vytvoří zemi, kde digitalizace bude přínosná a buďme lepší než Estonsko. Já v to věřím, a proto jsem přijala pozici lídra cíle IV. IKČR.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články