Soudní rozhodnutí nebo judikát či judikatura jsou pojmy, které se vyskytují v českém právním názvosloví dlouhodobě. Odkazů na “konstantní”, “ustálenou” či “dlouhodobou” judikaturu je ve všech českých právních textech nepočítaně. Navazujícím problémem jsou samotná zveřejňování soudních rozhodnutí. V praxi jsou stále většinou používána soudní rozhodnutí v upravené formě, která jsou publikována v oficiálních, neoficiálních listinných sbírkách. Převažující formou se v poslední době stala publikace elektronická.

Soudní rozhodnutí versus judikát a jejich zveřejňování

Při práci s judikaturou vrcholných soudů v našem českém právním prostředí se můžeme stále i v dnešní době setkat se specifickým fenoménem výkladových stanovisek přijímaných vrcholnými soudy.[1]

Zobecňující materiály vrcholných soudů

Vyhlašování obecně závazných předpisů ve formě písemných sbírek bylo zavedeno spolu s principem formální publikace v polovině 19. století. Sbírky předpisů byly zřízeny nejen na centrální úrovni, kde tato tradice přetrvává dodnes, ale i na úrovni tehdejších zemských samospráv. Slezská zemská sbírka právních předpisů je pak pravděpodobně nejméně známou z těchto úředních sbírek právních předpisů na našem území.

Slezský zemský zákoník

Vyhlašování předpisů v písemné formě v úředních sbírkách, které podmiňuje jejich závaznost, je spojeno se zavedením moderního principu formální publikace po polovině 19. století. Kromě sbírek ústředních vycházely i sbírky zemské, které publikovaly nejen centrální předpisy, ale i akty přijaté zemskými orgány. Moravská zemská sbírka předpisů držela tuto tradici až do roku 1948.

Moravský zemský zákoník

Otázka publikace předpisů pro jednotlivá území československého státu a jejich sbírek předpisů nebyla v našem prostředí zatím zpracována. Součástí našeho právního řádu mohou například stále hypoteticky být i předpisy zvláště vydané pro území Podkarpatské Rusi v době první republiky. Způsoby vyhlašování a závaznosti předpisů v úředních sbírkách či periodikách na nižší úrovni, které byly určeny jen pro určitou část území, jsou důležitou součástí systému publikace pramenů práva. 

Podkarpatská Rus a publikace právních předpisů

Jako třetí a poslední sbírka zemských předpisů zřízená na principu formální publikace v našem právním řádu sloužila k vyhlašování předpisů česká zemská sbírka. Princip formální publikace předpisů v úředních sbírkách právních předpisů byl zaveden do našeho právního řádu po roce 1848. Formální publikací se rozumělo povinné vyhlašování, resp. zveřejňování či zpřístupňování pramenů práva skrze zákonem určené speciální úřední sbírky. Pokud byly takto vyhlášeny, pak teprve mohly nabýt platnosti a účinnosti, resp. v tehdejší terminologii závaznosti.

Český zemský zákoník

Funkce judikatury v dnešním právním státě je nezbytně spjata s problematikou její praktické aplikace. Pro řádnou aplikaci je třeba mít především vymezeny a objasněny otázky samotného pojmu judikatury stejně jako její dostupnosti, legitimity její tvorby či zpracování soudních rozhodnutí.

Tvorba a publikace judikatury

Předvídatelnost a jednotnost soudního rozhodování či legitimní očekávání jsou základními prvky právní jistoty v právním státu. Moderní právní stát musí zajistit dostupnost textů soudních rozhodnutí i nižších soudů v oficiální elektronické podobě.

Hromadné zveřejňování soudních rozhodnutí

Podnikový právník roku 2021

Unie podnikových právníků ČR vyhlašuje 10. ročník ocenění PODNIKOVÝ PRÁVNÍK 2021.

Vyhlášení ocenění Podnikový právník 2021

Hlavním prostředkem naplnění jakékoli vize vedoucí ke zlepšení prostředí ve stavebnictví musí být LIDÉ. Ve stavebnictví pracuje v důležitých rolích málo žen. Získat do oboru více žen je příležitost. Tato konference má inspirovat k diskuzi, jak současnou situaci změnit v kontextu širší vize zvýšení k

Konference Ženy ve stavebnictví

XXVIII. Konferenci Karlovarské právnické dny

ve dnech 16. 6. 2022 - 18. 6. 2022 v Grandhotelu Ambassador Národní Dům v Karlových Varech

pořádají Karlovarské právnické dny - společnost českých, německých, slovenských a rakouských právníků, z.s., Česká advokátní komora, Deutscher Anwaltverein e.

XXVIII. Konference Karlovarské právnické dny

Novináři se ptají, má-li tato vláda ještě jmenovat nejvyššího státního zástupce po Pavlu Zemanovi, který rezignoval. No jistě, že má, vlastně musí.

Rozmarné léto bez nejvyššího státního zástupce?

Tak si kolikrát říkám, je to nějaká pověra či co? Že čím je žaloba delší, tím je lepší. Že čím je advokát „ostřejší“, tím je u soudu úspěšnější. Opak bývá pravdou. Přesto oba přístupy přetrvávají, a to často v neprospěch klientů.

Pověry v právu

Psal se rok 2350 před naším letopočtem. Urukagina, král sumerského městského státu Lagaš, nechal sepsat judikaturu sumerských soudců do podoby prvního psaného zákoníku.

Úroky dnes a před 4 000 lety

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Jak úspěšně zapsat ochrannou známku, aby byla nezaměnitelná? Rozhodnutí českých soudů nám poskytují ohledně zápisu ochranných známek nejednu radu.

Ochranné známky a jejich způsobilost zápisu

Právní úprava nájmu bytu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to konkrétně v jeho ustanoveních §§ 2235 a násl. Problematiku skončení nájmu bytu pak zejména v ustanoveních § 2285 a násl. občanského zákoníku.

Zákonné možnosti ukončení smlouvy o nájmu bytu

Ve Sbírce zákonů právě vyšla novela trestního zákoníku, která mimo jiné zvyšuje hranice škody způsobené trestným činem, a to ve všech případech na dvojnásobek. Novela publikovaná pod č. 333/2020 Sb., reagující na růst minimální a průměrné mzdy, bude účinná od 1. října 2020.

Hranice škody se v trestněprávních kauzách zvyšuje na dvojnásobek

První z otázek řešených v případě rozchodu či rozvodu rodičů je úprava budoucí péče o dítě, respektive úprava styku nepečujícího rodiče s dítětem. Občanský zákoník přitom poskytuje pouze základní mantinely pro volbu konkrétního modelu a přesnou odpověď přináší až konkrétní poměry v rodině. 

Příspevky autora