Boj o dítě, aneb dosáhnout svého neznamená vyhrát

Po rozvodu či rozchodu se rodiče nezletilých dětí až příliš často pouští do zuřivé bitvy o děti. Je to však boj, který nelze vyhrát – a naopak vás na jeho konci může čekat jedna z největších proher vašeho života. Pojďme se detailněji podívat, co snaha „vyhrát“ obnáší v praxi.

junior associate, bnt attorneys-at-law s.r.o.
Foto: Fotolia

Klienti se na nás obracejí s nejrůznějšími právními spory a všichni chtějí, zcela logicky, svůj spor vyhrát. Ze stejného důvodu k nám chodí také klienti z oblasti rodinně-právní. Chtějí dosáhnout svého cíle, získat výlučnou péči, střídavou péči, vysoké výživné, nebo naopak platit nízké výživné - hlavně aby vyhráli svůj „spor“. Teoreticky se nejedná o spor, neboť řízení o péči o děti patří mezi tzv. nesporná řízení, často se ale jedná téměř o válku. Mnohdy si však klienti neuvědomují, že když v daném soudním řízení dosáhnou svého, nebude se nikdy jednat o vítězství.

Řízení o péči o dítě je specifické v tom, že všechny strany - jak rodiče, tak soud - by měly při hledání řešení primárně hledět na zájmy nezletilého dítěte. Dítěte, které své zájmy mnohdy ještě ani samo nezná a nedokáže formulovat. Kdo má tedy zájmy tohoto dítěte určit?

Pokud jsou rodiče schopni se na péči o dítě dohodnout, pak jsou to oni, kdo zájmy dítěte prostřednictvím dohody o péči určí. Rozhodnou, kdo a kdy bude dítě vychovávat, kdo a kdy o něj bude pečovat, a v průběhu dospívání dítěte mohou toto své rozhodnutí dohodou měnit a upravovat tak, aby dítěti vyhověli. Dítě tak má sice rodiče, kteří žijí odděleně, ti jsou ale schopni vyhovět jeho potřebám a zájmům. Vztah všech tří osob je výrazně uvolněnější, protože se rodiče dokázali dohodnout a pravidla hry sobě a svému dítěti společně nastavit, a to s okamžitou platností. Tomu, a jedině tomu, se v rodinném právu říká vítězství.

Pokud se rodiče na péči o dítě dohodnout nedokáží, začíná skutečná bitva, která vyvrcholí direktivním nařízením soudu o tom, jak má péče probíhat. O nejlepších zájmech dítěte tedy rozhodne člověk, který dítě vůbec nezná. Celé řízení může trvat i několik let a po dobu jeho průběhu neexistuje žádná pevná úprava péče, nanejvýš předběžné opatření, které však nesmí předjímat výsledek řízení. Panující nejistota a neexistence jakékoli úpravy péče podněcuje další spory mezi rodiči, kterými samozřejmě trpí nejvíce děti.

Po vydání rozsudku však zdaleka není vyhráno, a to ani pro rodiče, který by v řízení dosáhl svého (pokud by se to vůbec někomu podařilo). Nespokojený rodič totiž téměř vždy podá proti rozsudku odvolání, a rozhodnutí o péči tak nenabývá právní moci – situace je tedy pro reálný život v tu chvíli stejná, jako by žádný rozsudek neexistoval. Teprve rozhodnutím odvolacího soudu (za předpokladu, že odvolací soud nevrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení) jsou nastavena určitá pravidla péče o dítě. Mezitím však dítě vyrostlo, tedy došlo ke změně okolností, a nespokojený rodič podává u okresního soudu návrh na změnu péče o dítě. A tak místo toho, aby si rodiče užili drahocenné období dospívání svého dítěte, tráví čas před soudy a vymýšlí, jaké špinavé prádlo na svou bývalou polovičku ještě vytáhnout. A tomu se opravdu nedá říkat vítězství, i kdyby soud rozhodl tak, jak rodič původně navrhoval.

Dohody lze a je důležité dosáhnout, i když situace vypadá beznadějně. Je to jediná šance, jak získat konečné rozhodnutí o péči o dítě okamžitě, bez zdlouhavých soudních řízení, praní špinavého prádla a odvolávání se k vyšším instancím. Naší zkušeností také je, že uzavření alespoň základní dohody je mnohdy schopné uklidnit vztah mezi rodiči a nastolit relativně stabilní prostředí pro výchovu dítěte. Snažíme se přitom klientům vysvětlit, že uzavření dohody je jediný způsob, jak okamžitě nastavit určitá pravidla péče a nežít v nejistotě, s tím, že pokud budou trvat na jiném nastavení péče, lze po nějaké době podat návrh na změnu péče a dohodnutou péči nechat soudně upravit. Často se pak stává, že si rodiče dohodnutý režim ponechají, a byť původně měli zájem o jinou úpravu péče, naučí se vzájemně spolupracovat, dohodnutou péči si dle potřeby upravovat, a návrh na změnu péče už pak ani nepodávají, protože jsou s dohodou nakonec spokojeni.

Pokud se tedy hodláte pustit do boje o děti, je třeba zohlednit i ty aspekty, které nejsou na první pohled vidět. Často se pak ukáže, že i ta nejhorší dohoda je lepší než ten nejlepší rozsudek.

Zdroj: bnt journal

Hodnocení článku
50%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články