Forma smlouvy o smlouvě budoucí na převod nemovitosti nemusí být písemná
Nejvyšší soud potvrdil, že v případě v případě uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na převod nemovitosti, není písemná forma povinná.
Odvolací soud dospěl k závěru, že účastníci nesjednali platně smlouvu o smlouvě budoucí kupní na převod nemovitosti, a to s ohledem na skutečnost, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě. Odvolací soud argumentoval mimo jiné ust. § 560 občanského zákoníku, dle kterého písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci.
S tímto právním názorem žalobce nesouhlasil a proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání k Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud předně zdůraznil, že jakkoliv lze rozumět úvaze odvolacího soudu, že smlouva o smlouvě budoucí, kdy předmětem budoucího plnění má být nemovitost, by měla být zachycena v písemné formě, neboť se tím chrání jak práva prodávajícího tak i kupujícího a jejich oprávněné očekávání budoucího prodeje, nelze pominout, že předmětem smlouvy o smlouvě budoucí kupní není bezprostřední závazek ke konkrétnímu prodeji nemovitosti, ale jejím obsahem je „pouze“ závazek uzavřít v dohodnuté době samotnou převodní smlouvu, která bude podkladem k plnění, o něž účastníkům této přípravné smlouvy jde.
Dle ust. § 559 občanského zákoníku, každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. V případě smlouvy o smlouvě budoucí občanský zákoník povinnost písemné formy nestanovuje, nelze tedy z důvodu absence písemné formy dovozovat neplatnost smlouvy o smlouvě budoucí. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2022, sp. zn. 33 Cdo 72/2021
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
