Licenční smlouva: co to je a kdy se hodí ji mít?
Poskytování software. Tvorba loga. Překlad knihy. Využití hudby či fotografií. Ať už v těchto situacích stojíte na straně tvůrce nebo někoho, kdo chce naopak výtvor využít, dost možná narazíte na licenční smlouvu. V tomto článku se dozvíte, co to vlastně licence je, kdy se vám může hodit a co všechno může licenční smlouva obsahovat.
Když kupujete mobil, dům nebo třeba zeleninu, získáváte kromě samotné věci i určitá práva. Těmi jsou právo věc držet, užívat, zničit, opustit, nakládat s ní či si přisvojit její plody a užitky. Díky tomu můžete mobil prodat někomu jinému, dům přestavět podle svého vkusu a zeleninu sníst.
Existují ale i věci, u kterých takto široká práva na jinou osobu převést nemůžete nebo nechcete, jako například píseň, film, počítačový program nebo logo. Nebo minimálně práva poskytovaná k těmto svým výtvorům chcete upřesnit. Právě v těchto případech se použije licence, tedy oprávnění vykonávat právo užít dílo namísto vlastníka tohoto práva nebo spolu s ním. Abyste udělili nebo získali licenci k výkonu práva užít dílo, nejčastěji uzavřete licenční smlouvu.
Co se licencuje a kdo licenční smlouvu využije?
Licencují se tzv. práva duševního vlastnictví. Jedná se o:
- práva autora k autorským dílům (například použití obrazu v knize, přidání básně do sbírky nebo užívání počítačového programu),
- práva umělce k jeho výkonu (například k tanci či zpěvu),
- práva pořizovatele záznamu k jeho zvukovému nebo zvukově-obrazovému záznamu (například k použití filmu),
- práva k rozhlasovému a televiznímu vysílání (například k záznamu vysílaného koncertu) a
- práva k průmyslovému vlastnictví (třeba k použití cizího loga chráněného jako ochranná známka).
Jaké existují druhy licencí?
Existuje několik druhů licencí. Když pomineme tzv. zákonné licence uvedené přímo v autorském zákoně (např. úřední a zpravodajskou licenci), je možné rozlišovat v prvé řadě licenci úplatnou a bezúplatnou (poskytnutou zdarma).
Dále rozlišujeme licenci výhradní a nevýhradní. Ta výhradní omezuje vlastníka původního práva (autora, umělce, pořizovatele záznamu…) v poskytnutí licence dalším osobám a běžně i v tom, aby předmět licence užíval on sám. V případě nevýhradní licence může autor, umělec atd. nabízet licenci neomezenému počtu osob i dílo sám užívat. Například počítačový program může užívat každý, kdo si ho koupí, autor může těchto licencí k jednomu programu poskytnout neomezené množství. Jestli vybrat výhradní nebo nevýhradní licenci záleží na konkrétní situaci. Výhradní se použije logicky zejména v situacích, kdy jde o originální výtvor na míru objednatele nebo si objednatel chce zajistit exkluzivitu. Nevýhradní zase v situaci, kdy autor chce svůj výtvor sám dále užívat nebo licencovat.
Licence může být také omezená, například časově (na dobu určitou), místně (na území ČR, Evropy apod.), rozsahově nebo množstevně (např. jen na určitý počet kopií). Omezením rozsahu může být držitel licence například omezen v úpravách díla, vytváření odvozených děl nebo mu můžou velmi specificky být vymezeny hranice užívání. Pokud mají strany zájem neomezovat rozsah licence, většinou se sjednává „pro všechny známé způsoby užití“.
Zajímavá může být otázka časového určení. Pokud má být licence poskytnuta na neomezenou dobu, je vhodnější, než uvedení formulky „na dobu neurčitou“ uvést, že licence je poskytnuta „na dobu trvání majetkových práv autora k dílu“. Ta trvají po dobu života autora a určitý počet let po jeho smrti (běžně 70 let). Touto úpravou předejdete možnosti výpovědi licenční smlouvy, která u „doby neurčité“ ze zákona vzniká (§ 1999 občanského zákoníku).
Uzavření licenční smlouvy
Nejlepší způsob uzavření licenční smlouvy je písemný, kdy si strany mohou dohodnout podmínky dle svých potřeb a díky písemné formě mají do budoucna potvrzený rozsah licence.
Existují i speciální způsoby uzavírání licenční smlouvy, které jsou typické například pro software. Jedná se o click wrap (odsouhlasení licence kliknutím při instalaci) nebo browse wrap (odsouhlasení licenčních podmínek na prohlížeči před stažením software). V minulosti bychom mohli dodat i shrink wrap (přijetí licence protržením obalu programu), což je už dnes však prakticky věcí historie.
Co je potřeba k vytvoření licenční smlouvy?
Pokud od nás budete chtít vytvořit licenční smlouvu, budeme zejména potřebovat vědět:
- kdo bude poskytovatelem licence (tj. kdo je autorem knihy nebo skladby nebo například držitelem práv k software),
- kdo bude nabyvatelem licence,
- popis díla, které bude licencováno (např. o jaký software se jedná; jestli jde o celou knihu, nebo jen jednu báseň),
- jaké mají být podmínky licence (jestli má být omezena místně, časově, množstvím nebo rozsahem; jestli se bude jednat o výhradní nebo nevýhradní licenci; jestli je možné udělovat podlicence; jestli musí nabyvatel licence uvádět jméno autora),
- cenu za poskytnutí licence, nebo jestli bude poskytnuta zdarma.
<img src=“/api/s3/file/media/uploaded-files/1667894765956.jpeg” alt=“Obsah obrázku text
Další články
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.


