Nezbytná cesta k pozemku určenému územním plánem k zastavění
Máte pozemek, na kterém plánujete realizovat stavbu. Máte také velké štěstí, protože podle územního plánu jde o pozemek určený k zastavění. Máte ale i jeden velký problém – k pozemku totiž není veřejná přístupová cesta. Co teď s tím?
Občanský zákoník má pro takové případy řešení – tzv. právo nezbytné cesty, které soud zřídí za náhradu k sousednímu pozemku ve prospěch vlastníka nemovitosti, na které nelze řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou.
A teď otázka: Postavili byste nejdřív stavbu a pak byste k ní chtěli zřídit právo nezbytné cesty? Docela nejisté, že? Co když Vám soud nevyhoví… Nebo byste chtěli mít nejdřív zajištěný přístup a až pak byste se pustili do výstavby?
Nejvyšší soud aktuálně potvrdil, že nezbytnou cestu lze povolit i pro budoucí využití pozemku, který je určen územním plánem k zastavění a má být zastavěn teprve v budoucnu (tj. až po rozhodnutí soudu o povolení nezbytné cesty), a to v rozsahu potřebném k řádnému užívání budoucí stavby.
Samotné určení pozemku v územním plánu k zástavbě však k povolení nezbytné cesty nestačí. Jako vlastník budoucí stavby musíte prokázat, že příprava stavby dosáhla určitého stupně. že to prostě myslíte vážně. Zejména je třeba vymezit základní parametry plánované stavby včetně účelu, k jakému má sloužit. Současně je nutné prokázat, zda lze takovou stavbu na pozemku zřídit právě z hlediska územního plánu.
Ačkoli jste vše uvedené splnili, ještě nemáte vyhráno. Soud musí totiž dbát na to, aby soused byl povolením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Soud proto dále zvažuje újmu, která vznikne sousedovi povolením nezbytné cesty, a porovnává ji s výhodou majitele budoucí stavby.
Nezbytnou cestu nelze povolit zvlášť v případech, kdy by v důsledku povolení nezbytné cesty v rozsahu potřebnému k užívání stavby byl sousední pozemek významně znehodnocen nebo jeho další užívání zásadně omezeno.
Přestože rozhodnutí Nejvyššího soudu poskytuje větší právní jistotu pro vlastníky, kteří plánují realizovat výstavbu na pozemcích bez napojení na veřejnou cestu, nedoporučujeme na možnost zřízení nezbytné cesty soudem spoléhat. Naopak, vždy je lepší řešit přístup k pozemku dostatečně předem, ideálně zřízením služebnosti cesty po dohodě s vlastníky dotčených pozemků.
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
