Články s tagem: pozemek

Na první pohled může převod nemovitosti vypadat jako jednoduchá záležitost: obě strany podepíší smlouvu, kupující zaplatí příslušnou částku a pak už stačí jen počkat na zápis do katastru. Realita ale bývá složitější.

Vlastníte nebo pořizujete pozemek, přes který vede cesta? Cesta nemusí být vždy soukromá a vlastník pozemku nemůže bez dalšího rozhodnout, že přístup k cestě uzavře.

V článku se dočtete o zakotvení nových pravidel ohledně nemovitostí a DPH platných od 1. července 2025

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

Praha 11. ledna (ČTK) - Za změnu pozemku na stavební by jeho vlastník měl zaplatit poplatek. Jeho výši by stanovovala obec vyhláškou. Předpokládá to novela stavebního zákona, kterou navrhlo zastupitelstvo Středočeského kraje a začátkem roku ji předložilo ve Sněmovně.

Aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu je nezbytnou podmínkou pro úspěch v případném přezkumu.

V poslední době se na nás poměrně často obrací klienti ve věci nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a faktickým stavem, na který pracovníci katastru přišli v rámci prováděné revize katastrálního operátu. Ostře znějící „výzva k odstranění nesouladu“ může vyvolat obavy a zmatek i u odolnějších povah, tyto pocity však (většinou) nejsou na místě. Formou tohoto článku jsem se proto rozhodl přiblížit proces revize a odstranění nesouladu pro osoby, které se ocitnou v pozici adresáta oné výzvy.

Praha 9. září (ČTK) - Středočeský kraj navrhne pro rozvoj měst a obcí změnu stavebního zákona. Za změnu pozemku na stavební by podle hejtmanství měl jeho majitel platit. Víc by se tak oproti současnosti podílel na zajištění potřebné obecní infrastruktury, která často chybí nebo nedostačuje.

Výhrada odděleného vlastnictví ke strojům a jiným zařízením je jedním z méně známých institutů občanského zákoníku[1] (dále jen „OZ“). Tento právní nástroj prolamuje tzv. superficiální zásadu, která stanoví, že stavby a vše, co je pevně spojeno s pozemkem, jako například objekty zapuštěné do země nebo připevněné na zdech, je považováno za součást pozemku.

Pojem „funkčně související pozemky“ není bohužel v českém právním řádu definován zákonným předpisem a nemá tak v praxi jednoznačný právní výklad.

Pozemkové úpravy jsou způsobem omezení vlastnického práva k pozemku.

Koupě pozemků je častým způsobem, jak investovat své finance, zvlášť pokud se jedná o pozemky, které územní plán vymezuje jako zastavitelné. Jejich dlouholeté držení bez toho, aby jejich majitel přistoupil k realizaci výstavby, se ale může investorům vymstít.

Máte pozemek a chcete ho rozdělit? V takovém případě se bohužel neobejdete bez souhlasu stavebního úřadu.

Označování nemovitostí pro účely katastrálních řízení je právním „evergreenem“, se kterým nemalá část advokátů mnohdy bojuje a není se čemu divit. Pojďme se podívat na specifika této problematiky.

Nejvyšší soud ČR zrušil rozsudek odvolacího soudu týkající se nedělitelnosti nezastavěného pozemku a jeho závěr označil za zjevně nepřiměřený.

Praha 1. prosince (ČTK) - Zahrádkáři se po mnoha letech dočkali svého zákona. Ode dneška vstupuje v účinnost nový zahrádkářský zákon, který Parlament schválil letos na jaře.

Praha 11. srpna (ČTK) - Pražský městský soud dnes potvrdil zamítnutí žaloby Správy železnic, která se domáhala toho, aby byl prodej pozemků u nádraží Praha-Dejvice developerské firmě Amádeus Real prohlášen za neplatný.

Jak zabránit úbytku druhové rozmanitosti a jaké jsou právní nástroje k ochraně biodiverzity v krajině?

Změna krajiny lidskou činností z mozaiky do rozlehlých lánů, využívání chemických postřiků a nešetrná transformace vede k postupnému zániku její biologické rozmanitosti a k postupnému úhynu nejen ohrožených, ale i běžně se vyskytujících populací živočichů.

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Krajského úřadu Jihočeského kraje, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatelky vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Máte pozemek, na kterém plánujete realizovat stavbu. Máte také velké štěstí, protože podle územního plánu jde o pozemek určený k zastavění. Máte ale i jeden velký problém – k pozemku totiž není veřejná přístupová cesta. Co teď s tím?

Stať se zabývá občanskoprávní problematikou spojenou se stromy z hlediska věcného statusu a v souvislosti s úpravou sousedských práv. V českém občanském zákoníku je celkem 15 paragrafů dotýkajících se bezprostředně stromů: buď o nich normují výslovně, anebo obecnějšími výrazy (rostliny, sad, les, životní prostředí aj.). Co je strom, občanský zákoník nedefinuje a vychází z jeho obecného chápání (dřevina s kmenem vytvářejícím korunu).