Zastavitelnost pozemku není na věčné časy, obec ji může zrušit nebo omezit
Koupě pozemků je častým způsobem, jak investovat své finance, zvlášť pokud se jedná o pozemky, které územní plán vymezuje jako zastavitelné. Jejich dlouholeté držení bez toho, aby jejich majitel přistoupil k realizaci výstavby, se ale může investorům vymstít.
Zastavitelnost pozemků totiž není neměnná - obec může jejím zrušením pro konkrétní pozemky v územním plánu reagovat na vývoj obce, nedostatečnou infrastrukturu nebo například prudkou změnu počtu obyvatel. Frank Bold Advokáti připravili shrnutí zásadních informací.
Právo na náhradu je časově omezeno
Změna regulace využití pozemků, včetně změny ze zastavitelného pozemku na nezastavitelný, je jedním z nástrojů, které má obec při územním plánování k dispozici, a ke kterým sahá, pokud je to potřeba. Po zrušení zastavitelnosti už není možné na pozemku stavět a jeho hodnota se proto dramaticky sníží. Pokud k tomuto kroku dojde, může vlastník dotčeného pozemku požadovat náhradu - ovšem jen v omezeném rozsahu. Náhrada může vlastníku zejména příslušet za snížení ceny pozemku i za vynaložené náklady na projektovou přípravu výstavby.
Ještě zásadnější je ovšem omezení časové: pokud obec zrušila či omezila zastavitelnost pozemku v době více než 5 let od chvíle, kdy byl pozemek v územním plánu vymezen jako zastavitelný, vlastník nárok na náhradu pozbývá. Obec může po uplynutí této 5 leté lhůty zastavitelnost pozemku bez větších rizik zrušit.
Kdy už vlastník o právo stavět nepřijde?
Pravomoc obce změnit nebo zrušit zastavitelnost pozemku má své hranice. Pokud již vlastník získal pravomocné územní rozhodnutí pro umístění svého záměru, případná pozdější změna územního plánu jej nemůže připravit o právo stavět.
Důležité je také to, že obec nesmí při rušení zastavitelnosti pozemků postupovat diskriminačně. Obec by měla stanovit rovná a srozumitelná kritéria pro to, které pozemky ze zastavitelných ploch vyjme a které v nich naopak ponechá.
Kdy situaci řešit? Před koupí a při dlouhodobém vlastnictví
Pokud vlastníte zastavitelné pozemky, doporučujeme vždy zkontrolovat v územním plánu, jak dlouho již je pozemek zastavitelný. Nenechte se ukolébat představou, že pozemek bude zastavitelný navždy. Obec může reagovat na vývoj a zastavitelnost vašich pozemků omezit či zcela zrušit. Doporučujeme proto sledovat vývoj územního plánu. Univerzálním řešením pro zachování možnosti využití pozemku je zajistit si pravomocné územní rozhodnutí pro zamýšlenou stavbu.
Obezřetnost a včasná kontrola je na místě také před koupí pozemku pro výstavbu. I před ní je potřeba zpracovat právní prověrku vašich pozemků, abyste nekupovali pověstného zajíce v pytli.
Další články
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.




