Pohlídejte si pořizování a změny územního plánu
Aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu je nezbytnou podmínkou pro úspěch v případném přezkumu.
Základním regulativem způsobu využití pozemků je územně plánovací dokumentace vydávaná obcemi pro své území dle Stavebního zákona. Téměř každý vlastník je dříve či později nucen se s podmínkami, které územní plán obce stanoví právě pro jeho pozemek, podrobně seznámit.
Má ale vlastník nějakou možnost konkrétní podobu územního plánu své obce ovlivnit? Co když se obec v rámci výkonu své samosprávy rozhodne pořídit nový územní plán nebo ten stávající změnit s negativními důsledky pro některé vlastníky dotčených pozemků?
Stavební zákon na tyto situace pamatuje a vlastníkům dotčených pozemků dává právo v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny, hájit svá práva zejména ve formě písemných připomínek či právu iniciovat následný soudní přezkum přijatého řešení.
Jak důležitá je aktivita vlastníků dotčených pozemků v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny, pro úspěch v soudním přezkumu, konstatuje Nejvyšší správní soud ve své bohaté judikatuře k tomuto tématu.
V posledním roce tak učinil např. v rozsudku č. j. 7 As 18/2023-31 ze dne 27. 9. 2023, ve kterém zopakoval, že proporcionalita navrženého řešení nemůže být předmětem soudního přezkumu v případě nedůvodné pasivity vlastníka dotčeného pozemku, který, ač v rámci přiměřené péče o svá práva měl a mohl podat proti navrženému řešení věcné námitky či připomínky, tak neučinil. Takový postup soudu byl v rozporu s ústavní zásadou dělby moci, s právem na samosprávu i s ochranou právní jistoty ostatních vlastníků, kteří svá práva aktivně posazovali.
K obdobnému závěru dospěl i v rozsudku 10 As 51/2023-55 ze dne 16. 4. 2024, kde výslovně uvedl: „Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl procesně pasivní, NSS neshledal postup odpůrkyně (vymezení veřejného prostranství na pozemku stěžovatele) rozporným s právními předpisy. Úkolem odpůrkyně nebylo presumovat nesouhlas stěžovatele s navrženým řešením. Naopak to byl stěžovatel, který měl včas uplatnit námitky či připomínky, k nimž by odpůrkyně musela přihlédnout a vypořádat je.“
Znovu je tak nutné zdůraznit, že aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny je pro jakoukoli šanci na úspěch v případném soudním přezkumu nezbytnou podmínkou.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




