Pohlídejte si pořizování a změny územního plánu
Aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu je nezbytnou podmínkou pro úspěch v případném přezkumu.
Základním regulativem způsobu využití pozemků je územně plánovací dokumentace vydávaná obcemi pro své území dle Stavebního zákona. Téměř každý vlastník je dříve či později nucen se s podmínkami, které územní plán obce stanoví právě pro jeho pozemek, podrobně seznámit.
Má ale vlastník nějakou možnost konkrétní podobu územního plánu své obce ovlivnit? Co když se obec v rámci výkonu své samosprávy rozhodne pořídit nový územní plán nebo ten stávající změnit s negativními důsledky pro některé vlastníky dotčených pozemků?
Stavební zákon na tyto situace pamatuje a vlastníkům dotčených pozemků dává právo v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny, hájit svá práva zejména ve formě písemných připomínek či právu iniciovat následný soudní přezkum přijatého řešení.
Jak důležitá je aktivita vlastníků dotčených pozemků v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny, pro úspěch v soudním přezkumu, konstatuje Nejvyšší správní soud ve své bohaté judikatuře k tomuto tématu.
V posledním roce tak učinil např. v rozsudku č. j. 7 As 18/2023-31 ze dne 27. 9. 2023, ve kterém zopakoval, že proporcionalita navrženého řešení nemůže být předmětem soudního přezkumu v případě nedůvodné pasivity vlastníka dotčeného pozemku, který, ač v rámci přiměřené péče o svá práva měl a mohl podat proti navrženému řešení věcné námitky či připomínky, tak neučinil. Takový postup soudu byl v rozporu s ústavní zásadou dělby moci, s právem na samosprávu i s ochranou právní jistoty ostatních vlastníků, kteří svá práva aktivně posazovali.
K obdobnému závěru dospěl i v rozsudku 10 As 51/2023-55 ze dne 16. 4. 2024, kde výslovně uvedl: „Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl procesně pasivní, NSS neshledal postup odpůrkyně (vymezení veřejného prostranství na pozemku stěžovatele) rozporným s právními předpisy. Úkolem odpůrkyně nebylo presumovat nesouhlas stěžovatele s navrženým řešením. Naopak to byl stěžovatel, který měl včas uplatnit námitky či připomínky, k nimž by odpůrkyně musela přihlédnout a vypořádat je.“
Znovu je tak nutné zdůraznit, že aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny je pro jakoukoli šanci na úspěch v případném soudním přezkumu nezbytnou podmínkou.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



