Pohlídejte si pořizování a změny územního plánu
Aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu je nezbytnou podmínkou pro úspěch v případném přezkumu.
Základním regulativem způsobu využití pozemků je územně plánovací dokumentace vydávaná obcemi pro své území dle Stavebního zákona. Téměř každý vlastník je dříve či později nucen se s podmínkami, které územní plán obce stanoví právě pro jeho pozemek, podrobně seznámit.
Má ale vlastník nějakou možnost konkrétní podobu územního plánu své obce ovlivnit? Co když se obec v rámci výkonu své samosprávy rozhodne pořídit nový územní plán nebo ten stávající změnit s negativními důsledky pro některé vlastníky dotčených pozemků?
Stavební zákon na tyto situace pamatuje a vlastníkům dotčených pozemků dává právo v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny, hájit svá práva zejména ve formě písemných připomínek či právu iniciovat následný soudní přezkum přijatého řešení.
Jak důležitá je aktivita vlastníků dotčených pozemků v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny, pro úspěch v soudním přezkumu, konstatuje Nejvyšší správní soud ve své bohaté judikatuře k tomuto tématu.
V posledním roce tak učinil např. v rozsudku č. j. 7 As 18/2023-31 ze dne 27. 9. 2023, ve kterém zopakoval, že proporcionalita navrženého řešení nemůže být předmětem soudního přezkumu v případě nedůvodné pasivity vlastníka dotčeného pozemku, který, ač v rámci přiměřené péče o svá práva měl a mohl podat proti navrženému řešení věcné námitky či připomínky, tak neučinil. Takový postup soudu byl v rozporu s ústavní zásadou dělby moci, s právem na samosprávu i s ochranou právní jistoty ostatních vlastníků, kteří svá práva aktivně posazovali.
K obdobnému závěru dospěl i v rozsudku 10 As 51/2023-55 ze dne 16. 4. 2024, kde výslovně uvedl: „Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl procesně pasivní, NSS neshledal postup odpůrkyně (vymezení veřejného prostranství na pozemku stěžovatele) rozporným s právními předpisy. Úkolem odpůrkyně nebylo presumovat nesouhlas stěžovatele s navrženým řešením. Naopak to byl stěžovatel, který měl včas uplatnit námitky či připomínky, k nimž by odpůrkyně musela přihlédnout a vypořádat je.“
Znovu je tak nutné zdůraznit, že aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny je pro jakoukoli šanci na úspěch v případném soudním přezkumu nezbytnou podmínkou.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




