Novela občanského práva přináší změny smluv a jejich uzavírání. Jaké jsou ty nejzásadnější?
Na začátku nového roku přináší (nejen) podnikatelům celou řadu zásadních změn novela občanského práva, která je účinná od 6. ledna 2023. Ty nejzajímavější se týkají především obsahu smluv a jejich uzavírání se spotřebiteli.
Jednou z novinek je větší smluvní volnost, kterou nyní občanský zákoník zavádí tím, že připouští možnost odchýlit se od ustanovení na ochranu spotřebitele, avšak pouze ve prospěch spotřebitele. K jiným ujednáním nebude možné přihlížet.
Změnu doznala taká úprava zakázaných ujednání, která občanský zákoník nově označuje jako ujednání zneužívající. Zákon nyní rozlišuje ujednání, která budou za zneužívající považována vždy (tzv. black-list; např. nepřiměřené sankce vůči spotřebiteli za porušení jeho povinností, nepřiměřené podmínky pro odmítnutí automatického prodlužování závazku) a která budou za určitých podmínek možná (tzv. gray-list; např. odkládání určení ceny až na dobu plnění). Ke zneužívajícím ujednáním nelze přihlížet, leda se jich spotřebitel dovolá (například v případě, že je konkrétní ujednání pro jeho specifickou situaci výhodné). Jejich použitím ve smlouvě se navíc podnikatel vystavuje uložení pokuty ze strany České obchodní inspekce, a to ve výši až 5 000 000,- Kč.
Pro některé podnikatele pak bude zajímavé, že nově nemohou požadovat po spotřebiteli např. úhradu zálohy bez jeho výslovného souhlasu uděleného před uzavřením smlouvy. O výslovný souhlas přitom nepůjde v případě předem připraveného nastavení, které by musel spotřebitel odmítnout (např. předem zaškrtnutý checkbox).
Změny smluv uzavíraných distančně, po telefonu i během výletu
Významné změny přináší i právní úprava smluv uzavíraných distančním způsobem nebo mimo obvyklé prostory podnikatele. Podle nového ustanovení občanského zákoníku je podnikatel povinen vydat spotřebiteli o uzavření smlouvy potvrzení, a to v textové podobě. Následkem porušení této povinnosti je (mimo jiné) uložení pokuty do výše 5 000 000,- Kč.
Neméně zajímavé jsou pak novinky z oblasti uzavírání smluv prostřednictvím telefonu (nebo jiného obdobného zařízení). Podnikatel je na začátku každého hovoru povinen ústně spotřebiteli sdělit obchodní účel hovoru, údaje o své totožnosti a případně i údaje o osobě, kterou zastupuje. Neučiní-li tak, vystavuje se uložení pokuty ve výši až 3 000 000,- Kč. Nabídku učiněnou během hovoru je navíc nutné bez zbytečného odkladu potvrdit v textové podobě. Spotřebitel je nabídkou vázán až poté, co projeví souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídky na listině.
Pro smlouvy uzavřené během výletu organizovaného podnikatelem k propagaci a prodeji zboží nebo poskytování služeb nebo při nevyžádané návštěvě podnikatele ve spotřebitelově domácnosti se zavádí nově lhůta 30 dnů, ve které může spotřebitel bez udání důvodů od smlouvy odstoupit. Obecně pak platí, že spotřebitel může od smlouvy odstoupit jakýmkoli jednoznačným prohlášením vůči podnikateli. Po odstoupení je spotřebitel povinen dodané zboží podnikateli do 14 dnů vrátit, přičemž postačí, pokud bude v dané lhůtě zboží odesláno. Současně se předpokládá možnost, že podnikatel si po dohodě se spotřebitelem zboží sám vyzvedne.
Nové stanovení smluvního typu u koupě movitých věcí
Z dalších novinek lze zmínit, že dochází ke změně působnosti právní úpravy smlouvy o koupi movité věci. Za ni nově není možné vždy považovat koupi zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit a pro stanovení smluvního typu (a rozhodné právní úpravy) proto bude nově do budoucna i u tohoto typu zboží nutné posuzovat obsah konkrétního právního vztahu. K zúžení působnosti došlo i v případě právní úpravy prodeje zboží v obchodě. Některé dílčí změny a drobné úpravy pak zaznamenala mimo jiné i právní úprava smlouvy o dílo a o zájezdu.
Novinky v poskytování digitálního obsahu
Občanský zákoník současně zcela nově zavádí smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Digitálním obsahem se rozumí data vytvořená a poskytnutá v digitální podobě a bude se proto jednat o širokou paletu případů (video, audio, hry, software, e-knihy, elektronické publikace a další). V případě daného smluvního typu je zdůrazněna provázanost na právo autorské (zejména na téma poskytnutí licence). Poměrně komplexně je však upravena i odpovědnost za vady, způsob a podmínky zpřístupnění digitálního obsahu, podmínky poskytování aktualizací a možnost odstoupení od smlouvy.
Novelizace občanského zákoníku přináší celou řadu změn, z nichž některé poměrně zásadní. Doporučujeme proto věnovat nové právní úpravě pozornost a upravit obsah smluv či způsob jejich uzavírání.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



