Novela občanského práva přináší změny smluv a jejich uzavírání. Jaké jsou ty nejzásadnější?
Na začátku nového roku přináší (nejen) podnikatelům celou řadu zásadních změn novela občanského práva, která je účinná od 6. ledna 2023. Ty nejzajímavější se týkají především obsahu smluv a jejich uzavírání se spotřebiteli.
Jednou z novinek je větší smluvní volnost, kterou nyní občanský zákoník zavádí tím, že připouští možnost odchýlit se od ustanovení na ochranu spotřebitele, avšak pouze ve prospěch spotřebitele. K jiným ujednáním nebude možné přihlížet.
Změnu doznala taká úprava zakázaných ujednání, která občanský zákoník nově označuje jako ujednání zneužívající. Zákon nyní rozlišuje ujednání, která budou za zneužívající považována vždy (tzv. black-list; např. nepřiměřené sankce vůči spotřebiteli za porušení jeho povinností, nepřiměřené podmínky pro odmítnutí automatického prodlužování závazku) a která budou za určitých podmínek možná (tzv. gray-list; např. odkládání určení ceny až na dobu plnění). Ke zneužívajícím ujednáním nelze přihlížet, leda se jich spotřebitel dovolá (například v případě, že je konkrétní ujednání pro jeho specifickou situaci výhodné). Jejich použitím ve smlouvě se navíc podnikatel vystavuje uložení pokuty ze strany České obchodní inspekce, a to ve výši až 5 000 000,- Kč.
Pro některé podnikatele pak bude zajímavé, že nově nemohou požadovat po spotřebiteli např. úhradu zálohy bez jeho výslovného souhlasu uděleného před uzavřením smlouvy. O výslovný souhlas přitom nepůjde v případě předem připraveného nastavení, které by musel spotřebitel odmítnout (např. předem zaškrtnutý checkbox).
Změny smluv uzavíraných distančně, po telefonu i během výletu
Významné změny přináší i právní úprava smluv uzavíraných distančním způsobem nebo mimo obvyklé prostory podnikatele. Podle nového ustanovení občanského zákoníku je podnikatel povinen vydat spotřebiteli o uzavření smlouvy potvrzení, a to v textové podobě. Následkem porušení této povinnosti je (mimo jiné) uložení pokuty do výše 5 000 000,- Kč.
Neméně zajímavé jsou pak novinky z oblasti uzavírání smluv prostřednictvím telefonu (nebo jiného obdobného zařízení). Podnikatel je na začátku každého hovoru povinen ústně spotřebiteli sdělit obchodní účel hovoru, údaje o své totožnosti a případně i údaje o osobě, kterou zastupuje. Neučiní-li tak, vystavuje se uložení pokuty ve výši až 3 000 000,- Kč. Nabídku učiněnou během hovoru je navíc nutné bez zbytečného odkladu potvrdit v textové podobě. Spotřebitel je nabídkou vázán až poté, co projeví souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídky na listině.
Pro smlouvy uzavřené během výletu organizovaného podnikatelem k propagaci a prodeji zboží nebo poskytování služeb nebo při nevyžádané návštěvě podnikatele ve spotřebitelově domácnosti se zavádí nově lhůta 30 dnů, ve které může spotřebitel bez udání důvodů od smlouvy odstoupit. Obecně pak platí, že spotřebitel může od smlouvy odstoupit jakýmkoli jednoznačným prohlášením vůči podnikateli. Po odstoupení je spotřebitel povinen dodané zboží podnikateli do 14 dnů vrátit, přičemž postačí, pokud bude v dané lhůtě zboží odesláno. Současně se předpokládá možnost, že podnikatel si po dohodě se spotřebitelem zboží sám vyzvedne.
Nové stanovení smluvního typu u koupě movitých věcí
Z dalších novinek lze zmínit, že dochází ke změně působnosti právní úpravy smlouvy o koupi movité věci. Za ni nově není možné vždy považovat koupi zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit a pro stanovení smluvního typu (a rozhodné právní úpravy) proto bude nově do budoucna i u tohoto typu zboží nutné posuzovat obsah konkrétního právního vztahu. K zúžení působnosti došlo i v případě právní úpravy prodeje zboží v obchodě. Některé dílčí změny a drobné úpravy pak zaznamenala mimo jiné i právní úprava smlouvy o dílo a o zájezdu.
Novinky v poskytování digitálního obsahu
Občanský zákoník současně zcela nově zavádí smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Digitálním obsahem se rozumí data vytvořená a poskytnutá v digitální podobě a bude se proto jednat o širokou paletu případů (video, audio, hry, software, e-knihy, elektronické publikace a další). V případě daného smluvního typu je zdůrazněna provázanost na právo autorské (zejména na téma poskytnutí licence). Poměrně komplexně je však upravena i odpovědnost za vady, způsob a podmínky zpřístupnění digitálního obsahu, podmínky poskytování aktualizací a možnost odstoupení od smlouvy.
Novelizace občanského zákoníku přináší celou řadu změn, z nichž některé poměrně zásadní. Doporučujeme proto věnovat nové právní úpravě pozornost a upravit obsah smluv či způsob jejich uzavírání.
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.




