Odškodnění za dopravní nehody výrazně vzrostlo, poprvé dosáhlo milionu korun
Částky vyplacené jako kompenzace následků dopravní nehody vytrvale rostou. Loni se průměrné odškodnění vyšplhalo na 998 tisíc korun, což je o 71 tisíc více než v roce 2021.
Na základě statistik svých případů to uvedla společnost Vindicia, která se na odškodnění po nehodách specializuje. Průměrná kompenzace v roce 2022 se oproti předloňsku zvedla o 7,7 procent. „Jedná se přitom o případy, které byly v loňském roce úplně uzavřeny. Odškodnění se totiž skládá hned z několika částí. Zahrnuje například bolestné, ošetřovné, kompenzaci ušlé mzdy a ztížení společenského uplatnění. Právě poslední položka představuje zpravidla nejvyšší částku a odráží to, jak se následky úrazu trvale odrazily na životě poškozeného. Kompenzace se ale určuje až rok po ustálení stavu, takže u loňských nehod ještě většina lidí na finální peníze čeká,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.
Jeden z případů, kde již byla kompenzace za ztížení společenského uplatnění za fyzický úraz vyplacena, byl případ zraněné ženy. 1,8 milionu získala mladá motorkářka, které nedal přednost řidič osobního auta. Žena se těžce zranila, přišla o dva měsíce vzpomínek, několik zubů, částečně o cit v rukách. Trápí ji psychické potíže, kdy se bojí sednout do auta, natož na motorku. Ačkoliv se viník pokusil svalit odpovědnost na zraněnou, posudek jeho zavinění prokázal. „K dosud vymožené částce se snažíme získat ještě posudek ohledně dopadů na psychiku, očekáváme, že bude vyčíslen na další milion korun,“ popisuje Beck.
Za růstem odškodnění stojí dva základní faktory. Obecně se pomalu, ale přece mění přístup odborníků k hodnotě lidského života a zdraví, takže jsou následky úrazů hodnoceny více body. Zároveň roste nacenění jednoho takového bodu, odráží totiž růst průměrné mzdy a její stav ke 3. čtvrtletí uplynulého roku. Letos tak jeden bod představuje 398,58 korun.
Povědomí o odškodnění je stále nízké, poškození se nechají napálit
Podle Vindicia lidé stále netuší, jak po nehodě postupovat, aby odškodnění získali. Plně se spoléhají jen na pojišťovny a často tak získají jen třetinu částky, na kterou mají nárok. „Navíc zde panuje celá řada mýtů. Setkáváme se s tím, že spolujezdci neusilují o odškodnění, protože se obávají, že zruinují svého příbuzného, který řídil. Kompenzaci přitom za běžných podmínek pokrývá pojistka, ono povinné řečení, které vlastník auta pravidelně platí. Pouze pokud tuto povinnost ignoruje, odškodnění uhradí Česká kancelář pojistitelů a následně částku vymáhá po viníkovi,“ vysvětluje Beck. To, že nic nedostane spolujezdec, který jede s opilým řidičem, je další z rozšířených omylů.
Někdy však na poškozené čekají zákeřné pasti. Při autonehodě zaviněné mladým řidičem se velmi vážně zranil umělecký řemeslník, kterému úraz rukou znemožnil pokračovat v práci. Měl by tedy nárok na vysoké odškodnění v řádech stovek tisíc, spíše milionů korun. Navštívil ho však právní zástupce viníka a tlumočil klientovi lítost klienta. Nabídl mu 10 tisíc korun jako osobní odškodnění z kapsy viníka – ovšem zároveň nechal řemeslníka podepsat potvrzení. Muž až pozdě zjistil, že svým podpisem potvrdil, že je celá záležitost vyřešena dohodou, takže se všech svých nároků vzdal. „V takovém případě už bohužel nejde nic dělat, pro další možnosti odškodnění tu není prostor. Zraněný řemeslník byl přitom na začátku dojatý, že za nehodu řidič přebral odpovědnost a lidsky se omluvil. V podobných případech nikdy nic nepodepisujte, vždy si raději počkejte na radu experta,“ varuje Beck.
Zdroj: statistiky Vindicia
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.



