Odškodnění za dopravní nehody výrazně vzrostlo, poprvé dosáhlo milionu korun
Částky vyplacené jako kompenzace následků dopravní nehody vytrvale rostou. Loni se průměrné odškodnění vyšplhalo na 998 tisíc korun, což je o 71 tisíc více než v roce 2021.
Na základě statistik svých případů to uvedla společnost Vindicia, která se na odškodnění po nehodách specializuje. Průměrná kompenzace v roce 2022 se oproti předloňsku zvedla o 7,7 procent. „Jedná se přitom o případy, které byly v loňském roce úplně uzavřeny. Odškodnění se totiž skládá hned z několika částí. Zahrnuje například bolestné, ošetřovné, kompenzaci ušlé mzdy a ztížení společenského uplatnění. Právě poslední položka představuje zpravidla nejvyšší částku a odráží to, jak se následky úrazu trvale odrazily na životě poškozeného. Kompenzace se ale určuje až rok po ustálení stavu, takže u loňských nehod ještě většina lidí na finální peníze čeká,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.
Jeden z případů, kde již byla kompenzace za ztížení společenského uplatnění za fyzický úraz vyplacena, byl případ zraněné ženy. 1,8 milionu získala mladá motorkářka, které nedal přednost řidič osobního auta. Žena se těžce zranila, přišla o dva měsíce vzpomínek, několik zubů, částečně o cit v rukách. Trápí ji psychické potíže, kdy se bojí sednout do auta, natož na motorku. Ačkoliv se viník pokusil svalit odpovědnost na zraněnou, posudek jeho zavinění prokázal. „K dosud vymožené částce se snažíme získat ještě posudek ohledně dopadů na psychiku, očekáváme, že bude vyčíslen na další milion korun,“ popisuje Beck.
Za růstem odškodnění stojí dva základní faktory. Obecně se pomalu, ale přece mění přístup odborníků k hodnotě lidského života a zdraví, takže jsou následky úrazů hodnoceny více body. Zároveň roste nacenění jednoho takového bodu, odráží totiž růst průměrné mzdy a její stav ke 3. čtvrtletí uplynulého roku. Letos tak jeden bod představuje 398,58 korun.
Povědomí o odškodnění je stále nízké, poškození se nechají napálit
Podle Vindicia lidé stále netuší, jak po nehodě postupovat, aby odškodnění získali. Plně se spoléhají jen na pojišťovny a často tak získají jen třetinu částky, na kterou mají nárok. „Navíc zde panuje celá řada mýtů. Setkáváme se s tím, že spolujezdci neusilují o odškodnění, protože se obávají, že zruinují svého příbuzného, který řídil. Kompenzaci přitom za běžných podmínek pokrývá pojistka, ono povinné řečení, které vlastník auta pravidelně platí. Pouze pokud tuto povinnost ignoruje, odškodnění uhradí Česká kancelář pojistitelů a následně částku vymáhá po viníkovi,“ vysvětluje Beck. To, že nic nedostane spolujezdec, který jede s opilým řidičem, je další z rozšířených omylů.
Někdy však na poškozené čekají zákeřné pasti. Při autonehodě zaviněné mladým řidičem se velmi vážně zranil umělecký řemeslník, kterému úraz rukou znemožnil pokračovat v práci. Měl by tedy nárok na vysoké odškodnění v řádech stovek tisíc, spíše milionů korun. Navštívil ho však právní zástupce viníka a tlumočil klientovi lítost klienta. Nabídl mu 10 tisíc korun jako osobní odškodnění z kapsy viníka – ovšem zároveň nechal řemeslníka podepsat potvrzení. Muž až pozdě zjistil, že svým podpisem potvrdil, že je celá záležitost vyřešena dohodou, takže se všech svých nároků vzdal. „V takovém případě už bohužel nejde nic dělat, pro další možnosti odškodnění tu není prostor. Zraněný řemeslník byl přitom na začátku dojatý, že za nehodu řidič přebral odpovědnost a lidsky se omluvil. V podobných případech nikdy nic nepodepisujte, vždy si raději počkejte na radu experta,“ varuje Beck.
Zdroj: statistiky Vindicia
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



