Odškodnění za dopravní nehody výrazně vzrostlo, poprvé dosáhlo milionu korun
Částky vyplacené jako kompenzace následků dopravní nehody vytrvale rostou. Loni se průměrné odškodnění vyšplhalo na 998 tisíc korun, což je o 71 tisíc více než v roce 2021.
Na základě statistik svých případů to uvedla společnost Vindicia, která se na odškodnění po nehodách specializuje. Průměrná kompenzace v roce 2022 se oproti předloňsku zvedla o 7,7 procent. „Jedná se přitom o případy, které byly v loňském roce úplně uzavřeny. Odškodnění se totiž skládá hned z několika částí. Zahrnuje například bolestné, ošetřovné, kompenzaci ušlé mzdy a ztížení společenského uplatnění. Právě poslední položka představuje zpravidla nejvyšší částku a odráží to, jak se následky úrazu trvale odrazily na životě poškozeného. Kompenzace se ale určuje až rok po ustálení stavu, takže u loňských nehod ještě většina lidí na finální peníze čeká,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.
Jeden z případů, kde již byla kompenzace za ztížení společenského uplatnění za fyzický úraz vyplacena, byl případ zraněné ženy. 1,8 milionu získala mladá motorkářka, které nedal přednost řidič osobního auta. Žena se těžce zranila, přišla o dva měsíce vzpomínek, několik zubů, částečně o cit v rukách. Trápí ji psychické potíže, kdy se bojí sednout do auta, natož na motorku. Ačkoliv se viník pokusil svalit odpovědnost na zraněnou, posudek jeho zavinění prokázal. „K dosud vymožené částce se snažíme získat ještě posudek ohledně dopadů na psychiku, očekáváme, že bude vyčíslen na další milion korun,“ popisuje Beck.
Za růstem odškodnění stojí dva základní faktory. Obecně se pomalu, ale přece mění přístup odborníků k hodnotě lidského života a zdraví, takže jsou následky úrazů hodnoceny více body. Zároveň roste nacenění jednoho takového bodu, odráží totiž růst průměrné mzdy a její stav ke 3. čtvrtletí uplynulého roku. Letos tak jeden bod představuje 398,58 korun.
Povědomí o odškodnění je stále nízké, poškození se nechají napálit
Podle Vindicia lidé stále netuší, jak po nehodě postupovat, aby odškodnění získali. Plně se spoléhají jen na pojišťovny a často tak získají jen třetinu částky, na kterou mají nárok. „Navíc zde panuje celá řada mýtů. Setkáváme se s tím, že spolujezdci neusilují o odškodnění, protože se obávají, že zruinují svého příbuzného, který řídil. Kompenzaci přitom za běžných podmínek pokrývá pojistka, ono povinné řečení, které vlastník auta pravidelně platí. Pouze pokud tuto povinnost ignoruje, odškodnění uhradí Česká kancelář pojistitelů a následně částku vymáhá po viníkovi,“ vysvětluje Beck. To, že nic nedostane spolujezdec, který jede s opilým řidičem, je další z rozšířených omylů.
Někdy však na poškozené čekají zákeřné pasti. Při autonehodě zaviněné mladým řidičem se velmi vážně zranil umělecký řemeslník, kterému úraz rukou znemožnil pokračovat v práci. Měl by tedy nárok na vysoké odškodnění v řádech stovek tisíc, spíše milionů korun. Navštívil ho však právní zástupce viníka a tlumočil klientovi lítost klienta. Nabídl mu 10 tisíc korun jako osobní odškodnění z kapsy viníka – ovšem zároveň nechal řemeslníka podepsat potvrzení. Muž až pozdě zjistil, že svým podpisem potvrdil, že je celá záležitost vyřešena dohodou, takže se všech svých nároků vzdal. „V takovém případě už bohužel nejde nic dělat, pro další možnosti odškodnění tu není prostor. Zraněný řemeslník byl přitom na začátku dojatý, že za nehodu řidič přebral odpovědnost a lidsky se omluvil. V podobných případech nikdy nic nepodepisujte, vždy si raději počkejte na radu experta,“ varuje Beck.
Zdroj: statistiky Vindicia
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


